Vědci otestují, zda by obnově lesů pomohly cizokrajné stromy. Vysadí i sekvoje

  12:34
Stovky druhově pestrých nepůvodních stromů porostou v následujících dvou letech na Jihlavsku. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně otestují vhodnost jejich využití v místních porostech. Ve skladbě desítky druhů se objeví i sekvojovec obrovský nebo zerav obrovský.

Sekvojový les Alder Creek v kalifornských Sněžných horách. Podobné stromy nyní začnou vědci pěstovat na Vysočině. | foto: Save the Redwoods League / Max Forster

„Odborníci z Mendelovy univerzity budou až do roku 2031 ověřovat vhodnost a vitalitu nepůvodních druhů v podmínkách měnícího se klimatu a narůstajícího nedostatku půdní vláhy,“ popsal chystaný pokus Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství.

Právě kraj společně se Správou městských lesů Jihlava budou na projektu s vědci úzce spolupracovat.

„Mezi ověřovanými dřevinami budou figurovat cizokrajné druhy typické například pro Blízký východ nebo Ameriku,“ dodal Hájek.

Výsledky projektu budou sloužit třeba pro další plánování výsadby v parcích. Využijí je ale hlavně vlastníci lesů, kteří mají zájem přizpůsobit druhovou skladbu klimatické změně, například při obnově lesních porostů po kůrovcové kalamitě.

Sledovat se má především dynamika růstu

Vybrané druhy dřevin lesníci během letošního jara vysadí v blízkosti obcí Otín a Sokolíčko. Zdejší porosty nacházející se v okolí Stonařova jsou ve správě jihlavských městských lesů. Celkem by měl pokus obsadit plochu maximálně několika hektarů. Nepůjde vždy jen o jeden druh dřeviny, lesníci směsi druhů různě namíchají.

Sekvojovec obrovský

  • Je největším stromem rostoucím na Zemi. Dorůstá výšky až 80 metrů.
  • Přirozeně se vyskytuje pouze v severní Americe, kde se dožívá i tří tisíc let.
  • V České republice roste v několika parcích a arboretech. Největší 40 metrů vysoké a 150 let staré sekvojovce rostou v zámeckém parku v Ratměřicích na Benešovsku. Obdobné výšky dosahuje i smrk.

„Vybraných druhů dřevin je celá řada. Jedním z námi navrhovaných je například sekvojovec obrovský. Pokusným vysazením by bylo možné ověřit například jeho růstovou dynamiku v současném klimatu v porovnání s dříve vysazenými jedinci,“ vysvětlil Luboš Úradníček z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

„Budeme ověřovat také vhodnost dřevin, se kterými se dosud nepracovalo vůbec, nebo zcela výjimečně,“ doplnil Úradníček.

Základními kritérii pro výběr dřevin podle něj budou přijatelná produkční schopnost, zvýšená odolnost proti suchu, přirozené zmlazování nebo schopnost vytvářet vhodné porostní směsi s domácími dřevinami.

Výsledky budou k dispozici do osmi let

V první etapě do roku 2024 proběhnou samotné výsadby s následnou péčí o porost. V dalších dvou etapách, do roku 2028 a 2031, se bude výzkum zaměřovat na zkušenosti a výsledky etap předchozích.

„Ve zkušebních porostech se bude sledovat například vitalita či přírůstky v návaznosti na nejrůznější vlivy prostředí,“ přiblížil Úradníček.

Obřím sekvojím hrozil zánik. Lidé na jejich záchranu dali miliony dolarů

Lesníci budou na základě průběžných výsledků a po konzultacích s výzkumníky z Mendelovy univerzity s porostem dále pracovat. Mohou například postupně dosazovat další stromy nebo měnit celkové složení porostu.

Nákup sazebního materiálu uhradí Kraj Vysočina, který zároveň bude koordinátorem aktivit celého projektu. Správa městských lesů Jihlava bude pečovat o výsadbu a společně s krajem a Mendelovou univerzitou se bude podílet na hodnocení.