Kdo jiný než nejstarší královské město v České republice proslavené těžbou stříbra by měl ze slavné historie hornictví těžit více než právě Jihlava.
Krajské město Vysočiny, jehož hornická historie sahá až do 13. století, proto v současnosti chystá unikátní projekt. Na vrchu Rudný plánuje postavit Stříbrnou huť - malou hornickou vesničku, která by zájemcům představovala, jak se zpracovávala stříbrná ruda.
„Nechceme se vydat cestou skanzenu, ale půjde o jakousi názornou ukázku na naučné stezce,“ říká náměstek primátora Radek Popelka. „Kdybychom šli cestou skanzenu, museli bychom používat originální díly, které nemáme šanci sehnat. Proto půjde o technickou repliku, ukázku původních objektů, původních způsobů zpracování rudy,“ pokračuje Popelka.
Stříbrná huť nabídne návštěvníkům tři části
Areál by měl být rozdělen do tří částí. V první, která je naučná, se bude nacházet původní technologie obnovená metodou vědecké rekonstrukce (stoupa na drcení rudy, pražicí jámy, mlýn a pec k tavení rudy) včetně původní štoly na těžbu rudy u šachty sv. Jiří, jež je kulturní památkou.
Kontrast historického a moderního řešení„Řešení objektů vychází z metody vědecké rekonstrukce. Podkladem jsou grafické listy Giorgia Agricoly, z díla Dvanáct knih o hornictví (De re metalica libri XIII). Tento návrh není záměrně jen replikou těchto zařízení, tedy jen něčím, co je na hranici vkusu. Je to ukázka původních historických strojů a zařízení se soudobě řešeným mobiliářem a doplňujícími současnými konstrukcemi. Právě na tomto kontrastu soudobého s provedením původních zařízení, zpracovaných s původními detaily a tehdejší řemeslnou rutinou, je založena působivost návrhu. Nemá působit jako jakýsi skanzen, je to ukázka historických dovedností našich předků.“ František Zajíček z COOP – ARCH, autor návrhu |
Druhou částí bude amfiteátr s ukázkami dobových objektů jako polozemnice, objekt na třídění rudy a kovárna. Třetí část areálu pak má obsahovat občanskou vybavenost: ve vstupním objektu (štajgrovna) bude pokladna, prodejna a toalety.
„Prostor štajgrovny by měl být, pokud možno, přístupný po velkou část turistické sezony. Pro kohokoliv, kdo půjde okolo. A nebude muset ani zajít do vlastního areálu,“ říká Popelka.
„Díky tomu, že si nehrajeme na úplně přesný výklad historie, si můžeme dovolit také některé moderní prvky, technologie a materiály,“ vysvětluje náměstek primátora. „Některé konstrukce budou klasicky z betonu, zbytek má být věrnou replikou všech dochovaných materiálů, takže se použije dřevo.“
Důležitým prvkem však bude prosklená stěna každého z objektů. „Ta nám umožní - i v době, kdy skanzen nebude úplně otevřen, nebude tam prováděna průvodcovská činnost - aby běžný návštěvník viděl všechny stroje, jejich velikost i krásu,“ pokračuje Popelka.
Stavba začne v roce 2027
Celý projekt se začal připravovat už za předchozího volebního období. „Nositeli myšlenky jsou kolegové ze správy historického podzemí, konkrétně Jan Šustr,“ jmenuje Popelka vedoucího oddělení technické správy a podzemí. „Dalším nositelem původní myšlenky je bývalý náměstek primátora Laštovička, který byl u zrodu studie,“ zmiňuje náměstek bývalého jihlavského radního Martina Laštovičku, jenž z osobních důvodů skončil v únoru letošního roku.
Vedle samotné studie je rozpracovaný projekt pro stavební povolení, čeká se na změnu územního plánu. „Věříme, že nám nic nebrání to dotáhnout do fáze realizace,“ popisuje Popelka, podle kterého by se se stavbou mohlo začít v roce 2027.
Podle radních by areál mohl vyjít do 50 milionů korun. „Kdybychom to celé měli zadat nějakému dodavateli, tak tím, jak jsou to specifické stavby, bychom se pohybovali ve vyšších desítkách milionů. My však počítáme s tím, že si řadu věcí, stroje, technologie, uděláme vlastními silami v rámci úřadu. Kolegové ze správy podzemí jsou mimořádně šikovní,“ chválí Popelka.
Ve hře je také to, že se po dohodě s Krajem Vysočina - který je jejich zřizovatelem - do samotné stavby areálu v rámci praxe učňovských oborů zapojí i studenti středních škol. „Chceme je zapojit do přípravy díla, které tady bude desítky let. Abychom provázali sounáležitost obyvatel Jihlavy,“ říká Popelka. „Jestli to pro ně nebude příliš náročné? Bude. Ale proč to nezkusit? Věřme šikovným rukám našich dětí a jejich mistrů.“