„Programátory různého zaměření sháníme víceméně neustále, na trhu je ale takových odborníků bohužel velmi málo. Navíc jsou to obvykle dost konzervativní lidé, kteří zůstávají dlouhodobě u svých zaměstnavatelů nebo jsou na volné noze,“ potvrdila Darina Hemzová, personální manažerka žďárské firmy DEL.
Tato společnost s asi třemi sty pracovníky, věnující se automatizaci, robotizaci a inženýringu, je jedním z partnerů NeŠkoly. Spolupráce s reálnými firmami je totiž pro záměr stěžejní, neboť studenti nebudou trávit hodiny v lavicích, na přednáškách, při psaní písemek či domácím „biflováním“.
Stěžejním heslem NeŠkoly, zaměřené na programování, kyberbezpečnost a datovou analytiku, je totiž praxe. Většina novopečených studentů stejně maturovala už před lety, a má tedy období klasické výuky už nějakou dobu za sebou.
„Práci jim zadají přímo firmy, s nimiž pak budou týmy spolupracovat už na konkrétních projektech,“ popsal starosta Žďáru Martin Mrkos. Právě město společně s Krajem Vysočina a Vysokou školou polytechnickou v Jihlavě za novým edukativním projektem stojí.
„Ajťáky“ si rovnou otestují
Pro partnerské společnosti je NeŠkola šancí najít si nové talenty, při reálné práci si je otestovat a částečně také trochu vychovat. „Zrovna naše firma stojí spíš na pomezí mezi IT technologiemi a elektrotechnikou. Chceme studentům ukázat, že mají více možností realizace – třeba právě spíš směrem k té automatizaci. Mohou tak klidně díky spolupráci zjistit, že jim je tato oblast blízká,“ míní Hemzová.
Inspirace z Estonska* Projekt IT NeŠkoly čerpá inspiraci v Estonsku, z moderní programátorské školy Kood/Johvi. V Česku jde o jeden z prvních takových konceptů vzdělávání. * Nepoužívá učitele ani běžné přednášky. Studenti se učí přes praktické úkoly, týmovou spolupráci a samostatné projekty. Důraz je kladen na rozvoj reálných dovedností, jež odpovídají potřebám trhu. * NeŠkola sídlí v městské budově ve žďárské Dolní ulici. * Nábor uchazečů, již musí mít maturitu, se konal formou online hry. Další nábor bude v zimě. Pomaturitní studium je zdarma. Náklady na rozjezd projektu se letos pohybují kolem tří milionů Kč. |
Společnosti, jež jsou zatím do vzdělávacího programu zapojeny, mají široký rozptyl IT zaměření. Kromě podniku DEL je partnerem i firma Aricoma, poskytující kompletní služby na poli IT i digitalizace, žďárská městská společnost SATT či firma Hrdlička, která mimo jiné zpracovává pro kraj digitální technickou mapu.
„Věnujeme se i inovacím v oblasti geodezie, kde ten vývoj, v souvislosti se stavebnictvím, jde opravdu rychle dopředu. Takže i tento inovativní vzdělávací projekt nám dává velký smysl,“ uvedl za firmu Vojtěch Hrdlička. Čerpat zkušenosti a vědomosti budou moci studenti rovněž od společnosti ICZ, jež se do NeŠkoly zapojí zdravotnickou oblastí své široké IT působnosti.
Poněkud paradoxem se může zdát, že nikdo ze studentů, mezi nimiž je i jedna žena, není vystudovaný IT specialista ani v této sféře vyloženě nepracuje. „Buď se jejich profese týká IT jen okrajově, nebo se jí například věnují volnočasově, z vlastního zájmu,“ upřesnil Tomáš Pleva, ředitel IT NeŠkoly.
Potvrzuje to i jeden ze studentů Dan Skála. „Sešla se skvělá komunita lidí napříč obory, v nichž jsou tito lidé opravdu odborníky. Myslím, že se od sebe můžeme hodně naučit,“ míní Skála.
Nábor do NeŠkoly začal v létě, a to – zcela v duchu celého konceptu – formou online hry. „Ta testovala logické myšlení, kreativitu, samostatnost i způsob uvažování uchazečů,“ vzpomněl Mrkos. Hru zvládlo devadesát lidí, vážný zájem projevilo dvanáct z nich. Ti se vypravili na společný bootcamp, z něhož vzešlo nynějších devět studentů.
Nové zázemí
Škola by ale měla po svém „zaběhnutí“ pojmout IT nadšenců mnohem víc. Časem se také přemístí z provizorních městských prostor v Dolní ulici do podkroví krajské Střední průmyslové školy, které se brzy dočká rekonstrukce.
Zázemí však studenti nemusí pravidelně navštěvovat. Mířit tam budou třeba na schůzky s firemními partnery, v plánu jsou i workshopy. „Jinak ale lze pracovat z domu. Speciální vybavení není třeba, dnes ‚ajťákovi‘ stačí průměrný až lehce nadprůměrný notebook, kvalitní připojení k internetu a dostatek kafe,“ řekl s úsměvem Pleva. Doplnil ale, že studenti měli i možnost půjčení techniky; nutný software pak budou řešit přímo s firmami.
„Vzdělání by mělo být nikdy nekončící proces“Cesta k naplňujícímu zaměstnání nebyla pro Dana Skálu z Jihlavy rozhodně přímočará. Dnes třicetiletý muž, jeden ze studentů žďárské IT NeŠkoly, se totiž musel vymanit ze škatulky, do níž ho uvrhlo konvenční školství. I proto teď vidí veliký smysl v inovativních vzdělávacích projektech, jako je třeba právě NeŠkola. „Na ‚základce‘ mi bylo vštěpováno, že mi nejde matematika, chybí logické myšlení. Bylo to bohužel v tom zranitelném věku – kolem čtrnácti let, kdy se má mladý člověk, nebo spíš ještě dítě, rozhodnout, kam bude ve vzdělávání dál směřovat,“ vzpomíná Skála. Ten se napoprvé s volbou střední školy netrefil. Skrze své nadšení pro auta zvolil autotroniku, kde ale spokojen nebyl. Po roce se proto uchýlil do kreativnější sféry a vystudoval uměleckoprůmyslovou školu. A jeho profesní život – navzdory prognózám pedagogů, stejně skončil u matematiky. „V této oblasti jsem se našel, baví mě a v IT NeŠkole bych si své znalosti chtěl rozšířit, prohloubit a třeba i zjistit, co by mě mohlo ještě bavit,“ vysvětluje muž své zapojení do netradičního programu. Vzdělání by totiž podle něj nemělo končit základní, střední ani vysokou školou. „Za mě je to nikdy nekončící, celoživotní proces. Člověk nesmí uváznout na místě, ve své ‚bublině‘. Je třeba i vyjít ze své komfortní zóny,“ míní Skála, který pracuje pět let pro CETIN, provozovatele největší telekomunikační sítě v Česku. Matematika a datová analýza jsou tak jeho denní chleba. „Název mé pozice je area business coordinator, v níž se věnuji digitalizaci a modernizaci Česka prostřednictvím budování optických sítí,“ říká Skála. Mapuje potenciál trhu, jedná se zástupci samospráv, záměr naplánuje, shání na něj peníze. Dohlíží i na realizaci. Jak hodlá náročnou práci sladit s NeŠkolou? „Odpověď zatím neznám, ale budu se snažit zvládat obojí. Do karet mi hraje recharge – benefit, na který mám u nás po pěti odpracovaných letech nárok,“ popsal Skála. Jde o měsíc placeného volna, jež lze využít na odpočinek, ale právě i vzdělávání. „I když přítelkyně by asi spíš uvítala dovolenou někde v teple,“ směje se čerstvý student, jenž volno investuje do intenzivní práce na přiděleném projektu. |

