Starý Pelhřimov, Lipice, Bitětice, Pejškov, Čakovice. V těchto pelhřimovských místních částech se mělo 27. února konat místní referendum. Právě jejich obyvatelé měli rozhodnout, zda chtějí u svých sídel větrné elektrárny. Konání lidového hlasování schválili Pelhřimovští loni v prosinci, neboť sami zastupitelé se tehdy na jasném postoji k vrtulím neshodli.

Radnice však nyní obdržela závěr ministerstva vnitra, jenž schválenou verzi místního referenda rozporuje. „Z jejich strany bylo shledáno, že postup, který jsme zvolili, nemusí být zcela po právu,“ sdělil Miroslav Kubánek, vedoucí odboru kanceláře starosty a tajemníka.

Pokud by totiž město chtělo referendum uspořádat, muselo by se týkat celého Pelhřimova, ne jen konkrétních místních částí. Ve hře byl navíc jak únorový termín, tak i datum shodné s konáním podzimních komunálních voleb, jež by slibovalo vyšší účast respondentů. Ta musí činit alespoň 35 procent voličů.

Další zvažovanou možností bylo takové lidové hlasování vůbec neorganizovat.

Havlíčkův Brod odmítl stavbu větrníků vyšších, než je Žižkovská věž v Praze

„Místo něj lze uspořádat v místních částech, jež jsou dotčeny, anketu – za jakýchsi podmínek referenda,“ nastínil na středečním zasedání Kubánek s tím, že má-li být výsledek ankety relevantní, musí ho poté ještě schválit zastupitelé.

Vedení města se nakonec ve středu shodlo na zrušení sporného prosincového usnesení – tedy konání referenda v místních částech. V případě volby některé z uvedených forem hlasování se však názory ve více než hodinové diskusi zprvu různily.

„Vždy jsem se klonil k názoru, že referendum ano. Ale v okamžiku, kdy musí být pro celé území města, kde většina obyvatel těmi záměry není přímo dotčená, bychom to za mě v referendu řešit neměli,“ vyjádřil se například zastupitel Filip Hron (ODS).

Existovala i obava z nízké účasti

Místostarosta Zdeněk Jaroš naopak zdůraznil, že pokud by elektrárny, jichž chtějí investoři na území města vybudovat hned několik, skutečně vznikly, zasáhne to nejen lidi z místních částí.

„Máme tu řadu občanů, kteří bydlí na okraji města, třeba na ulici Boženy Němcové nebo na Dolnokubínské. Takže i lidé z Pelhřimova budou vidět ty 250 metrů vysoké větrníky, i těm to může vadit – a měli by mít právo se k tomu vyjádřit,“ podotkl Jaroš.

Větrná energetika je na Vysočině v kurzu, tři referenda dopadla pro investory kladně

Jedním z argumentů proti únorovému referendu v celém městě byla obava z malé účasti. Kdyby se zase konalo s podzimními volbami, mohla by se podle zastupitelky za Piráty Ivy Babincové stát větrná energetika jediným volebním tématem.

Filip Hron také uvedl, že byť řešením může být právě anketa, na základě jejíhož výsledku pak město zaujme nějaké stanovisko, existuje i další možnost.

„Zastupitelé by podle mě mohli rovnou rozhodnout – i bez této ankety,“ řekl Hron.

Územní plán mluví jasně

Nálada ve společnosti, tedy ve městě i přímo v zastupitelstvu, je totiž podle jeho slov taková, že by podpora výstavby větrných elektráren asi sotva kdy prošla. To ostatně potvrdili v diskusi i přítomní místní.

„Podle mě je to jasně uvedené v územním plánu i Strategii ochrany krajinného rázu – že by žádné větrné elektrárny a stavby tohoto typu v našem městě a okolí být neměly,“ zdůraznil na zasedání jeden z obyvatel.

Jeho postoj podpořila rovněž Hana Vanická z Černovic na Pelhřimovsku, kde lidé nedávno záměr vrtulí na pomezí Vysočiny a jižních Čech v referendu zamítli.

Stavbě větrných elektráren se Vysočina nevyhne. Ale s mírou, radí politici

Přijela se podívat, jak bude problematiku řešit Pelhřimov, a mimo jiné ocenila přístup města, kdy je kladen důraz na názor obyvatel.

„Nechala jsem si vyhledat dokumenty, jako je územní plán a Strategie ochrany krajinného rázu. Musím říct, že územní plán z roku 2024 je zpracovaný úžasně – a větrné elektrárny zakazuje. Jsou tam i výšková omezení,“ shrnula za potlesku řady přítomných Vanická a doplnila, že větrníky nepovoluje ani druhý zmíněný dokument.

Obyvatelka Černovic zmínila i nabídky, jež Pelhřimov od investorů dostal. Jedna z nich usiluje o umístění deseti vrtulí vysokých 275 metrů. „Jsou to stroje, které ovlivní celý Pelhřimov,“ upozornila Hana Vanická.

Od rozhodování rovnou k verdiktu

Vývoj zasedání nakonec dovedl zastupitele k hlasování o protinávrhu, jejž podal opoziční zastupitel Pavel Hájek (Změna pro Pelhřimov).

Od rozhodování mezi referendem a anketou se tak zástupci města posunuli rovnou k verdiktu, že si na území Pelhřimova větrné elektrárny nepřejí, a to s ohledem na ochranu krajinného rázu, kvalitu života obyvatel a dlouhodobý rozvoj města. Návrh podpořilo všech 18 přítomných zastupitelů.

Na Vysočině bylo loni referend o větrnících šest. Podpořili je lidé ze Stonařova a Věžničky na Jihlavsku a Menhartic na Třebíčsku. Proti byla většina hlasů v Polné na Jihlavsku, Černovicích na Pelhřimovsku a Nových Dvorech na Žďársku.

V Kraji Vysočina je sedm větrných elektráren, poslední dvě jsou z roku 2009 u Věžnice na Havlíčkobrodsku.