„Stromy s podílem sortimentů rezonančního dříví musí být zdravé, silné, s rovnoměrným a pozvolným přírůstem. Na čepu (slabším konci - pozn. red.) musí mít výřez tloušťku alespoň 40 centimetrů a hustota letokruhů, tedy ročních přírůstů, musí být minimálně sedm letokruhů na jeden centimetr,“ vysvětluje Radek Koudela, vedoucí lesního provozu společnosti Kinský Žďár.
„Stromy nesmí být v průběhu svého růstu mechanicky poškozeny, například zvěří, přibližováním, bleskem a podobně,“ dodává. Nežádoucí je sukaté dříví.
Kinského lesníci mají nejvíc prozkoumané úseky kolem Cikháje, konkrétně kolem známých osmisetmetrových vrcholů - Tisůvky, Žákovy hory či Šindelného vrchu.
„Ten vrch se tak jmenuje proto, že se tam v minulosti těžilo dřevo vhodné na šindele. Na ty se používá rovněž velmi kvalitní dříví, téměř stejné jako to rezonanční,“ porovnává Radek Koudela.
Jestli je konkrétní smrk vhodný pro výrobu hudebních nástrojů, zjišťují lesníci či nákupčí přírůstovým nebozezem. „Jeho pomocí poznáme, jak jsou husté letokruhy,“ zmiňuje lesník.
Na nástroje lze použít jen malou část stromu
Z jednoho stromu se využije na hudební nástroje jen jeho malá část, zbytek kulatiny se spotřebuje jinak. „V minulosti si tady vybíral dříví například i španělský výrobce kytar,“ zmiňuje vedoucí lesního provozu.
Rezonanční dříví potřebuje svůj čas, roste velmi dlouho a tvoří jen zlomek celkové těžby.
„Do roku 2029 plánujeme těžbu jen v desítkách kubíků ročně podle aktuální poptávky. Není snadné vypěstovat vhodné stromy, ale velmi nás těší, pokud se dřevo z našeho lesa promění v hudební nástroj a přináší radost. Chceme udělat maximum pro to, aby bylo toto dříví a jeho pěstování uchováno pro další generace,“ říká Constantin Kinský, největší soukromý vlastník lesů na Vysočině.
Proto si cení spolupráce s rodinnou firmou Petrof. Obě firmy také spolupracují na připravované výstavě v Národním technickém muzeu, která začne v půlce dubna a kde bude i příčný řez kmenem s rezonančním dřívím. Slavná česká značka letos slaví 160. výročí.
29. října 2018 |
