Turistická sezona bývá na zámku ukončována již v závěru října, v sále muzea se však výstavy střídají v podstatě celoročně. Na vánoční zaměření však dojde vždy pouze jednou za čas, aby se exponáty s touto tematikou lidem „neokoukaly“.
Letos sálu vévodí trojice cenných betlémů, a to včetně toho vůbec nejstaršího, který muzeum ve svých sbírkách má. „I když se to možná nemusí na první pohled zdát, tento dřevěný deskový betlém je náš největší unikát,“ upozornila Lucie Pavelcová z Muzea Velké Meziříčí.
Když v roce 1782 Josef II. vykázal betlémy z kostelů, rodiny si je začaly samy vyřezávat a stavět. „A zhruba v té době vznikal i tento náš deskový betlém. Nejstarší figury jsou datovány právě do roku 1782,“ popsala Pavelcová. Jelikož byla dřevěná stavba po generace rozšiřována, jsou figurky různého stáří – některé mladší pocházejí „až“ z 19. století.
„Na své zadní části mají také texty – dataci vzniku, ale třeba i různé poznámky, například o počasí, zda sněžilo, jaký byl mráz a podobně,“ vylíčila historička s tím, že cenný betlém získalo muzeum z pozůstalosti známé akademické malířky Zdenky Vorlové Vlčkové. Po několik generací byl její rodinou stavěn na Ostrůvku.
Nejvíce prostoru zaujímá na výstavě betlém hrnčířské rodiny Plachetských, která žila v Meziříčí na Horním Městě. Pochází z 19. století. „Plachetští stavívali o Vánocích betlém ve velké světnici a dle vzpomínek některých pamětníků se figurky za pomoci zvláštního mechanismu dokonce pohybovaly,“ přiblížila Pavelcová. Odpoledne, po požehnání v kostele, přicházely obdivovat tento skvost hlavně rodiny s dětmi. Betlém tak býval pro jejich potěšení vystavován i po několik týdnů. Exponát se skládá z několika desítek staveb a z téměř dvou stovek figurek lidí a zvířat.
Posledním z trojice betlémů vystavených v sále je kus ze 30. let 20. století, který vyrobili žáci bítešské „měšťanky“ podle předlohy betléma Mikoláše Alše. „Zajímavostí je, že jednotlivé figury a stavby jsou oboustranně malované. Většina z nich má na spodní straně také uvedeno jméno žáka, který postavu či zvíře vyrobil,“ doplnila historička.
Ve světnici i u měšťanů
Kromě ukázky betlémů lidé na výstavě zjistí, jak se kdysi slavily Vánoce v horácké světnici i v měšťanské domácnosti, a to včetně řady zvyků.
„Je tu ukázka lití olova, rozkrajování jablíček či pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů,“ vyjmenovala Pavelcová. Návštěvníci rovu něž uvidí, co se kdysi ve svátky jedlo a připravovalo. Vystaveny jsou třeba „rybí“ formy, v nichž lidé pekli alespoň vánočky ve tvaru kapra, když se k čerstvé rybě nedostali.
Nahlédnout lze navíc jak do horácké světnice se skromněji ozdobeným stromkem, tak do měšťanské domácnosti, kde mají smrček vyšperkovaný víc. Ověnčen je kolekcí foukaných skleněných ozdob i klasických perličkových, jež má muzeum půjčené od místní sběratelky.
Výstavu mohou zájemci zhlédnout v období od 29. listopadu až do 5. ledna, otevírací dobu mezi svátky je však dobré si ověřit na webu muzea.
