Snad všechny středoevropské státy někdy pomyslely na to, jestli právě na jejich území neleží střed našeho kontinentu. Tak se například Slováci domnívají, že je střed Evropy u Kremnice. Své evropské středy mají i Němci, Poláci a samozřejmě Češi. I u nás je údajných středů Evropy více. U Třebíče, Znojma, Žďáru nad Sázavou a na dalších místech.
Ten jediný pravý je ovšem v Havlíčkově Brodě. Na to přišel Jára Cimrman někdy kolem roku 1907, kdy Brod ještě nesl přízvisko Německý. Tehdy Cimrmana napadlo, že se usadí. Zároveň ale chtěl své myšlenky dál vyzařovat do celé Evropy, proto hledal její střed.
„Cimrmanovým plánem bylo v tomto středu postavit chalupu s vysílací věží a odtud zasáhnout celou Evropu. Vystřihl si tedy mapu Evropy a podlepil ji tvrdým papírem, pak si dobře ořezal tužku a hledal těžiště,“ popisoval už před lety největší český cimrmanolog, herec Zdeněk Svěrák.
Protože v Německém Brodě měl Jára Cimrman svou celoměsíční lásku učitelku Kláru, ustřihl kousek Uralu, aby dostal střed Evropy přímo do města na březích Sázavy. Vyhovovalo mu to i z jiného důvodu. Vysílací věž měla pohánět energie získávaná pomocí mlýnského kola přístupného z obou břehů řeky. Tudíž mělo sídlo stát u brodu.
Velký trychtýř v zahradě vilky U Notáře
Po zhotovení prvního přenosného modelu Středu Evropy, který je dílem výtvarníka Jana Exnara a je uchován na brodské radnici, byl vypátrán přesný bod středu. Nachází se v zahradě vilky U Notáře naproti hotelu Slunce.
Kovář Martin Šteller ho znázornil jako velký, více než tři metry vysoký trychtýř. Odhalen byl v červnu 2002. Právě k němu se v televizní sérii vypravil herec Táborský. Společnost mu na výletě do Havlíčkova Brodu dělal jeho kolega z Žižkovského divadla Járy Cimrmana Miloň Čepelka.
Myšlenku na střed Evropy s vysílací věží a mlýnem před pěti lety navíc umocnil nález, který dělníci objevili při rekonstrukci Smetanova náměstí. „Když se kopal prostor pro spodní fontánu, objevili dělníci korpus mlýnského kamene. Bude sloužit pro posílení legendy spojené s Járou Cimrmanem,“ pronesl havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek.
Mlýnský kámen má průměr něco přes půl metru, vážit může okolo dvou set kilogramů. Jde o spodní kámen mlýnského soukolí, který byl upevněn na trámu. Po jedné straně má kovovou obruč. Vedení města ho chtělo jako neobvyklou památku do náměstí zakomponovat.
Geniální mistr se mihl i v hostinci u Janáčků
Už dva a půl roku má Jára Cimrman v Havlíčkově Brodě i svůj pomník. Od září 2020 stojí před opravenou hospodou s kulturním sálem v brodské místní části Svatý Kříž. Stavení vlastní místní recesista Jiří Plodík. V sále se schází ochotnický divadelní spolek, který předvádí hry z repertoáru divadla Járy Cimrmana.
Hostinec Divadlo u Janáčků, jak se usedlost oficiálně nazývá, razí legendu, že v něm v roce 1895 Cimrman pobyl. Když neměl na útratu, zaplatil na podkovu (místo sekery). Historka měla být i námětem neobvyklého sousoší.
„Bál jsem se toho. Dělat sedící postavu u stolu, a navíc ta podkova, to byla hrůzostrašná představa,“ smál se při odhalení díla složeného ze žulových desek jeho autor, sochař Radomír Dvořák. Přesto Cimrmana ke stolu posadil a s ním i Růženku, o níž se hovoří v Hospodě na mýtince, a inspektora Trachtu, jenž je jednou z postav hry.
Návrh schvaloval i Zdeněk Svěrák, který k odhalení před necelými třemi roky přizval Miloně Čepelku, Petra Bruknera a Genadije Rumlenu. Vybral také údajný Cimrmanův citát, který je součástí žulového sousoší: „Některé mé myšlenky by se měly tesat do kamene. Ale jen některé.“
I na tento pomník Miroslav Táborský s Miloněm Čepelkou upozorní. Za žulový stůl sednou a dají si u něho doušek piva. Jak jinak, z cimrmanovských keramických půllitrů s géniovým citátem „Chlast, slast“.