„Snažíme se o pestrou druhovou skladbu, aby ty lesy nebyly jednotvárné s osmdesátiprocentním podílem smrku, což dávalo předpoklad vzniku kůrovcového průšvihu, jaký tady byl. Sázejí se duby, buky, javory, lípy, dále modřín, douglaska, borovice, vracejí se jedle. Smrku je při výsadbách do třiceti procent, zbytek jsou porůznu další dřeviny,“ řekl na terénní tiskové konferenci v lesích u Stonařova nový ředitel Správy městských lesů (SML) Jihlava Petr Ontolčík.
Nový manažer po 34 letech ve vedení SML nahradil Václava Kodeta, který se rozhodl odejít ve svých sedmašedesáti letech do důchodu.
Funkci si Ontolčík s Kodetem symbolicky předali v lese nedaleko Stonařova v části Otín, který v rámci SML platí jako porost, kde se lesníci snaží už řadu let uplatňovat přírodní způsob hospodaření. A pěstovat druhově bohatý les, odolnější právě například kůrovci.
„Do důchodu odcházím ze svého rozhodnutí, nastal čas. Nechtěl jsem ale opustit Správu městských lesů v tom kůrovcovém stavu, to byl pro mě profesně ten největší nepřítel,“ poznamenal Kodet. „Na rozlučku jsem si vzal svůj nový klobouk,“ podotkl v nadsázce.
Kůrovcová kalamita z Vysočiny po letech konečně ustupuje, vyhráno ale není |
Nového ředitele město vybralo z osmi uchazečů. Ontolčík předtím pracoval například u státních lesů i v soukromé sféře. „Zabýval jsem se obchodem, zpracováním dřeva a řízením lesních prací,“ přiblížil Ontolčík.
Kodet byl nejdéle sloužícím manažerem z jihlavských městských společností. Byl také dlouholetým významným politikem v regionální KDU-ČSL, působil například v pozici prvního náměstka hejtmana Kraje Vysočina.
Správa městských lesů hospodaří na výměře 3 800 hektarů lesů na Jihlavsku. Její lesní pozemky jsou na katastrech 35 obcí. Na Jihlavsku patří vyjma nestátních a šlechtických - majetků rodů Kinský a Podstatzký - k největším vlastníkům lesů.
Hospodářsky na dně
Kůrovcová kalamita v letech 2017 až 2022 na lesy SML dopadla drtivě. Katastrofa se rozběhla v roce 2019, kdy kalamita nabrala na síle. V tomto a následujících letech těžila SML ročně až pětinásobek běžného ročního těžebního plánu, který činil asi 40 tisíc kubíků dřeva.
„Nejhorší pro mě osobně byl rok 2019, kdy jsme sice sehnali těžební kapacity na kůrovcové dřevo, ale na dřevo nebyl odbyt, takže jsem neměli peníze. Kůrovec zasáhl všechny lesy v naší správě. Stát sliboval finanční pomoc, ale peníze nešly a nešly, takže jsme si hospodářsky sáhli úplně na dno. Pak dotace přišly, ale několikrát jsme museli využít i kontokorentní úvěr, abychom to zvládli,“ vzpomínal Kodet.
Teplé léto nahrává na Vysočině kůrovci, varuje kraj. Lesníci jsou optimističtí |
V roce 2022 SML vytěžila až 250 tisíc kubíků převážně kůrovcového dřeva. „Teď máme z čeho les zakládat, málem na to i ekonomické rezervy. V současnosti se dělají převážně pěstební práce, na které nebyl čas v minulých letech, kdy se jen těžilo. Běžné těžební činnosti se věnovat nemůžeme, protože máme výrazně překročenou úmyslnou těžbu z minulých let. Kůrovce se podařilo utlumit a dnes není kůrovcové dřevo ani 10 procent těžby, co děláme,“ řekl Ontolčík.
Jaké má dnes Kodet vysvětlení pro to, proč lesy SML kůrovcová kalamita tolik zasáhla? „Prakticky za všech stran jsme obklopeni státními lesy, které reagovaly na kůrovce velmi pomalu a z nich kůrovec přelétával i do našich lesů. Není to přímo jejich vina, protože oni ty takzvané nahodilé těžby musely zadávat v režimu veřejných zakázek. A kůrovec na vítěze veřejné zakázky v tom stromě nepočkal,“ míní Kodet.
Kůrovec se šířil i z uskladněného dřeva
Poznamenal taky, že vliv měly podle něj i velké skládky dřeva v areálu dřevozpracujících firem v okolí městských lesů. I odtud se kůrovec z tisíců tun uskladněného dřeva šířil.
„Naše městské lesy měly největší problém s kůrovcem na jižní a jihovýchodní straně vrchu Šacberk, kde kůrovec začínal už v devadesátých letech. Dávám do souvislosti s těmi skládkami dřeva. Kalamitě napomohlo převážení kůrovcového dřeva napříč republikou,“ míní Kodet.
Katastrofou bylo, že lesy na Vysočině tvořil smrk z 85 procent, dodal. Jihlavské městské lesy ale zdevastovala podle jeho zkušenosti také námrazová kalamita v letech 1995 a 1996.
Správa městských lesů má nyní 77 zaměstnanců, letos očekává obrat necelých 10 milionů korun.
Katastrofa, apokalypsa. Z řádění kůrovce na Vysočině viní lesníci vládu |
„K zalesnění nám zbývá asi 260 hektarů, ale část toho se zalesní přirozenou obnovou,“ řekl Ontolčík.
Laická otázka zní: nebude smrk chybět na trhu se dřevem, když se ho dnes vysazuje takřka třetina toho, co před kůrovcem?
„S tím, co dnes sázíme v lesích, se budou muset vypořádat naši vnuci a pravnuci. Nikdo dnes neví, jaké sortimenty dřeva budou potřebné za 60 let. Za Marie Terezie to měli lesníci jednoduché - smrk byl potřeba stovky let. Ale dnes je takový vývoj ve využití materiálů, že můžeme jen hádat: bude se v budoucnu stavět za dřeva? A z jakého - z kusového, nebo drceného? To nevíme,“ míní Kodet.
