„Kdybych měla manžela na Ukrajině, nikdy bych bez něj neodešla,“ vypráví Ilona Rachubová při výrobě žluto-modrých náramků symbolizujících solidaritu s Ukrajinou.
Dům v Dnipru, kde Rachubovi žili, stále stojí. „Rakety nad ním ale přelétávají prakticky každý den. Žijí tam moji rodiče i rodiče manžela. Jsme s nimi každý den v kontaktu,“ líčí.
Ilona je zdravotní sestra. V Jihlavě si našla práci ve skladu a intenzivně se učí češtinu. „Mám speciální online lekce, kde se učím vybrané zdravotnické a medicínské výrazy. Pokud by byla moje čeština dobrá, mohla bych pracovat v nemocnici,“ vysvětluje.
Její přání je ale jediné. „Chceme se vrátit na Ukrajinu. Máme tam celou rodinu. Uvidíme, jaká tam bude situace a jestli tam bude bezpečno,“ krčí rameny.
Komunitní centrum pro válečné uprchlíky
Pravidelně v Jihlavě navštěvuje Ukrajinský dům v Brněnské ulici. Ten slouží nejenom jako krátkodobé nouzové ubytování až pro třicet lidí. Postupně se z něj stalo komunitní centrum pro ukrajinské válečné uprchlíky. Od jeho otevření nyní uplynul jeden rok. Výročí tam oslavili dnem otevřených dveří a koncertem.
V domě funguje herna pro nejmenší děti, kavárna, česko-ukrajinská knihovna. Konají se tam lekce českého jazyka, v provozu je poradna. Lidé tam mohou absolvovat kurz kaligrafie, k dispozici mají šatník s šicími stroji, kde si mohou opravit oblečení. V prostorách nabízí své služby také spolek F Point, který se věnuje práci s cizinci.
Podle ředitelky F Pointu Dany Fiedlerové získalo ke konci února v Jihlavě pobytové oprávnění 3 819 lidí, z toho 1 792 žen a 1 075 dětí. „My jsme se věnovali téměř 2 200 lidem z tohoto počtu,“ vypočítává.
Spolek poskytuje pomoc hlavně ukrajinským matkám s dětmi. Pro ty nejmenší je určena dětská hernička. „Ne všechny děti byly zařazené do mateřských škol. Proto mohou využívat tuto herničku. Bývá zde i přes dvacet dětí. Maminky si pak mohou vyřídit, co potřebují. Je tam jak ukrajinský, tak i český pracovník, který pomáhá s integrací,“ připomíná Radim Fiedler z F Pointu.
Součástí Ukrajinského domu je také kavárna, která slouží jako centrum komunitní sociální práce. Docházejí do ní i ukrajinští dobrovolníci, kteří pomáhají nově příchozím řešit jejich problémy.
Děti by chtěly na gymnázium, problém je jazyk
„Fungují zde také podpůrné skupiny, které pomáhají uprchlíkům psychicky zvládat jejich odchod. Zdá se, že teprve teď na ně začíná doléhat tíživost celé situace. Mnozí totiž čekali, že to nebude trvat tak dlouho a vrátí se domů,“ popisuje Fiedler.
V rámci poradny F Pointu uprchlíci nejčastěji hledají pomoc s umístěním dětí do škol, řeší, jak najít práci, vlastní ubytování či lékařskou péči. Šestkrát do týdne zde pořádají kurzy českého jazyka. F Point pomáhá také s umísťováním dětí do škol, jejich integrací, motivací ke studiu i s přípravou na přijímací zkoušky na střední školy.
„Velká část by chtěla jít na gymnázium. Ne všechny děti na to mají, ale hlavně tam je stále jazyková bariéra. Snažíme se rodičům vysvětlit, že je možná lepší začít učebním oborem, kde budou pokračovat ve zdokonalování jazyka, a pak třeba přejít na maturitní obor,“ připomíná Dana Sommerová z F Pointu.
Ukrajinský dům vznikl úpravou bývalého domu dětí a mládeže. Budova byla od roku 2016 až do loňska prázdná. Na její úpravě pro potřeby lidí z Ukrajiny pracovala nejen městská policie, ale i na sedmdesát dobrovolníků. Provoz domu zajišťuje Středisko křesťanské pomoci, které má v Jihlavě na starosti i azylový dům.
