Dvacet jedna etap, denně až devět hodin v sedle, celkem 3 414 společných kilometrů s trasérem Markem Peterkou v sedle tandemového kola, o kterém pak nechtěl nějaký čas ani slyšet…
Na slavný závod trénoval hlavně doma na trenažéru, kde se obejde bez doprovodu. Společně pak absolvovali i několik soustředění, vyzkoušeli si i pár etap Giro d'Italia, aby věděli, do čeho jdou.
Ondřej Zmeškal (31)Nevidomý sportovec, spisovatel a motivační řečník z Nového Telečkova na Třebíčsku. O zrak přišel definitivně ve 20 letech, má i poškozený sluch, sport ho přivedl zpět k aktivnímu životu. Na kontě má řadu úspěchů, loni v září se stal mistrem světa v paratriatlonu. O jeho účasti na slavném cyklistickém podniku světa natočil Rostislav Málek dokument Tour de France ve tmě, Ondřej napsal stejnojmennou knihu plnou zážitků. Kvůli zrušenému kvalifikačnímu závodu v paratriatlonu přišel o start na paralympiádě v Tokiu, jedním z cílů je účast za dva roky v Paříži. |
Přípravy trvaly rok, po organizační i kondiční stránce. „Ale takové kopce, jako jsou na Tour, jen tak nenatrénujete. Moje výhoda je v tom, že já ty kopce nevidím,“ prohodil Zmeškal.
Při jedné z etap 108. ročníku Tour hned dvakrát vyjeli na obávaný vrchol Mont Ventoux, který už odrovnal řadu jezdců z profipelotonu.
S podporou týmu zvládli všechno.
Česká dvojice se ve Francii vyrovnala s nástrahami běžného provozu, deštěm, výkyvy teplot i silným protivětrem ve zdánlivě jednoduchých rovinatých etapách. A také s dlouhými sjezdy, které jsou na tandemovém kole ještě víc nebezpečné a kvůli nimž museli měnit i brzdy.
Do prvních etap odstartovali v předstihu za tmy ve stejný den jako peloton, do horských etap si dávali den náskok kvůli tomu, že se trať uzavírala předem. Přes všechny komplikace a bolístky se dostali až do cíle, na pařížský bulvár Champs-Élysées.
Film chce dostat do televize
Díky tomu, že jej po celou dobu sledoval dokumentarista Rostislav Málek, teď Ondřej Zmeškal šíří svoje zážitky z Francie dál při promítání. Hodinový dokument měl premiéru v červnu v Třebíči, minulý týden se promítal v Novém Městě na Moravě a protagonista plánuje i další projekce.
„Do kin dokument nešel. Raději se vždy domluvím s organizátory a jsem u promítání osobně. V září se chystám do Děčína, v říjnu do Prahy, řeším termín v Moravských Budějovicích,“ zmiňuje Ondřej Zmeškal další akce spojené s besedou. Film, který rozhodně nenudí, by rád dostal do České televize.
V posledních letech se Ondřej Zmeškal zaměřil na triatlony, a to dokonce na ty nejdelší. Ironmany. Loni v září se stal mistrem světa v paratriatlonu na trati v nizozemském Almere. Letos dokončil největší evropský závod v německém Rothu, kde si zazávodil i s takovými hvězdnými jmény jako Jan Frodeno nebo Patrick Lange.
Přestal se litovat a začal makat
Ondřej Zmeškal měl problémy se zrakem od mala, narodil se předčasně. Pravé oko mu sice lékaři zachránili, ale přišel o něj, když mu ve dvaceti letech při stěhování nábytku praskla sítnice.
Operace nepomohla. Navíc kvůli poškozenému sluchu nosí naslouchátko. S takovou kombinací postižení se mu rozplýval sen o velkých sportovních výkonech, přesto se nevzdal. Po čase se přestal litovat a rozhodl se na sobě makat.
Kromě Tour de France zaujal maratonem na Velké čínské zdi, kde překonal i tisíce schodů, přeběhl celé Česko, zvládl Pražský maraton, nenechal si ujít ani skimaraton Engadin.
Hned cestou z Paříže začal nezmar z Vysočiny přemýšlet o dalších výzvách...
Giro, Vuelta?
Ne, rád by vyzkoušel zase něco jiného.
„Sice se to nabízí, ale potřebuju něco, u čeho nebudu vědět, do čeho jdu. Už vím, co cyklistika obnáší a jak to bolelo,“ kroutí se s úsměvem při vzpomínce na problémy se sedacími partiemi. „Pár dní jsem pak spal na břiše, ale zahojilo se to překvapivě rychle.“
Navíc velké projekty se podle Ondřeje Zmeškala nedají dělat každý rok.
V Novém Městě divákům prozradil, že přemýšlí například o závodu World Marathon Challenge.„To je sedm maratonů, na sedmi kontinentech, v sedmi dnech. Moje přítelkyně Péťa se mě bojí pustit, aby mě nesežrali lední medvědi,“ žertuje.
„Budu psát organizátorům, je to drahá záležitost. Pokud bych do toho měl jít, tak jen s tím, že mě podpoří. Zase bych to udělal tak, abych tím závodem někomu pomohl. Je to pro mě motivace, proč to dělat,“ vysvětluje Zmeškal.
Splněním velkých výzev totiž pomáhá jiným – třeba medaili z Číny vydražil pro malého Aleše, který trpí spinální muskulární atrofií.
Na Havaj jen kdyby přál los
Ondřej Zmeškal si nikdy nedává malé cíle. Troufne si na nejslavnější ironmanský závod na Havaji?
„Mám to v plánu, ale nevidomí mají problém v tom, že se tam nemohou kvalifikovat. Je tam jediná šance dostat se na divokou kartu, která se losuje. Zkoušeli jsme to už čtyřikrát, ani jednou nás nevybrali. Pravděpodobnost je nízká. Ale štěstí jednou sedne i na vola, budeme to pokoušet dál,“ nenechává se odradit.
Ani v Česku nemá vždy cestu na start otevřenou. „Někteří organizátoři mi odpoví, že handicapované neberou. Asi to nechtějí řešit. Někdy se chytí za nos, když začnu mluvit o diskriminaci. Já při triatlonu nepotřebuji žádné speciální podmínky,“ poukazuje.
Nejbližší plán Ondřeje Zmeškala je jasný. V sobotu se zúčastní tradičního Pilmana ve Žďáře nad Sázavou. Jde o závod českého poháru v dlouhém triatlonu (1,9 – 93 – 21,1 km), což je poloviční ironman.
„Jdu do toho s novým trasérem, otestuji ho. Je nabušený, rychlý, jsem zvědav, jak si sedneme,“ vyhlíží nového parťáka.