Aktivisté, z nichž většinu tvoří ženy, z pacovského spolku Tikkun ale mají odpověď: „Velkých problémů jsme si vědomi, ale nikam nespěcháme.“
Poslední bohoslužby se v pacovské synagoze konaly na podzim roku 1941. Pak přišel holokaust.
Nacistické vyvražďování přežila jen hrstka pacovských Židů. K původním účelu se zdejší synagoga už nikdy nevrátila. Dnes její interiér připomíná asi nejvíc to, čím donedávna byl - neudržovaným skladištěm.
Zevnějšek budovy je na tom podobně. Nebýt několika dochovaných zdobných prvků na fasádě, po brutálních stavebních úpravách a desetiletích devastace by synagoga připomínala nevzhlednou stavbu v průmyslové čtvrti, jejíhož zániku by už nikdo nelitoval.
A přece tomu tak není...
„Ano, víme, že stav synagogy je tristní. Ale na druhou stranu na její obnovu máme spoustu času. Do důchodu máme co dělat,“ říká předsedkyně spolku Tikkun Daniela Orlando.
Spolek stavbu koupil za 950 tisíc korun, rekonstrukce může však stát třeba desetinásobek.
Vnější podoba synagogy je Pacovanům známá. Jak ale vypadá uvnitř?
Podlahu tvoří nepůvodní dlaždice. Někdejších dvanáct metrů výšky budovy je předěleno novodobým stropem na traverzách a pilířích, trůnících uprostřed místnosti. V rohu sálu naproti nynějšímu - také dodatečně vybudovanému - vchodu je torzo jakési kancelářské budky.
„Je možné, že v prvním patře se pod omítkou dochovaly původní výmalby,“ řekla Daniela Orlando.
Ve stropě je otvor krytý železným víkem. Původní vysoká okna přes celou výšku budovy byla rozdělena na dvě, prostor mezi nimi předělil nový strop. Někdejší vstup do synagogy na západní straně je zazděný.
„Jako jednu z prvních věcí prorazíme původní vchod, abychom nemuseli chodit jako nyní přes tovární dvůr, to chceme stihnout do letošního srpna. Na léto plánujeme workshop, z něhož by měla vzejít podoba zamýšlené muzejní expozice v synagoze o historii pacovských Židů. Do té doby už bychom chtěli mít přístup do synagogy původním vchodem přes obecní pozemek,“ popsala Orlando.
Rozinky, ořechy a mouka
Synagoga byla po druhé světové válce využívána jako skladiště, po roce 1989 zde byly mimo jiné i balírny a velkoobchod. „Pamatuji, že tady býval prodej rozinek, ořechů či mouky na váhu, vyráběly se tady i kornouty na zmrzlinu,“ vybavila si jiná členka spolku Tikkun Marie Orlando.
V budově prý už asi dvacet let nefunguje elektřina, i když jsou zde na stěnách kromě slupujících se nátěrů vidět i zbytky elektrorozvodů.
„Samozřejmě musíme co nejdříve opravit střechu. Později bychom chtěli odbourat nynější dlážděnou podlahu, protože ta původní byla o více než půl metru níže,“ přiblížila Daniela Orlando.
Nad novodobým stropem je půda, nyní přístupná jen z vedlejší budovy. „Zatím nevíme, kudy se původně na půdu chodilo. Chceme ji důkladně prozkoumat ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze. Zajímalo by je, zda by se dala v synagoze vyzvednout geniza, což je prostor na uchovávání liturgických předmětů a svatých textů,“ přiblížila Orlando.
Členové spolku Tikkun na půdě nalezli zbytky listin s hebrejským písmem - text Tóry, část knihy Genesis.
Původní pacovská synagoga byla postavena mezi roky 1811 až 1823 v klasicistním stylu. Když v roce 1864 vyhořela, byla dostavěna znovu v novorománském slohu. U štítu synagogy stával ještě domek kantora židovské školy. Zbořen byl asi před čtvrtstoletím.