Otto Stritzko (1908–1986) žil od 40. let ve Staré Říši a byl spjat se známým rodem Florianů. „Význam a výtvarné kvality tohoto malíře, jenž byl svými současníky označován jako moravský Chagall, bude opravdu důstojným doplňkem v současnosti obnovené expozice Jana Zrzavého v Telči,“ uvedl kurátor výstavy David Bartoň.

Stritzko se narodil 2. února 1908 v Jaroměřicích nad Rokytnou. „Už jako malé dítě byl nadšen barvou. S radostí pozoroval z okna rodného domu na náměstí slavnostní shromáždění a průvody. Zvláště se mu líbily rakousko-uherské uniformy s čepicemi bohatě zdobenými peřím,“ napsal Bartoň.

V jaroměřickém zámku, jehož správcovou byla babička budoucího malíře, obdivoval Stritzko malby na zdech a kvetoucí rostliny v zámeckém parku. „Dlouho se radoval i z exotického kachního pírka, které si přivezl z rodinného výletu do vídeňského Schönbrunnu,“ dodal Bartoň.

V roce 1920 se rodina přestěhovala do Moravských Budějovic, kde otec Otty Stritzka koupil sodovkárnu. Pak malíř studoval v Brně a v Praze učitelský ústav.

Telč vystavuje v Městské galerii díla dvou francouzských výtvarnic

V roce 1926 se seznámil s Josefem Florianem, dnes už legendárním staroříšským vydavatelem knih pod značkou Dobré dílo. U něj se Stritzko mohl seznámit také s významnými díly tuzemských i zahraničních umělců.

V letech 1928 až 1934 Otto Stritzko vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Ovlivnil jej surrealismus. V letech 1931 až 1947 pracoval pro nakladatelství Melantrich a Vyšehrad. „První výstavu měl v Beaufortově síni v Praze v roce 1939 spolu s manželkou Marií, rozenou Florianovou, a s Kamilem Lhotákem. Výstava měla velmi příznivé ohlasy, přesto však, aby uživil rodinu, se musel z Prahy odstěhovat a začít restaurovat nástěnné malby na mnoha místech Čech a Moravy,“ podotkl Bartoň.

Po smrti svého tchána Josefa Floriana se v roce 1942 rodina se synem oJakubem odstěhovala do Staré Říše, kde se o rok později narodila dcera Juliana. V letech 1944–1945 byl malíř totálně nasazený na práci v lesích u Staré Říše.

Do penze odešel v roce 1973. Do té doby provedl restaurátorské práce na desítkách památkových objektů, například kompletní opravu výmalby hradu Bítova, pracoval na strakonickém hradu, v Pičíně či Brně nebo na zámku v Telči. Zemřel 24. června 1986 v nemocnici v Jihlavě.

Po 18 letech se na renesanční zámek v Telči vrací výstava malíře Jana Zrzavého

„Přestože se Otto Stritzko mohl vlastní malbě v té době věnovat většinou jen mimo restaurátorskou sezonu a o nedělích, maloval daleko od Prahy, vystavoval jen sporadicky, byl v nemilosti komunistického režimu, se kterým vedl neustálé polemiky a kterému se odmítal podřídit, tak vytvořil pozoruhodné dílo, které obstojí vedle obrazů nejznámějších jmen české moderní malby,“ upozornil Bartoň.

Telčská výstava je výběrem asi padesáti obrazů ze sbírek čtyř státních institucí, z pozůstalosti a také ze soukromých sbírek. Vystaveny budou i kresby, skicáky, související texty, linoryty, Stritzkovo vlastnoručně vyrobené parte, knihy, k nimž vypracoval obálky, řada fotografií a také původní láhev Stritzkovy sodovkárny. „Expozici doplní i dva obrazy Stritzkovy manželky Marie,“ upřesnil Bartoň.