Letos se objevily ve stanici například téměř všechny druhy sov, s nimiž se můžeme potkat na Vysočině. „Vypustit se nám podařilo zpět do přírody výra velkého, puštíky, kalouse ušatého i kulíška nejmenšího,“ vypočítává ředitel stanice Zbyšek Karafiát.

K nejvzácnějším „pacientům“ záchranné stanice letos patřila dvě mláďata luňáků červených. Jak se později ukázalo, jedná se o samičky. Do Pavlova se vyhladovělé dostaly ve třetím červencovém týdnu. „Jedno z nich mělo od větve proražené křídlo. Za pět týdnů se obě podařilo vypiplat a vrátit do volné přírody,“ popsal ředitel stanice Zbyšek Karafiát.

Zachráněná samička luňáka už létá v Rakousku

Zajímavostí je, že jeden z rodičů samiček by mohl být kříženec luňáka hnědého, který je u nás vzácnější, a luňáka červeného. A protože každý létá na zimu jinam, dostala obě mláďata před vypuštěním na cestu vysílačku, aby se zjistilo, kam před zimou odletí.

Toto takzvané telemetrické značení luňáků je součástí přeshraničního projektu Veterinární univerzity v Brně, jejíž odborníci sledují migrační strategii luňáků. Ten hnědý je v Česku vzácnější a na zimu létá do střední Afriky, naopak rozšířenější luňák červený zůstává v Evropě, směřuje většinou do Chorvatska, ale stává se, že zvládne přezimovat i v České republice. Kříženci pak míří ke Středozemnímu moři, například do Libye.

13 fotografií

„Víme, že teď jedna ze samiček létá v Rakousku, u té druhé jsme bohužel přišli o signál z vysílačky. Nevypadá to, že by se samičce něco stalo. Spíš se porouchala jenom vysílačka,“ poznamenal Karafiát.

„Co nás hlavně těší, je, že se oba ptáci v naší záchranné stanici dokázali připravit na návrat do přírody. To je pro nás vždy největší úspěch,“ dodal.

Zatímco v minulosti měl na Vysočině domov pouze jeden pár luňáků červených, letos jich ornitologové evidují deset.

„Příčinou je podle všeho rozmnožení populace hraboše polního. Dravci mají dostatek potravy, namnožili se a na Vysočině hnízdí ve vyšších počtech, než tomu bylo dříve. Podobná situace je také v případě poštolky obecné. Záchrannou stanicí Pavlov jich prošlo kolem padesáti, přes třicet se již vrátilo zpátky do volné přírody,“ upřesnil Zbyšek Karafiát.

Dalším vzácným návštěvníkem pavlovské záchranné stanice byl letos na podzim dudek chocholatý, který měl pohmožděné křídlo. I ten už je zpátky ve volné přírodě. „Na Vysočině je známo pouze jedno hnízdiště, které je jižně od Dukovan. Dudci, jež tu můžeme spatřit, patří k těm, kteří migrují. Tento byl kroužkován v Německu,“ poznamenal.

Začala sezona ježků, lidé vozí i celé rodinky

Aktuálně zaměstnávají pracovníky stanice v Pavlově mláďata ježků. V současnosti tam pečují o padesát jedinců. Někteří přišli o matku, jiní byli nalezeni vyhladovělí ve vypuštěném bazénku či pokousáni od psa.

„Ale lidé hnáni touhou ježkům pomoci nám vozí i celé rodinky ježků a odrostlá mláďata, kterým nic není, nebo je nechávají v útulcích u městské policie. Ale pokud zvíře není zraněné či nemocné, je vždy lépe postarat se o něj v místě nálezu a nebát se zavolat do stanice a poradit se,“ připomíná Karafiát.

Často stačí dokrmit ježky ideálně kočičím žrádlem, jako jsou granule nebo kapsičky. „Dokážou pak velmi rychle nabrat váhu. Ale pozor, ježci jsou hmyzožravci, takže rozhodně by neměli dostávat mléko,“ upozorňuje ředitel Záchranné stanice Pavlov.