„Audiovizuální cesta mi přijde v dnešní době zajímavá a vlastně i nezbytná. Skoro každý je teď online, má chytrý telefon, sleduje Facebook a YouTube. Takže jsem chtěl jít tomuto vývoji, který urychlila i pandemie koronaviru, trochu naproti,“ popisuje čtyřiatřicetiletý tvůrce s tím, že i on sám rád sleduje videa a poslouchá podcasty, tedy zvukové pořady. Vytvořením vlastní videosérie si prý navíc splnil další ze svých mnoha snů.
Jelikož nechtěl předčítat 34 kapitol své knihy ve studiu nebo někde doma v obýváku, zvolil tvorbu pod širým nebem.
„Už nějakou dobu žiji v Jimramově, kde to mám moc rád, a považuji se zároveň za vysočinského patriota. Takže jsem natáčel právě ve zdejší přírodě, na místech, co mi přirostla k srdci. Chodím tam rybařit, na procházky či jezdím na kole. Mojí snahou totiž není jen přiblížit lidem příběhy o Metlíkovi, ale také je motivovat k návštěvě našeho regionu,“ vysvětluje Opatřil.
I proto před čtením samotného příběhu divákům ve videích vybrané místo také představuje. Lokality navíc nepatří mezi vyhledávané turistické cíle, jde spíš o méně známé, ale možná právě o to hezčí kouty.
Natáčelo se třeba v blízkosti Vírské přehrady, přímo v Jimramově, na březích řeky Svratky, v okolí Unčína, Javorku, Dalečína nebo u Jimramovského rybníka, u nějž se nedávno konaly i úspěšné dětské rybářské závody, na jejichž pořádání se Opatřil společně s jimramovskými rybáři podílel a do klání věnoval jako výhry i své knihy.
Bojoval s počasím i s rušivými elementy
Celý proces natáčení však nebyl zdaleka tak snadný, jak si autor původně představoval. Musel bojovat s rozmary počasí, zvláště pak světla, jelikož jeho přáním bylo, aby byla krajina, v níž natáčí, zalitá sluncem.
Zaskočily ho i nečekané rušivé elementy - motorové pily lesních dělníků, traktory, kombajny i přelety stíhaček.
„Videa mi zabrala většinu volného času na jaře a počátku léta. Jsem perfekcionista, vše jsem se tedy snažil co nejlépe nachystat, zvolit nejlepší záběry, zlepšovat svůj projev, dobře záznam sestříhat,“ vypočítává Opatřil, jenž už má sérii hotovou a postupně kapitoly zveřejňuje na kanále YouTube.
„Je to poměrně čerstvé, příspěvky si zatím hledají své příznivce. Umím si představit, že si je pustí fanoušci, co už příběhy o Metlíkovi znají, a zajímá je i tato čtená forma. Mohly by zaujmout i rodiče, kteří chtějí svým dětem večer místo čtení pohádky pustit občas nějaké zajímavé video. A určitě je ocení i lidé, co mají rádi krajinu Vysočiny a hledají zajímavé cíle, kam vyrazit,“ míní autor.
V mluveném slově našel zálibu, rozhodl se proto rovnou namluvit i anglické vydání knihy Kapřík Metlík pro nejmenší, a to ve studiu formou šesti videí.
Na psaní klasických publikací však Jan Opatřil nezanevřel. V březnu vyšla jeho nejnovější dětská kniha Štika Majdalenka a duhový míč a napsán už je i příběh Pstroužka Vikouška.
„Na podzim se k němu ještě vrátím a provedu úpravy, na přelomu roku mě čekají ilustrace a zjara by snad kniha mohla vyjít. Opět půjde o publikaci většího formátu, s celostránkovými ilustracemi a velkými písmeny, tedy ideální pro malé školáky,“ popisuje a doufá, že se s dětmi bude moci začít, stejně jako před pandemií, zase setkávat i osobně na besedách. „Ten přímý kontakt totiž žádný online přenos nemůže nahradit,“ dodává jimramovský spisovatel.