Mohutné patky stožárů budou odbagrovány a zasypány zeminou. To je dosavadní výsledek dlouholetého sporu majitele stožárů brněnské firmy EGÚ a Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Firma EGÚ se věnuje výzkumům v energetice. Stožáry od konce 70. let do předloňského roku sloužily výzkumu vlivu námrazy na nadzemní elektrická vedení.

9 fotografií

Současné vedení CHKO Žďárské vrchy zastává názor, že stožáry byly od počátku povoleny jako dočasná stavba, a proto musejí být odstraněny, protože narušují krajinný ráz CHKO.

„Nyní se naplnila ta dočasnost a dva ze tří stožárů byly odstraněny. Teď jednáme o prostředním stožáru, který zatím stojí. Vnímáme, že tam firma EGÚ má podložený zájem na jeho provozu, jednáme tedy o jeho podobě, respektive snížení třeba na polovinu, aby byl pro CHKO přijatelný,“ řekl ředitel Regionálního pracoviště Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

„Co bude s třetím stožárem, nevíme, budeme o tom jednat,“ potvrdil Petr Lehký z EGÚ. „Pro nás je přijatelný jakýkoli stav, který nám tam umožní udržet měření a jeho kontinuitu nejdelší světové řady měření námraz,“ dodal Lehký.

Prostřední z trojice stožárů zůstává na místě v provozu, je v různých výškách osazen námrazovými čidly i komunikačními technologiemi.

Pro energetiky má podle Lehkého námrazová stanice u Studnic velký význam. Byla totiž vybudována cíleně na místě, kde je – s výjimkou například horských vrcholů – největší výskyt námraz v republice. Měření námraz zde začalo už v roce 1929, pravidelná měření se zde dělají nepřetržitě od roku 1940.

Zpočátku šlo o nenápadné tzv. námrazové budky podobné mysliveckým posedům. V nich byly umístěny části elektrických vodičů, na nich vědci sledovali tvorbu námrazy. Zlom ve výzkumu nastal v roce 1974. Tehdy došlo k ničivé kalamitě, kdy bylo na území Československa tíhou námrazy zničeno asi 250 stožárů a porušeno přes 30 kilometrů elektrického vedení. Bez proudu zůstalo téměř 500 obcí.

„Bez elektřiny byla celá Vysočina, ale třeba i Bratislava. Na ten popud se budovala námrazová stanice, aby se zjistilo, na jaké klimatické podmínky se přenosová soustava má navrhovat, aby se kalamita neopakovala. Nic se třeba nevědělo o kombinaci vlivu větru a námrazy, to se vše muselo doměřit,“ přiblížil Lehký.

Lidé si na sloupy zvykli

Paradoxní je, že stožáry vyjma vedení CHKO za více než 40 let své existence nad Studnicemi pravděpodobně nikomu nevadily. „Jako město jsme proti stožárům nic neměli. Během dlouhých let jsme také zjišťovali názory obyvatel například prostřednictvím osadních výborů a ani tam jsem se nikdy nesetkal s tím, že by tam stožáry někomu vadily,“ řekl Stanislav Marek, místostarosta Nového Města na Moravě, který spor CHKO a EGÚ dlouhodobě sleduje.

Druhým paradoxem je, že se na námrazové stanici testují například i plašiče ptáků, které CHKO nechává umístit na vedení vysokého napětí, aby neusmrcovalo ptáky.

Stožáry sice po svém vztyčení před více než 40 lety šokovaly, ale za desetiletí si místní lidé zpravidla na ně zvykli jako na součást krajiny a jejího koloritu.

„Když je postavili, kolovaly fámy, že jde o rušičku Svobodné Evropy, kde jsou v podzemních bunkrech lidé, kteří ji odposlouchávají,“ vybavil si místní legendu zdejší Petr Hladík. Různí odvážlivci včetně něj také na stožáry lezli za excelentní vyhlídkou od Sněžky do rakouských Alp. Studnice jsou totiž nejvýše položenou, a proto nejstudenější obcí Vysočiny.

Z téhož důvodu se řada zdejších nevzdává myšlenky, že zde jednou bude rozhledna. „Do změny územního plánu z roku 2018 jsme tam rozhlednu navrhli, ale CHKO ji zamítlo. Ta myšlenka tedy sice není mrtvá, ale z tohoto důvodu je to passé,“ řekl místostarosta Marek.