„Naše pracovní komise zformulovala otázku pro referendum a tu otázku předloží městskému zastupitelstvu prvního září ke schválení a současně vyhlásí referendum,“ řekl starosta Jindřich Skočdopole.
Referendum by mělo dát návrh zastupitelstvu města, zda má, nebo nemá dál jednat s investorem stavby větrníků. Komise byla složená ze zástupců všech politických stran v zastupitelstvu.
Investor – firma WEB Větrná energie a skupina PRE (Pražská energetika) – představil jednu podobu svého záměru ve větší míře na veřejné besedě v polenském kině v polovině května. Podle letáku investora by se mělo jednat o maximálně sedm větrných elektráren na katastru Polné, Hrbova a Skrýšova s výkonem jedné elektrárny 7,2 megawatt a výškou stožáru maximálně 166 metrů.
V Polné může přibýt sedm větrných elektráren, lidé se vyjádří v anketě![]() |
V letáku, zveřejněném v květnu i na webu města, investor slíbil do rozpočtu města přispět minimálně jedním milionem korun na jednu elektrárnu. „Městu Polná nabízíme každoroční příspěvek do rozpočtu ve výši minimálně 4,5 milionu korun při instalaci sedmi větrných elektráren po dobu dvaceti let od uvedení projektu do provozu. Všechny navrhované turbíny jsou plánovány minimálně 800 metrů od obydlí,“ uvedli v prezentaci zástupci firem WEB a PRE Milan Vystrčil a Tereza Sotonová. Firma WEB Větrná energie je dceřinou společností rakouské firmy WEB Windenergie AG.
Zdvihla se vlna nespokojenosti
Proti stavbě elektráren u Polné se zdvihla vlna odporu. Aktivista a odpůrce větrníků Martin Radouš začal zveřejňovat dostupné informace o záměru i jeho možných rizicích pro obyvatelstvo i pro město Polná. Jedenáct mysliveckých spolků z Polenska zaslalo dopis na vedení kraje, v němž žádaly politiky o vydání zamítavého stanoviska.
Mezi argumenty proti větrníkům myslivci uvedli, že by větrníky narušily hnízdění vzácného orla mořského, ohrožení migračního koridoru losa evropského i trasy, kudy zde pravděpodobně putují vlci obecní. Radní kraje s obšírným odůvodněním žádost o negativní stanovisko odmítli.
Bonusy vysočinské krajiny
Proti elektrárnám vznikly také petice a v první polovině června se uskutečnila elektronická anketa. Asi 76 procent účastníků vyjádřilo v anketě názor, že se obává negativních vlivů větrných elektráren. Přibližně stejný poměr hlasujících se vyjádřil proti jejich výstavbě na území města Polná a za právo rozhodnout o této otázce v místním referendu. Ankety se zúčastnilo přes jedenáct set lidí, přičemž Polná má asi pět tisíc obyvatel.
Radouš mimo jiné také zveřejnil obrázky, v nichž porovnal výšku věže děkanského chrámu v Polné s maximální výškou zamýšlených větrníků, tedy výšku 63,5 metru proti 247 metrům.
Peníze si nechte. Obce ke stavbě elektráren nepřesvědčily ani desítky milionů![]() |
„Krajina Vysočiny má obrovské bonusy, které si mnohdy ani neuvědomujeme, a těmi větrníky tady tu krajinu našich předků trvale zničíme. Podle prezentace investora větrníky nebude v krajině vidět, ale já s tím nesouhlasím. Jejich hluboké základy ohrozí naše zdroje spodní vody, negativní dopady bude mít stroboskopický efekt vrtulí, některé nemovitosti ztratí svou cenu,“ obává se Radouš.
Podle něj je také nevýhodná smlouva města s investorem. Aktivista se svými kolegy chce na téma možných dopadů větrníků publikovat text v různých médiích.
Odpor v Brzkově
Výstavby parku větrníků se obávají také někteří obyvatelé Brzkova, vzdáleného od Polné tři kilometry. Zde už před několika lety úspěšně čelili zájmu o vybudování dolu na uran. V nyní uzavřeném 300 metrů hlubokém dole severně od obce bylo v letech 1981 až 1990 vytěženo pětašedesát tisíc tun uranové rudy. V letech 2015 a 2016 se v Brzkově a blízké Věžnici u Polné konaly proti obnovení těžby protestní akce.
Brzkov odmítá větrné elektrárny. Přinesou špatné počasí, říká starosta![]() |
„Náš postoj je neměnný, my zde větrné elektrárny nechceme. Jakmile to jedna stavba větrníků prolomí, nastane dominový efekt a my už pak v krajině nebudeme mít co chránit,“ vyjádřil se brzkovský starosta Aleš Bořil.
Podle něj už nyní mají stávající větrné elektrárny vliv na to, že je v Brzkově údajný srážkový deficit. „Vím to od místních zemědělců, kteří říkají, že na Brzkově prostě nezaprší. Je to způsobené jednak položením Brzkova v kopcovitém terénu, jednak tím, že v okolí vede vysoké napětí a dálnice. K tomu se přidávají větrné elektrárny a to vše míchá teplý vzduch se studeným a výsledkem je, že bouřky do Brzkova nedojdou,“ míní Bořil.
Věžnice: dobré zkušenosti
Přímo u Věžnice se točí vrtule dvou větrných elektráren od roku 2009 a pravděpodobně se budou – po jejich obměně za nové – točit i nadále. „S elektrárnami za humny nemáme žádné negativní zkušenosti, lidé je znají, vědí, jak fungují, i že v jejich blízkosti se dá normálně žít. Mezi lidmi záměr nevyvolává žádné negativní reakce,“ uvedl starosta Věžnice David Drahoš.




