Univerzita o nákupu přibližně pěti hektarů vinice, z nichž část je koncipována jako výuková se čtyřiceti odrůdami, informovala poměrně nedávno. „Touto akvizicí navazujeme na naše zkušenosti a také úspěchy, kterých jsme dosáhli produkcí vín z vinic v Chloumku na Mělnicku ve Středočeském kraji,“ popsala mnohamilionovou investici Karla Mráčková, mluvčí České zemědělské univerzity (ČZU).
Dalším důvodem koupě je podle ní skutečnost, že vinice v Chloumku má ČZU pouze v nájmu, s nejistým budoucím užíváním. „A tudíž do nich nelze zásadnějším způsobem investovat,“ uvedla Mráčková. „Jiná výuková nebo výzkumná vinařství s dlouhodobě založenými porosty v České republice neexistují,“ doplnila.
Nyní ČZU prozradila, že na vinici v Kojeticích na Moravě připravuje nové projekty, které se budou orientovat na růstové a kvalitativní parametry vinné révy pod různými režimy pěstování a zároveň na chování fungicidů (pesticid používaný k hubení hub - pozn. red.) v kulturách vinic.
„S ohledem na fakt, že Vinařství Sádek je nově ve vlastnictví ČZU, chystáme zde i dlouhodobý pokus, který by monitoroval vinice v podmínkách klimatické změny,“ doplnila Mráčková.
Vinici před třiceti lety obnovil vědec
Jedním z prodávajících byl Lubomír Lampíř, který na Sádku vinici před třiceti lety obnovil. Docent vinařství a zemědělských věd, který problematiku vyučuje na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU, se však bude na projektech ve vinici podílet.
„Vinařství jsem položil, jak se říká, na oltář vědy a zemědělství. Protože jsou zde mnohé programy, věděcké i mezinárodní, které se u nás aplikují. A myslím si, že mohutnost korporace ČZU výzkum do budoucna ještě umocní,“ uvedl Lampíř.
„K odprodeji jsme přistoupili také z hlediska zdravotního a našeho věku. Ořezat třicet tisíc keřů ve dvou lidech není jen tak,“ vysvětlil.
Od roku 2010 probíhal ve Vinařství Sádek výzkum zaštítěný Lampířem. „Nyní se toto vinařství stane součástí praktické výuky našich studujících,“ potvrdila Mráčková.
„Kromě již uvedených výzkumných projektů zvažujeme přípravu a akreditaci samostatného studijního oboru zaměřeného na vinařství a vinohradnictví,“ nastínila.
Pozornost věnují ledovému vínu a biovínu
Sádek zároveň produkuje širokou škálu lahvových i sudových vín, od kategorie jakostních po přívlastková. „Zvláštní pozornost se zde věnuje výrobě vín ledových, výběru z cibéb a produkci biovín,“ přiblížila Mráčková.
„Nosných odrůd, ze kterých vyrábíme víno, je tu osm až deset,“ prozradil Lampíř. Vína se zde vyrábějí z odrůd Sauvignon Blanc, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Hibernal, Solaris, Modrý Portugal, Frankovka, Dornfelder, Müller Thurgau, Rulandské šedé a bílé.
„Ale v celém areálu je přibližně 110 odrůd. To u nás nikde jinde není,“ může se pochlubit Lampíř.
Součástí areálu jsou také fungující hotel s šedesáti lůžky a restaurace. „Tyto provozy a součásti vinařství zcela jistě hodláme zachovat,“ sdělila mluvčí univerzity. Podle ní bude Sádek nadále poskytovat zážitky spojené s vínem všem zájemcům.
„Navíc bude sloužit jako výukové centrum pro naše studenty a pro frekventanty celoživotního vzdělávání. Dále jako konferenční centrum a v neposlední řadě se stane součástí benefitního systému jako atraktivní rekreační destinace pro zaměstnance naší univerzity,“ doplnila Mráčková.
Sýr? Kdepak, k vínu jsou nejlepší chleba a slaninaV termínu od začátku června do 30. září mohou každoročně na Sádku zájemci vyrazit na naučnou vinařskou stezku. Během přibližně hodinu dlouhé prohlídky se dozvědí řadu zajímavostí o víně přímo od Lubomíra Lampíře. „Prohlídce vinic s výkladem říkáme polní kázání,“ hlásí s úsměvem Lampíř. „Učíme studenty, ale i běžné návštěvníky, aby se dokázali postavit k révovému keři. Aby z vinohradu něco získali. Protože jak se říká: Co jste to za vinaře, když nemáte vinohrad,“ pokračuje. Součástí dvoukilometrového putování je také degustace místních vín, ale i vín z jiných oblastí Moravy. „A jedna z nejlepších věcí, kterou tu máme, je degustační zabijačkový talířek. Ten chce každý,“ usmívá se Lampíř. „Moravská huba bez masa nebude.“ Špek a maso k vínu jsou podle něj specialitou východních slovanských zemí. „Všude jinde je k vínu chleba, bílý nebo černý, někde i ořechy,“ vysvětluje Lampíř, který tvrdí, že podle sommeliérů je nesprávnou volbou sýr. „Zalepuje chuťové pohárky, takže další sousto nemusí být tak vnímáno na patře,“ vysvětluje Lampíř. „Nejjednodušší jsou zkrátka chleba a slanina,“ má jasno. |
