Speciální stroje vrší tuny odstraněné zeminy na mohutné hromady, jež teď lemují břehy Bobrůvky. Mokrou půdu, trsy rákosí a další materiál totiž není možné rovnou odvážet. „Jednak jsou vybagrované nánosy velmi těžké, ale hlavně plné špinavé vody, která by znečistila při transportu komunikace. Takže se vždy nějakou dobu čeká, až to všechno trochu vyschne,“ vysvětlil Vlastimil Tvarůžek, starosta Strážku.
Údržbu podle něj Povodí Moravy provádí pouze v té části řeky, která vede přímo městysem. Tam je také koryto Bobrůvky, nazývané často také Loučka, zpevněné. Tok mimo zástavbu nechávají vodohospodáři bez zásahů.
„Těžení nánosů provádíme z upravené části řeky v úseku o délce přibližně osm set metrů,“ upřesnila mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová s tím, že hlavním důvodem je zkapacitnění koryta. „Práce probíhají od pondělí 6. října. Jejich předpokládané ukončení je do konce tohoto měsíce,“ doplnila Kučerová.
Podle starosty Tvarůžka pomůže vyčištěné řečiště například k lepšímu průchodu ledových ker při jarním tání. Stane se i lépe prostupné pro ryby a další vodní tvory a ubude v něm – alespoň na čas – práce s letním vyžínáním bujných porostů rákosí.
Bobrůvka patří rovněž k několika řekám na Vysočině, kde fungují takzvané rybochody. Ty umožňují migraci vodních živočichů přes jezy, a to i při nižším průtoku vody. Konkrétně je lze najít právě v úseku Bobrůvky ve Strážku nebo na téže říčce v nedaleké Radešínské Svratce.
Další vznikl v roce 2016 na Šlapance mezi Šlapanovem a Věžnicí na Havlíčkobrodsku. Letos přibyl tento systém rovněž na řece Jihlavě v Lukách nad Jihlavou na takzvaném Konvalinkově splavu.
