„V roce 1885, přesně 6. dubna, rozhodla místní rada nadšenců, že v této budově, kde tehdy sídlila německá škola, otevřou místnost, kde se začnou půjčovat knížky,“ říká ředitelka Městské knihovny Třebíč Marie Dočkalová. „Od té doby byl provoz knihovny v této budově nepřerušený.
“ Sluší se dodat, že s drobnými výjimkami. Ta poslední, od října loňského roku, znamenala uzavření budovy knihovny kvůli zmiňované rekonstrukci.
„Snažili jsme se, aby knihovna získala trošku více moderní vzhled,“ vysvětluje Dočkalová. „V první řadě jsme chtěli historickou budovu prosvětlit. Kde to bylo díky statice možné, tam jsme probourali všechny zdi, které šly.“
Spojený prostor až překvapil
Podle ředitelky knihovny je nový vzhled patrný především ve druhém patře, kde se nachází oddělení pro dospělé čtenáře. „Ten společný prostor, ve které jsou jedna okna na východě a druhá na západě, je pro nás teď až překvapivý,“ pochvaluje si Dočkalová.
Další důležité stavební úpravy byly provedeny ve vrchním patře, kde je oddělení pro dětské čtenáře. a „Udělala se izolace střechy, která je zcela nová. Jsou tam okna s dálkovým ovládáním stmívání, které je vhodné například při besedách,“ pokračuje Dočkalová.
Vedle nové elektroinstalace, požárního systému a nových datových sítí knihovna v Hasskově ulici získala také kompletní bezbariérovost. „Na tu se myslelo už v roce 2021, kdy se zde udělaly výtahy: jednak nákladní, ale především osobní. A nyní se k tomu přidala toaleta pro zdravotně postižené,“ pochvaluje si Dočkalová. Kde je to možné, jsou nainstalované samozavíratelné dveře na fotobuňku. „Aby zdravotně postižení nebo třeba maminky s kočárky vůbec nemuseli sahat na kliku a hned vešli do prostoru. Aby to pro ně bylo komfortní, bez námahy, a aby to bylo pro ně co nejzajímavější,“ dodává ředitelka.
Opravy budou pokračovat
Kompletní úprava budovy v Hasskově ulici vyšla na 20 milionů korun. Tím však opravy třebíčských knihoven nekončí.
„Už se rozjela rekonstrukce jednoho patra pobočky Borovina, která bude trvat minimálně do března. A následně dojde i na rekonstrukci pobočky v Modřínové ulici,“ prozradila Marie Dočkalová. Celkové náklady budou činit asi 55 milionů korun. Radnice získala dotaci z Integrovaného regionální operačního programu, jež pokryje 85 procent částky. „Jsme rádi, že dotace z IROP byly k dispozici, protože šlo o dlouholeté čekání,“ prozradila ředitelka knihovny.
Budova v Hasskově ulici byla slavnostně znovu otevřena v pátek, včera už se do knihovny mohli vrátit první zájemci z řad veřejnosti.
„Lidé byli nadšení. I dneska jsem tady odchytla jednu paní, která říkala, že to tu vůbec nepoznává. Že neví, kde je,“ usmála se Dočkalová. „Když jsem ji provedla, líbilo se jí i dětské oddělení, kde předtím nikdy nebyla. Byla překvapená, že jde o podkroví a že je to takhle krásně udělané.“
O knihy je ve městě zájem
Ani v internetové době podle Dočkalové neupadá v Třebíči zájem o čtení. Ředitelka místní knihovny to dokládá na statistických údajích.
„Máme zde velice zajímavý projekt, který se jmenuje Benchmarking knihoven. Není to jen o výpůjčkách a počtu čtenářů, ale přepočítává se to i podle velikosti. Protože nejde srovnávat knihovnu, která je v obci do pěti set obyvatel a takhle velkou,“ vysvětluje Dočkalová.
Třebíč se mezi 35 zaevidovanými knihovnami kategorie 20–40 tisíc ve všech parametrech pravidelně umísťuje na předních příčkách. „I když nedosahujeme předcovidových čísel, tak v počtu čtenářů jsme většinou kolem dvaceti procent. Do ostatních knihoven přitom chodí dvanáct až patnáct procent čtenářů,“ pochvaluje si ředitelka knihovny.
Navíc zájem o knihy neupadá ani u nejmladších. „V kategorii do patnácti let obvykle knihovny mívají kolem třiceti pěti procent dětí. A právě zde jsme dlouhodobě první a míváme kolem šedesáti procent čtenářů,“ těší Dočkalovou. „Je to hlavně tím, že kolegyně na dětských odděleních aktivně spolupracují se školami. Denně se tam objeví třeba třikrát čtyřikrát nějaká škola na besedě nebo případně na výměně knih,“ vysvětluje Dočkalová. Takže děti získávají návyk do knihoven chodit. „Proto si myslím, že rekonstrukce určitě měla smysl,“ pokyvuje Dočkalová.
