„Správa železnic začíná projektovat VRT kolem našeho města. A současně s tím plánuje také elektrifikovat trať z Velkého Meziříčí do Křižanova,“ popsal velkomeziříčský místostarosta Martin Kaman. Díky tomu by se podle něj měli místní do jihomoravské metropole dostat v budoucnu za pouhých 38 minut. Zatím je totiž na této trase čeká přestup v Křižanově, díky čemuž tráví lidé na cestě bezmála jeden a půl hodiny. Aktuálně jim navíc cestu komplikuje omezení provozu s výlukou v Brně.
„Elektrizace celkem dvanáctikilometrového úseku se projektuje společně s VRT, na kterou dopravně navazuje. Má totiž umožnit, aby vlaky od Brna mohly skrze sjezd z VRT u Velké Bíteše dojet přímo do Velkého Meziříčí. Proto je součástí projektu také přímé napojení trati do Velkého Meziříčí mimo stanici Křižanov, kde je dnes od Brna nutné změnit směr jízdy vlaku,“ vysvětlil mluvčí Správy železnic (SŽ) Dušan Gavenda.
Lidé by tedy měli mezi Brnem a Meziříčím cestovat časem rychleji a bez přestupování – částečně po trase VRT, z níž pak vlak sjede u Velké Bíteše na plánovaný zcela nový úsek konvenční železnice. Odtud se posléze napojí u Osové Bítýšky na stávající trať. Do Křižanova už ale soupravy zajíždět nebudou – městys po další nové „propojce“ jen minou a budou pokračovat po již elektrizované trati rovnou do Meziříčí.
„Přímá jízda vlaků do Velkého Meziříčí je výhodnější než vybudování terminálu na VRT, které se v minulosti také zvažovalo,“ objasnil Gavenda. Místní takto budou moci vyrazit do hlavního města Moravy přímo z Meziříčí a nebudou muset mířit na terminál mimo město.
Přechody i nová zastávka
„Lokálku“ ale čeká změn mnohem více, ostatně některé bude prosazovat i přímo meziříčská radnice. „Chceme, aby se současně se stavbou realizovaly nějaké naše nápady a záměry. Jedním z řešených problémů jsou například přechody pěších přes trať,“ nastínil místostarosta. Ty současné už totiž dnešní době nevyhovují, projektanti by se proto měli pokusit najít vhodnější řešení.
„Naším požadavkem například je, aby vznikl podchod pod náspem mezi Čechovými a Riegrovými sady, který by lidem zkrátil a zpříjemnil cestu z areálu Svitu nahoru směrem do sídliště,“ uvedl jednu z vizí města Kaman. Další řešené přechody přes koleje jsou podle jeho slov například pod Čermákovou ulicí, dále nad Kunšovcem směrem ke hřbitovu nebo také nad ulicí Gen. Jaroše.
„S projektanty jsme se shodli na tom, že nemá smysl dávat pěším do cesty nějaké ploty, zátarasy a podobně, ale že je naopak potřeba jim zpříjemnit a co nejvíce zkrátit bezpečnou pěší cestu,“ doplnil místostarosta.
Elektrické vlaky mají v budoucnu vyrážet ze zastávky v Družstevní ulici, která je nejblíže centru města. „Pojedou přes nádraží, které bude pravděpodobně hodně zmenšené, a nově by měla vzniknout zastávka i v lokalitě Nad Gymnáziem, což je věc, o kterou Velké Meziříčí usiluje už někdy od devadesátých let,“ přiblížil Kaman.
Miliardy korun
K modernizaci lokální tratě má dle plánů SŽ dojít zhruba na přelomu 20. a 30. let. „Náklady zatím nejsou s ohledem na probíhající projekční práce k dispozici, předpokládají se však v řádu jednotek miliard korun,“ upřesnil Gavenda.
Hlavní trasa VRT v úseku vedoucím na území Velkého Meziříčí překlene údolí řeky Oslavy přibližně mezi podnikem Motorpal a sádkami. „Most samozřejmě významně zasáhne do krajiny, proto také jeho podobu mají určit architekti. Nebude to tedy žádná typická stavba, ale něco citlivého, co se sem bude hodit,“ informoval místostarosta Kaman.
Projektanta VRT, jež spojí Světlou nad Sázavou s Velkou Bíteší, vybrala správa loni na podzim. Na projektu se má podílet konsorcium firem Sudop Praha, Egis Rail, Moravia Consult Olomouc a Metroprojekt Praha, které podalo nabídku za přibližně 579 milionů korun.
„Projektanti se zaměří nejen na samotné vedení trati, ale také na hledání nejlepšího řešení, jak ji začlenit do krajiny. Zakázka zahrnuje také připojení centra Jihlavy na vysokorychlostní trať, zapracování technického návrhu budoucího terminálu Jihlava VRT a modernizaci stávající trati z Velkého Meziříčí do Křižanova,“ okomentoval za Správu železnic ředitel Stavební správy VRT Jakub Bazgier s tím, že každá část se bude posuzovat v rámci procesu EIA samostatně.
Více než 80 kilometrů dlouhý úsek bude zásadní pro napojení centra Vysočiny na systém VRT mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Zajistit má mimo jiné lepší a rychlejší dostupnost krajského města.
