Sokoli opustili hnízdo, Čtyři palice jsou tak znovu přístupné

  13:08
Opravdu mimořádný úspěch. Tak označují ochranáři vyhnízdění kriticky ohrožených sokolů stěhovavých na skalním útvaru Čtyři palice nedaleko Českých Milov na Žďársku. Dvě mláďata, samec a samice, před několika dny již opustila hnízdo ve skalní stěně.

Hnízdo sokolů bylo umístěno ve skalní stěně masivu Čtyři palice ve Žďárských vrších. | foto: Václav Haváč

Mladí dravci nyní podnikají první průzkumné lety do přírody Žďárských vrchů.

„Obě mláďata zdárně rostla a nakonec i v pořádku vyletěla. Potvrdilo se, že Čtyři palice poskytují sokolům vhodné prostředí s dostatkem klidu i potravních zdrojů,“ vyjádřil se za Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) Václav Hlaváč, vedoucí Regionálního pracoviště Vysočina.

Mohutný skalní masiv, který se těší velké popularitě mezi návštěvníky – výletníky i horolezci, si podle něj vybral pár tvořený dvouletou samicí původem z německého Saska, z okolí Wolkensteinu, a nekroužkovaným samcem.

Díky úspěšnému vyvedení mláďat se také uvolnila opatření, která ochranáři na Čtyřech palicích i v jejich okolí zavedli. A to už letos v březnu – ihned po zjištění přítomnosti vzácných dravců. Zásadní pro úspěšné hnízdění a vyvedení sokolích potomků je totiž především klid v celé lokalitě.

„Sokol stěhovavý je na rušení mimořádně citlivý. Právě proto byla během hnízdního období omezena dostupnost přírodní rezervace Čtyři palice – skalního útvaru, který je jinak vyhledávaný turisty a horolezci. Modrá turistická trasa zůstala přístupná, vstup ke skále ale nebyl po dobu hnízdění možný,“ připomněl Hlaváč.

Veřejnost zákaz respektovala

Ochranáři opatřili přístupové cesty ke skalnímu útvaru páskami a informačními cedulemi, místo ale také pro jistotu i střežili. Obzvláště ve dnech návštěvnických špiček tam byl přítomen pracovník AOPK nebo strážce přírody. Od července však již mohou lidé Čtyři palice využívat stejně, jako byli zvyklí před březnovým omezením.

„Děkujeme veřejnosti, že zákaz respektovala. Klid je pro sokoly opravdu klíčový – i krátkodobé vyrušení může totiž umožnit krkavcům odnést ze sokolího hnízda vejce nebo malá mláďata. Věříme, že i díky spolupráci s návštěvníky Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy budeme moci v budoucnu ohlásit další úspěšná hnízdění,“ podotkl Hlaváč.

Ochránci přírody budou podle jeho slov lokalitu i nadále sledovat a na skalách provádět pravidelný monitoring. „Cílem je, aby se sokoli stěhovaví stali trvalou součástí fauny Žďárských vrchů,“ dodal ochranář.

Do Žďárských vrchů se po sedmdesáti letech vrátili sokoli, objevil je horolezec

Čtyři palice patřily do letoška mezi jedno z mála skalisek v CHKO, kde mohou i zjara, v době hnízdění ptactva, lezci provozovat bez omezení svůj koníček. To se však v příštích sezonách změní. Horolezectví tam nyní bude možné – kvůli zajištění potřebného klidu pro sokoly, vždy až od prvního červencového dne.

Ostatně existenci hnízda sokolů na Čtyřech palicích ohlásil právě horolezec, který do Žďárských vrchů přijel až od Hradce Králové. „Samozřejmě jsem si chtěl zalézt, to je fakt. Na druhou stranu – já lezu nahoru, abych mohl koukat dolů. Přírodu mám rád, a už takhle do dění v ní dost zasahujeme, ubíráme zvířatům jejich přirozený prostor. A v tomto případě je určitě správné jim ho ponechat, i když to pro nás znamená určitá omezení,“ vyjádřil se krátce po březnovém nálezu hnízda dlouholetý horolezec Peter Otiepka.

Sokoli hnízdili ve Žďárských vrších kdysi pravidelně – až do roku 1956. V šedesátých letech minulého století však odtud zmizeli, ostatně stejně jako z řady dalších historických hnízdišť ve většině Evropy. Hlavní příčina? Používání insekticidu DDT v zemědělství. A právě sokol, který stojí na vrcholu potravního řetězce, patřil kvůli tomu k vůbec nejpostiženějším druhům.

Postupně se vracejí

Do volné přírody se však tito ohrožení dravci již postupně opět vracejí, jednak díky zákazu používání DDT, ale i s pomocí záchranných programů v mnoha zemích, včetně České republiky.

„O návrat sokolů do Žďárských vrchů dlouhodobě usilujeme. Právě proto se skalnaté vrcholy prosvětlily, aby byly pro tyto ptáky, kteří s oblibou hnízdí ve výškách a na skalních římsách s dobrým rozhledem, atraktivnější,“ vysvětlil Hlaváč s tím, že na některých místech neplánovaně pomohla rovněž kůrovcová kalamita, díky níž se některá skaliska více otevřela.

Přínosem je také spolupráce s lesníky. Ty ochranáři upozorňují na hnízda dravců, kolem nichž je potom omezena těžba dřeva a další lesnické práce.

Kůrovec mění Žďárské vrchy, ze skal bez lesů mají radost horolezci i obce

Na území Kraje Vysočina hnízdí sokoli stěhovaví ještě v areálu jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku. Tam jim slouží umělá hnízda, nainstalovaná na dvou 125 metrů vysokých ventilačních komínech.

Za uplynulých pět let odtud vylétlo už patnáct sokolích mláďat. Letos pár vyvedl tři potomky. Ti dostali, stejně jako jejich okřídlení kolegové ze Čtyř palic, ornitologické kroužky. Jeden označuje, že se jedná o sokola z České republiky, druhý umožňuje kontrolu na dálku pomocí dalekohledu.