Návštěvníci mohli na přelomu roku zaznamenat uzavření noční části Afrického pavilonu. Důvodem ale byla radostná událost. „Poprvé jsme se dočkali mláděte u komb Garnettových. Jednalo se o takový vánoční dárek – mládě přišlo na svět 25. prosince. Jelikož je samice prvorodička, rozhodli jsme se jí v prvních dnech dopřát co nejklidnější podmínky,“ vysvětlila mluvčí jihlavské zoo Simona Kubičková. Dodala také, že ač už je nyní tato část pavilonu otevřená, příchozí by se měli chovat ohleduplně.
Malá komba se ale zatím zdá být v dobré kondici a prvomatka se o něj dle ošetřovatelů pečlivě a vzorně stará. „Pokud budou mít návštěvníci trochu štěstí, mohou malou kombu zahlédnout kolem poledne, kdy bývá aktivní,“ zmínila mluvčí.
Zájemci ji najdou v noční expozici Afrického pavilonu, již komby obývají společně s osináky africkými.
Noční poloopice komby Garnettovy chová zoo od roku 2013 a dnes má šest jedinců, včetně aktuálního přírůstku. „Jde o jeden z největších druhů komb. Je aktivní v noci a velmi obratně šplhá v korunách stromů – na zem prakticky neslézá,“ přiblížila Kubičková.
První mládě roku 2026? Lenochod
Jen o pár dní později, 3. ledna, spatřil světlo světa malý lenochod dvouprstý. „Vítězné“ první mládě letošního roku je součástí čtyřčlenné rodinky, jež obývá strop pavilonu Haciedna Escondido.
„Naše samice je již zkušená matka, přesto opět prosíme návštěvníky o ohleduplnost, když do tohoto pavilonu půjdou,“ podotkla Kubičková. Krom rodičů nového přírůstku tam lidé mohou spatřit i jeho staršího sourozence, který se narodil v říjnu 2024. „Matka lenochoda k nám přijela ve svých dvou letech z německé zoo Schwerin; tam se narodila v roce 2012. Samec pochází z naší zoo, kde se narodil v roce 1999. Společně přivedli na svět již osm mláďat, včetně toho letošního,“ vyčíslila mluvčí.
Do seznamu druhů, které jsou k vidění v Zoo Jihlava, přibyl nedávno i zástupce plazů. Jedná se o agamu Weberovu, jež na první pohled upoutá plachtovitým ocasem. Ten slouží nejen k plavání a udržení rovnováhy při pohybu po stromech, ale i jako důležitý komunikační nástroj. „V období páření se ocas mění v impozantní vizuální prvek – samci mají plachtu výraznější a někdy i drobný hrbolek na nose, díky kterému působí téměř jako malí draci,“ popsala Kubičková.
Agama Weberova patří mezi ohrožené druhy, a to hlavně kvůli úbytku přirozeného prostředí – odlesňování a dalším lidským zásahům.
Vstupné za korunu
Obhlédnout novinky, ale i další živočichy lze v zoo do konce ledna za výhodnější vstupné, snížené o dvacetikorunu. Od čtvrtka 29. ledna až do neděle 1. února navíc mohou školáci zamířit mezi zvířata za korunu. Stačí se pochlubit jedničkou na pololetním vysvědčení.
V chladném počasí je možné najít útočiště v několika vnitřních pavilonech, řada zvířat ale – zimě navzdory – tráví ráda čas i ve venkovních výbězích. Je to třeba emu hnědý, zebry Burchellovy, shetlandský pony či pes pralesní.