Dron odhaluje kůrovce kolem Vysočina Areny, přiblíží každý strom zvlášť

  15:58
Dron vybavený kamerou a k tomu speciální aplikace pomáhají novoměstským lesníkům v boji s kůrovcem. Moderní technologie usnadní hospodářům hledání napadených stromů v okolí Vysočina Areny.

Ve čtvrtek odborníci z České zemědělské univerzity už podruhé letecky snímkovali lesy obklopující známé sportoviště. Využili k tomu dron s rozpětím křídel přes jeden metr a hmotností necelé dva kilogramy.

„Celkem snímkujeme plochu o velikosti 250 hektarů. Zhruba v polovině práce dron přistál, abychom mohli vyměnit baterie a zkontrolovat trasu,“ přiblížil pilot dronu Petr Klápště, než stroj pustil proti větru znovu do vzduchu.

Při prvním snímkování na začátku června identifikovali 56 suchých nebo kůrovcem napadených stromů. Dalších 300 stromů vykazovalo po vyhodnocení nestandardní spektrální charakteristiku a bylo třeba je prověřit přímo v terénu. Zjednodušeně řečeno: koruny zdravých a napadených stromů se liší barvou a při pohledu shora je to poznat dříve než při obvyklé obchůzce po lese.

Dron vybavený kamerou a speciální aplikace pomáhají novoměstským lesníkům v boji s kůrovcem. Moderní technologie usnadní hospodářům hledání napadených stromů v okolí Vysočina Areny.

Včasné označení a odstranění stromů napadených kůrovcem jsou v boji proti jeho dalšímu šíření klíčové. „Je to hra o čas. Rychlým zásahem můžeme kalamitu zmírnit,“ řekl správce novoměstských lesů Zdeněk Krejčí, který má na starosti 360 hektarů.

„Naše metodika detekování pomocí bezpilotních prostředků už je certifikovaná ministerstvem zemědělství, druhým výstupem je aplikace Beetle (Brouk) vyvíjená ve spolupráci s firmou Unicorn,“ pověděl Jan Komárek z České zemědělské univerzity.

Systém za statisíce korun

Zpoplatněnou službu hodlají tvůrci rozšířit. Klíčové je vždy kvalitní nasnímání, pořízení dat na velké ploše na objednávku vyjde na desítky tisíc korun. Samotný bezpilotní systém vyjde zájemce na statisíce.

Druhé snímkování mělo za úkol určit, zda došlo k rozšíření škůdce na další stromy, které budou v takovém případě poraženy a odvezeny z lesa dříve, než dojde k vývoji další generace kůrovce. Nejpřesnější data získají vědci při snímkování za slunečného počasí bez větru.

V monitorovaném lese roste zhruba 40 tisíc stromů, v aplikaci lesník uvidí po přiblížení každý strom zvlášť.

„Lesník dostane jako výstup grafickou vrstvu složenou z bodů se souřadnicemi, kde jsou označeny zdravé a nemocné stromy. S mobilní aplikací jde do terénu a tam podle GPS najde napadené stromy a podle toho může reagovat,“ vysvětlil Václav Wiesner ze společnosti Unicorn, která se zabývá informačními technologiemi.

Lesy v okolí arény zdaleka neplní jen hospodářskou funkci. „Na tuto lokalitu soustředíme maximální úsilí, abychom les zachovali,“ poukázal lesní správce.

Po nedávném polomu byly uzavřeny terénní stezky pro bikery neboli singltreky. „Přednostně jsme vytěžili větrnou nahodilou těžbu, teď už zase zpracováváme kůrovcové dříví. Zelená trasa je proto momentálně opět uzavřená,“ popsal Zdeněk Krejčí.

Situace je podle něj horší než loni, kalamita postupuje dál. Přesto Žďárské vrchy zůstávají jakýmsi zeleným ostrůvkem na kůrovcem zdevastované Vysočině.

„Novoměstsko ještě stále odolává, ale je vidět, že ohnisek přibývá a jsou větší,“ podotkl lesník s tím, že porosty stresované dlouhodobě suchem jsou pro kůrovce snadnou kořistí.

Autor: