Nabídku na výstavbu větrných elektráren dostala havlíčkobrodská radnice od společností ČEZ, Future Flow a Jipocar Power. Všechny tři chtěly postavit jedno takové zařízení poblíž Květnova. Dvě elektrárny měly stát u silnice na Jihlavu na Hutském vrchu, třetí jen o kousek dál. Každá by měla mít maximální výkon 6 megawatt (MW).
Podle místostarosty Libora Honzárka by však stavby byly až přílišným zásahem do krajiny. Vedení města zarazila hlavně jejich výška, která by se měla pohybovat od 200 do až 250 metrů. Považuje to za velice přehnané.
Stonařovští odmítli rozšíření větrného parku. Výsledky ankety si přišli pohlídat |
„Pro srovnání, věž kostela Nanebevzetí Panny Marie je vysoká 51 metrů. Elektrárny by tak byly vlastně čtyři věže na sobě. V okruhu deseti kilometrů by byly zřetelně viditelné ze sedmdesáti procent území. Větrníky by byly vyšší i třeba než Žižkovská věž v Praze (ta měří 216 metrů – pozn. red.),“ pravil místostarosta.
„To by byla zásadní proměna reliéfu. Uvědomujeme si, že obnovitelné zdroje energie potřebujeme, ovšem nikoliv takto dramatické,“ dodal.
„Počkejme si na akcelerační zóny“
Investoři městu nabídli kompenzace. Jaké konkrétně, radnice nesdělila. Podle Honzárka ale byly štědré. Kvůli nabídnutým benefitům už dříve záměr podpořili obyvatelé Květnova. Větrníky by ale zasahovaly do výhledu i lidem ze sousední Okrouhličky či dalších brodských osad Svatý Kříž a Suchá, kteří by žádné výhody neměli.
Opoziční zastupitel, předseda výboru pro životní prostředí a ochránce přírody Václav Hlaváč upozornil, že se v krajích připravují takzvané akcelerační zóny. To budou pečlivě vybrané lokality, kde by podle objektivních skutečností měly větrné elektrárny nejmenší dopad na krajinu.
„Zatím je to jen v návrzích. Počkejme na jejich vyhotovení a schválení, což by mělo být přibližně v polovině příštího roku. Podle konceptu akceleračních zón pak jednejme,“ vyzval své kolegy v zastupitelstvu.
Stejného názoru je i Honzárek. „Jsme ochotni se s některými větrnými elektrárnami smířit. Ale měla by v tom být určitá logika a přiměřená podoba. Nechceme dělat spontánní rozhodnutí. Počkáme na vyhotovení akceleračních zón, do té doby se nebudeme k ničemu smluvně zavazovat,“ konstatoval.
V některých obcích se s investory dohodli
Na Vysočině je v tuto chvíli sedm větrných elektráren. Už roky se jejich počet nezměnil. Zatím poslední dvě byly postavené v roce 2009 u Věžnice na Havlíčkobrodsku. Další výstavbu tenkrát plošně zastavil Kraj Vysočina. I když se pravidla v posledních letech uvolňují, žádný z připravovaných nových projektů se výstavbě zatím neblíží.
24. června 2024 |
Větrná energetika se i na celostátní úrovni dostává mezi podporované zdroje energie. Investoři se objevují napříč celým Krajem Vysočina, s představiteli obcí jednají na více místech. Někde už se dohodli, jiná sídla elektrárny na svém území odmítla.
V pokročilém stavu jsou kontakty energetiků například s obcemi Přibyslavska. Některé z nich už v minulosti se stavbou vyslovily souhlas, Přibyslav například podepsala se společností ČEZ memorandum o spolupráci v případě výstavby větrných parků u Dolní a České Jablonné.
Stavbě větrných elektráren se Vysočina nevyhne. Ale s mírou, radí politici |
„Pro Přibyslav jako takovou by to mohlo být poměrně schůdné řešení. Je to od města v dostatečné vzdálenosti, větrníky by zároveň nestály na každém kopci,“ podotkl přibyslavský starosta Martin Kamarád. Nyní podle něho probíhají jednání s vlastníky dotčených pozemků a připravují se podrobná měření a jednání s obcemi.
Letošní referenda? Polovina pro, polovina proti
S letošními sněmovními volbami se na toto téma konala referenda v šesti obcích Vysočiny. Stavby větrných elektráren podpořili obyvatelé Stonařova a Věžničky na Jihlavsku a Menhartic na Třebíčsku. Proti větrníkům se naopak vyslovily většiny občanů v Polné na Jihlavsku, Černovicích na Pelhřimovsku a v Nových Dvorech na Žďársku.
I v případě Havlíčkova Brodu se v souvislosti s větrníky hovoří ještě minimálně o jedné lokalitě. „Víme o aktivitách například u místní části Jilemník. Ale žádný konkrétní projekt nám prozatím předložen nebyl,“ poznamenal Libor Honzárek.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License