Norseman je závod s ironmanskými porcemi, proslavený drsnými podmínkami. „Je to jeden z nejtěžších, ale zároveň nejkrásnějších triatlonů na světě, měří 226 kilometrů. Obsahuje vše, co je norské: plavání ledovým fjordem, cyklistiku protínající pohoří i běh s téměř dvoukilometrovým převýšením,“ líčí Ondřej Zmeškal.
Už samotný start je hodně originální. „Začíná se skokem z trajektu ze čtyřmetrové výšky do vody, která ve fjordu Hardanger měla kolem šestnácti stupňů. A to říkali, že je ve srovnání s jinými roky ještě teplá,“ popisuje triatlonista, který přišel o zrak definitivně ve 20 letech a má i poškozený sluch.
Na čtyři kilometry plavání v ledové vodě se Ondřej Zmeškal připravoval. „Pod klasický neopren jsem si vzal ještě termotričko, na nohy ponožky a sáček. Zima jde od nohou a od hlavy, ruce si zvyknou. Proto jsem si vzal i neoprenovou čepičku, aby mi nemrzla hlava, a na ni jsem si dal ještě plaveckou čepici,“ vyjmenoval, jak se bránil chladu.
Na kole byl čas rozmrznout
V pět hodin ráno i se svým trasérem Markem Peterkou skočili ještě za tmy do vody, jediným orientačním bodem byl pro závodníky zapálený signální oheň na břehu.
Na tandemovém kole měla česká dvojice dostatek času rozmrznout, cyklistická část měřila 180 kilometrů. „Zahřáli jsme se při stoupání, kdy jsme jeli 25 kilometrů do kopce,“ vtipkuje Ondřej Zmeškal.
„Můžeš být rád, že to stoupání nevidíš,“ povídal na začátku svému parťákovi trasér Marek Peterka.
Už při cyklistické části závodníky skrápěl déšť a v dálce se blýskalo. „V depu jsme se po sedmi hodinách na kole dozvěděli, že nejnáročnější část maratonské trati, která se běží mimo asfalt, kvůli bezpečnosti zrušili. Nicméně stoupání na Zombie Hill jsme běželi, organizátoři zrušili jen horní část. Před cílem už nás zastihla bouřka a rozpršelo se, závodníky za námi už začali svážet do cíle a někteří tak Norsemana nedokončili,“ líčí Zmeškal.
Extrémní závod v okolí města Eidfjord tak letos ještě předčil svoji pověst.
Zmeškal s Peterkou proběhli cílem v čase 14 hodin, 35 minut, 57 sekund a vyhráli svoji kategorii. „Mezi zdravými závodníky jsme se umístili na 133. místě a poctou bylo získání černého trikotu, který je vyhrazen jen pro 160 nejlepších norsemanů,“ vyzdvihuje Zmeškal.
Zbrzdila ho bolest v krku
Tři týdny nato přidal vytrvalec z Nového Telečkova další titul – a znovu to bylo ve Skandinávii, tentokrát ve finském Lahti.
Pro každý takový závod platí, že závodník musí splnit kvalifikační podmínky, aby o titul vůbec mohl bojovat. „V Lahti se koná jedna z největších akcí, poloviční Ironman (1,9–90–21). Je super být součástí takového závodu. I k nám handicapovaným přistupují organizátoři jako k profesionálům. Startovali jsme pár minut za nimi, dohromady se účastnily čtyři tisíce závodníků,“ líčí Ondřej Zmeškal.
Ve vodě tentokrát strávil s trasérem jen necelých 40 minut. „Při cyklistice začalo pršet, na mokré silnici hrozilo podklouznutí. Rozhodně to kolo nebylo zadarmo, trasa měla houpavý profil nahoru dolů, byla to zajímavá technická trať,“ popisuje.
Čas v cíli chtěli stlačit pod pět hodin, což se však sehrané dvojici o pár sekund nepodařilo. Do Lahti odjížděl Ondřej Zmeškal s rýmou a bolestí v krku, na závod už byl sice fit, ale top formu neměl.
„Nebyl jsem stoprocentně připravený na lepší čas. Neběželo se po rovině, střídal se asfalt a šotolina, což sedí mému trasérovi, ale pro mě je takový terén složitější, protože musím dávat větší pozor,“ vysvětluje závodník, který rozlišuje jen světlo a tmu. „Byl to fajn závod, svoji kategorii jsem vyhrál, v absolutním pořadí všech handicapovaných jsem byl druhý. Vítěz, který má místo jedné ruky protézu, byl o deset minut rychlejší. Je hustý, že jezdí na kole s jednou rukou,“ oceňuje český borec soupeře.
Ondřej Zmeškal sezonu ještě zdaleka nekončí. Zvažuje start v Karlových Varech, v Doksech a pak je přihlášený na závod série Ironman v chorvatské Poreči, kde se znovu utká se světovou konkurencí. „A v listopadu mě ještě čeká maraton v Aténách,“ prozrazuje další plány.
Přestal se litovat a začal makat
Nevidomý sportovec z Vysočiny už zvládl celou řadu výzev, na něž si troufne jen málokterý zdravý sportovec. Poprvé se stal mistrem světa v paratriatlonu loni v září v nizozemském Almere. O rok dříve jako první sportovec na světě s tímto handicapem zvládl celou trasu nejslavnějšího cyklistického podniku světa Tour de France.
Rozlišuje jen světlo a tmu, přesto dokončil celou trasu Tour de France |
Ondřej Zmeškal měl problémy se zrakem odmala, narodil se totiž předčasně. Pravé oko mu sice lékaři zachránili, ale přišel o něj, když mu pak ve dvaceti letech při stěhování nábytku praskla sítnice.
Navíc kvůli poškozenému sluchu nosí naslouchátko. S takovou kombinací postižení se mu rozplýval sen o velkých sportovních výkonech, přesto se nevzdal. Přestal se litovat a rozhodl se na sobě makat.
Je nevidomý, trénoval jen rok. I tak zvládl maraton na Velké čínské zdi |
Kromě Tour de France zaujal maratonem na Velké čínské zdi, kde překonal i tisíce schodů, přeběhl celé Česko, zvládl Pražský maraton, ujel i skimaraton Engadin ve Švýcarsku. Ještě jeden velký cíl však nosí v hlavě. Kvůli zrušenému kvalifikačnímu závodu v paratriatlonu přišel o start na minulé paralympiádě v Tokiu. O to víc by se chtěl dostat příští rok do Paříže.
„Kvalifikace na paralympiádu ještě zdaleka není uzavřená a bude pokračovat i v příštím roce. Budu se hlásit na další závody, uvidíme, kam se v žebříčku nakonec posunu. Kvalifikace končí až příští rok na jaře, bude to otevřené do poslední chvíle. Počítají se tři nejlepší výsledky, některé závody jsou lépe bodované,“ popisuje.
Paralympiáda jen pro deset nejlepších
Aktuálně se v žebříčku pohybuje kolem čtyřicátého místa, nominaci však získá pouze deset nejlepších. „V kategorii je 80 až 90 závodníků, ještě bude potřeba máknout,“ uvědomuje si.
Jenže zatímco nyní sbírá úspěchy na dlouhých tratích, na paralympiádě se závodí na sprintové trati (750 metrů plavání, 20 km na kole a 5 km běh). „Je mi 32 let, ne dvacet, mojí parketou jsou delší tratě. Je to, jako by měl jít maratonec běhat stovku,“ hledá přirovnání.
Když bude mít příležitost, o paralympiádu rozhodně zabojuje. „Ale neberu to jako středobod vesmíru. Kdyby to nevyšlo, asi budu muset vyzkoušet šachy,“ končí Zmeškal povídání se svým typickým humorem.
