„Tělo je při nedostatečném spánku přetěžované. Při velkém počtu zástav dechu s nekvalitním spánkem spojených se ráno ocitne ve stavu podobném, jako kdyby člověk fáral v dole, tedy měl těžkou fyzickou zátěž,“ popisuje vedoucí plicního oddělení a spánkové laboratoře v třebíčské nemocnici.

Komu spánková laboratoř pomáhá a jak funguje?
Pomáháme lidem, kteří mají problémy spánkem, s jeho kvalitou, protože se v noci často budí nebo mají celkově potíže s usínáním. Máme různá vyšetření, která dokážou pacienta diagnostikovat. A to například polygrafické. Zahrnuje pulzní oxymetr se záznamem saturací kyslíkem a tepové frekvence, dále proud vdechovaného vzduchu, dýchací úsilí. To jsou pásy hrudní a břišní s polohoměrem a mikrofon jako senzor chrápání. Dále máme polysomnografické vyšetření, kde jsou navíc ještě svody na EKG a EEG, čímž můžeme určit i kvalitu spánku.

Lze určit diagnózu podle chrápání?
Při chrápání u někoho nastávají zástavy dechu, a to může být velmi vyčerpávající. Někdo se probudí i stokrát za hodinu, protože mozek mu řekne, že se mu nedostává kyslíku, a ten člověk se pak rozdýchává. Někdy zase pacient chrápe, ale zástavy dechu nemá, tam pak doplňujeme další vyšetření. Pomůže nám poznat noční arytmie, jaký má typ spánku, jestli má takzvaný REM snový spánek (REM část hraje důležitou roli ve zdravém vývoji mozku, zpracování emocí a celkovém snění – pozn. red.), případně jestli má dostatečné zastoupení hlubokého spánku. A taky jakého je spánek charakteru. Tady bych zmínil, že neřešíme neurologické a psychiatrické problémy.

Nejčastěji k vám lidé míří s jakými problémy?
Převážně jde o špatný spánek čili nespavost, denní únavu a mikrospánky, které jsou velmi nebezpečné třeba za volantem. Zmíněné potíže jdou často ruku v ruce s obezitou, takže se k nám dostávají i pacienti, kteří mají tachykardii (zvýšenou tepovou frekvenci – pozn. red.), a lidé, kteří hodně chrápou.

Spánková laboratoř funguje jako součást plicního oddělení, proč právě toho?
Plicní lékaři byli jedni z prvních, kteří na tuto otázku u nás poukázali a mají největší zásluhu, že máme v třebíčské nemocnici laboratoř zabývající se touto problematikou. Zprvu to začalo spoluprací s neurology. Protože lidé trpící problémy se spánkem sice vyhledávali neurologa, ale neurologických potíží v této souvislosti je asi deset procent. A devadesát procent pak často souvisí s obezitou. V počátku se tomu říkalo šarlatánství. První moji pacienti byli v roce 1996, tehdy jsme ještě lidi posílali do spánkové laboratoře v Břeclavi. V Třebíči jsme vlastní laboratoř otevřeli v roce 2006.

Jaké existují poruchy spánku? A ví se, jak vznikají?
Jsou jich kvanta, nejčastěji například insomnie, tedy nespavost (porucha spánku, kdy mají lidé problémy spát – pozn. red.), nebo hypersomnie čili vysoká spavost. A další. My se zabýváme poruchami spánku, které jsou způsobené zástavami, tedy bezdeším. Máme „potápěče“, který dokáže minutu nedýchat a je to v pohodě. Ale někdo má třeba 120 zástav za hodinu. Ten člověk se tedy neustále budí, takže nemůže být vyspaný. Někdy je příčinou uzávěr v oblasti hltanu z gravitační příčiny nebo to může být způsobeno tím, že dírka v krku je malá u obézních lidí. Nebo je na vině povislé patro, které se uvolní, takže se zavře to zmiňované místo, kterým pacient dýchá. Někdo má problém při spaní na boku, většina spí ale na zádech. Jinak každý muž přes čtyřicet a každá žena přes padesát let chrápe, to je normální. (usmívá se)

A jak tedy poznáme, že chrápání není v pořádku?
Většinou, pokud u dotyčného nastane, já tomu tedy tak říkám, výbuch sopky. Člověk se musí hned po vzbuzení dodýchat. Ve spánku se dotyčnému nedostává kyslík, tělo zareaguje zrychlením srdeční frekvence a následným probuzením. Na to se nabaluje ranní ospalost, spavost, mikrospánek. Velký problém je, že tak asi pět procent nehod vzniká následkem mikrospánku. U pacienta je obvyklé sucho v krku, jak dýchá ústy, nebo bolest hlavy jako po kocovině. Časté jsou též poruchy paměti a koncentrace, podrážděnost. Někdo má deprese.

Jako jeden z důležitých faktorů pro vznik problematického spánku jste jmenoval obezitu. Že jak si člověk lehne, tak se mu uvnitř může vlivem gravitace dýchací otvor uzavřít. Co když usne vyčerpáním v sedě?
Když usne třeba u televize, jak se těmto lidem často stává, usne v sedě, a tím pádem ty problémy mít nemusí. Někteří pacienti se výrazně zlepšili po bandáži žaludku, protože zhubli. Jedna z našich prvních pacientek, kterou jsme diagnostikovali, dříve neustále usínala u televize. Na přetlakové terapii říkala, že konečně ví, jaké pořady dávají, protože už při jejich sledování neusíná díky kvalitnímu spánku v noci. Před deseti lety podstoupila bandáž, která je určená vyloženě pro morbidně obézní. Pak díky tomu zhubla a již tuto léčbu nepotřebuje.

To určitě nebyl jediný případ, na který si vzpomenete...
Nebo jsem měl mladou pacientku, která říkala, že chodí pozdě do práce, protože usínala v autobuse a často přejela zastávku, na které měla vystoupit. Když léčba zabrala a konečně se pravidelně a kvalitně vyspala, říkala, že se jí život konečně vrátil do normálu. Vrátila se jí dobrá nálada, začala si užívat život, chodila ven. A to je to, co mě na té práci nejvíc naplňuje, že se těm pacientům díky kvalitnímu spánku také výrazně zlepší kvalita života.

Co další příklady z praxe?
O důležitosti spánku se začalo mluvit v devadesátých letech. Když jsem přednášel v Praze, za všechno mluvil mnou tehdy prezentovaný případ z praxe. Měli jsme pacienta s těžkou spánkovou apnoí, kterému kardiologové tenkrát dávali maximálně rok života. On díky tomu, že jsme mu dali do pořádku spánek, žil ještě dalších patnáct let. Ono jde hlavně o to, že si lidé kvalitní relaxací výrazně zlepší život, váha jde dolů a srdce jako sval si odpočine. Tělo je totiž při nedostatečném spánku těžce přetěžované. Na vojně jsme zkoušeli s kluky takový test, při kterém jsme sami na sobě zjistili, že vydržet vzhůru nejde více než 48 hodin.

Jak dlouho člověk vydrží bez spánku, si Vladimír Hanák vyzkoušel v minulosti sám na sobě. Déle než 48 hodin to však nešlo.

Jaké jsou nejčastější způsoby léčby poruch spánku?
U lehkých poruch postačí pravidelná spánková hygiena. Takže máte kalendář, kde si píšete údaje, jako je čas do usnutí, celkovou dobu spánku, počet probuzení a jejich délka, pocit odpočatosti... Pomáhá dodržovat takzvané desatero zásad, kam patří nepít večer kávu, černý čaj, colu a podobně. Nepřejídat se. Postel by měla být určená vyloženě ke spánku nebo na sex, takže v ní nečíst, nejíst. Vhodná není ani večerní návštěva fitka, kdy se tělo hodně rozpumpuje. A „nepřespávat“ se o víkendu, když člověk nemusí do práce. Vhodný je také duševní klid, taková večerní hádka s manželkou kvalitě spánku moc nepřidá. Důležité jsou i faktory jako teplo, světlo, hluk, klid.

A další způsoby léčby?
Sem spadají například krční operace, aby se uvolnila průchodnost dýchacích cest. Či odstranění polypů v nose, aby mohl dotyčný dýchat nosem a nechrápal. Může být velký čípek nebo povislé měkké patro v krku, tam se dělá speciální plastika, kdy se to laserem vyřeže. Většina těchto zákroků se dělá ambulantně. Používá se také léčba přetlakem. Vybereme typ masky, již pak pacient bude doma používat a vhodný přístroj. To pak velmi pomáhá.