Jsou to jen legendy. Světelské podzemí na zámek či hrad nevedou, přesto láká

Ani při nedávné rekonstrukci náměstí se totiž existence takových chodeb nepotvrdila. Přesto světelské podzemí láká k návštěvě.

Podzemní chodby se nacházejí severovýchodně od kostela sv. Václava. „Žádné známé písemné prameny o tomto podzemí a jeho prvotním účelu nehovoří,“ uvedl Jan Dudík, jež se světelské historii i zkoumání podzemí věnuje.

Poslední průzkumné práce včetně hrubého geodetického zaměření a snad i vyčistění podzemí se v těchto místech konaly už za války v roce 1944. Později byly objevené chodby navštěvovány jen odvážnými a zvědavými světelskými kluky. A také dost často zaváženy odpadky.

Chodby mají jednotný ráz

Do vyčistění a zprůchodnění zanedbaného a téměř zapomenutého podzemí se pustila skupina nadšenců z Vlastivědného spolku Světelsko až mnohem později. Po vyčistění dnes známé podzemní soustavy v letech 1999 až 2002 se zjistilo, že celková délka chodeb včetně rozrážek činí téměř 200 metrů a že všechny čelby a rozrážky končí v pevné hornině.

„Spojení s dalšími podzemními prostorami neexistuje. To znamená, že lidová tradice o propojení tohoto podzemí a ostatních sklepů středověkého města, případně pokračování chodeb pod řekou Sázavou pod zámek a dokonce na hrad Lipnici, se nepotvrdila,“ konstatoval Dudík.

Přesto odborníci oceňují krásnou ukázku patrně středověkých razicích prací. Rozborem charakteru ražeb a jejich postupu zjistili, že nejstarší ražby byly započaty přímo do skalního výchozu nad meandrem řeky Sázavy. Jednalo se o dva sklepy ve skále náležející k dnes už neexistujícím stavením. Postupem doby se podzemní prostory rozšiřovaly.

Dnes mají objevené chodby poměrně jednotný ráz. Jejich šířka se pohybuje od 160 do 240 centimetrů, výška kolísá od 170 do 210 centimetrů. „Stěny a stropy jsou nádherně opracované do klenby, s patrnými vrypy po ručních nástrojích, jimiž bylo podzemí vytesáno,“ přiblížil Dudík.

Nejstarší části jsou z 13. století

Stáří vzniku podzemí se zatím nepodařilo přesně určit. Má se za to, že nejstarší části vznikaly v souvislosti s pokusy o těžbu rud už koncem 13. století. Poté se podzemí měnilo s různými majiteli. Konečnou podobu zřejmě získalo ve století patnáctém, kdy se používalo zejména k uskladnění potravin.

Do tajemných dutin pod Světlou nad Sázavou nahlédnou sondy s kamerami

Známé a dnes přístupné chodby se razily patrně ze dvou samostatných parcel. Až časem došlo k jejich propojení. Ve střední části se dávní stavitelé dost možná nechtěně probourali do staré studny. ,

Že další hustá síť podzemních chodeb pod náměstím nejspíš není, potvrdil výzkum společnosti Archaia konaný před rekonstrukcí centra města v roce 2022. „Nečekali jsme, že skalnaté podloží pod náměstí vystupuje do takové výšky. Na mnoha místech až těsně pod povrch. Situací jsme proto neobjevili tolik, kolik jsme předpokládali,“ svěřil se vedoucí výzkumu Jakub Těsnohlídek.

Snad jen v severní části náměstí se podařilo objevit původní sklepní prostory pod dnes již neexistujícím domem. Šlo o bývalý zájezdní hostinec Na Poště, který stál v místech dnešní městské restaurace a kina na výjezdu z náměstí do Nádražní ulice.

9 fotografií

„Víme přesně, že dům byl zbourán v padesátých letech minulého století. Ustoupil novější zástavbě i rozšíření průjezdu do Nádražní ulice. Ta v těchto místech původně bývala velice úzká. Dům tak náměstí v podstatě uzavíral,“ konstatoval vedoucí archeologického průzkumu.

Jak se ukázalo, sklep tesaný do skály byl zřejmě menší a izolovaný. Nepodařilo se prokázat, že by navazoval na síť dalších chodeb, i když jeho část byla zazděná.

Pod centrem Světlé nad Sázavou odborníci objevili dvě záhadné dutiny

Podobně to dopadlo i s dalšími dutinami, jež objevilo radarové snímkování poblíž radnice, kostela a fary. Ani v tomto případě se neprokázalo žádné další propojení se známými chodbami.

V současné době je tak pro zájemce přístupných právě oněch zhruba 200 metrů chodeb, o nichž se vědělo už na konci války. Informační centrum pořádá jejich pravidelné prohlídky s průvodcem.