Součástí návrhu usnesení byla výzva státu, aby hledal jiné možnosti využití vyhořelého jaderného paliva než trvalé uložení pod betonový sarkofág hluboko pod zemí.

Přijetí usnesení by znamenalo změnu kurzu. Dosud se vedení kraje ke strategické otázce hledání lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného odpadu stavělo neutrálně. Dávalo najevo, že se k problému nechce nijak vyjadřovat a rozhodnutí nechává na státu.

Návrh zpracoval lidovecký kandidát na hejtmana Vít Kaňkovský a předkládal jej jeho stranický kolega Jaromír Kalina. Hejtman Jiří Běhounek (nestraník za ČSSD) jejich iniciativu označil za součást předvolebního boje.

„Cítím to jako politikum. Samozřejmě je to dobré předvolební téma pro lidovce. Nepochybuji, že stát udělal chybu, že s obcemi v těch uvažovaných lokalitách vůbec nekomunikoval. Úložiště jsou ale složitá problematika, kterou by měli řešit odborníci. Já přiznávám, že té problematice nerozumím,“ řekl Běhounek.

Kaňkovský se do své iniciativy pustil poté, co státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) 4. června oznámila, že do užšího výběru vhodných lokalit pro úložiště v České republice byly z dosavadních devíti lokalit vybrány čtyři finální.

Z těchto čtyř se hned dvě – lokalita „Horka“ na Budišovsku a „Hrádek“ v severní části masivu vrchu Čeřínek u Dolní Cerekve – nacházejí na Vysočině.

Ruku zvedlo jen osm zastupitelů

„Nyní máme bezpečně ještě na desítky let uložené vyhořelé jaderné palivo v meziskladech v Dukovanech a v Temelíně. Podle mého názoru bychom měli přehodnotit státní koncepci nakládání s vyhořelým palivem a hledat jeho alternativní využití. Nic nás nehoní, abychom nyní finálně rozhodli. Jsme proti úložišti na Vysočině, ale současně nechceme, aby bylo rozhodnuto o jeho budování ani kdekoli jinde v České republice,“ řekl Kaňkovský.

Na dnešním jednání pro návrh ale zvedlo ruku jen osm krajských zastupitelů, nikdo nebyl proti a tři zastupitelé se hlasování zdrželi. Dalších 21 členů zastupitelstva nehlasovalo.

“Mrzí mě, že jste nenašli odvahu se k této záležitosti vyjádřit,“ řekl po hlasování Kaňkovský. Uvedl, že se to stalo na rozdíl od Plzeňského kraje a Jihočeského kraje, které se svých občanů v této záležitosti zastaly.

Kolotoč hledání lokality pro úložiště v zemi se roztočil už zkraje devadesátých let. Ani za téměř třicet let se však tento proces příliš neposunul.