Obzvláště v případě vysezení mláďat ve Žďárských vrších netají ornitologové a ochránci přírody nadšení. Sokoli se tam vrátili po bezmála sedmi desetiletích. Ochranáři již v polovině května oba přírůstky okroužkovali, aby ptáky bylo možné v budoucnu jednoznačně identifikovat. Stáří sourozenců odhadli v době kroužkování na přibližně dva týdny. Jedná se o samce a samici.
„Mladé sokoly jsme okroužkovali přímo na skále, aby se minimalizovala doba, kdy jsou mláďata mimo hnízdo. Jde o horolezecký terén, takže bylo nutné potřebné vybavení. Kroužkování snášeli v klidu, samice se na hnízdo vzápětí vrátila,“ popsal Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Informace o hnízdění sokolího páru na Čtyřech palicích u obce Křižánky na Žďársku zveřejnili ochranáři letos v březnu poté, co jim výskyt dravců nahlásil jeden z horolezců.
Okolí skalního útvaru, oblíbeného jak u lezců, tak i u turistů a výletníků, bylo vzápětí uzavřeno a opatřeno páskami, neboť sokoli jsou velmi citliví na vyrušení. Ochránci přírody se následně u Čtyř palic střídali na kontrolách, aby dohlédli, zda veřejnost zákaz vstupu dodržuje.
Do Žďárských vrchů se po sedmdesáti letech vrátili sokoli, objevil je horolezec![]() |
„Musím říct, že většina lidí byla disciplinovaná a opatření respektovala. Ale vždy se najdou – a našli se i nyní – návštěvníci, kteří se na zapáskované území přece jen vydali. Zaznamenali jsme i pokus lézt přímo na skálu,“ popsal Hlaváč s tím, že prohřešky se dařilo úspěšně řešit domluvou.
Zákaz vstupu platí do konce června, pak se budou moci na mohutné skalisko a do jeho blízkosti vrátit výletníci i horolezci.
Milovníci lezení však musejí počítat s tím, že od příští sezony se kvůli výskytu sokolů bude zákazové opatření opakovat. Čtyři palice totiž až do letoška patřily k terénům, kde se na jaře lézt mohlo.
Dravce vyhnalo používání insekticidu DDT
Sokoli hnízdili ve Žďárských vrších pravidelně až do roku 1956. V 60. letech minulého století odtud zmizeli, stejně jako z dalších historických hnízdišť ve většině Evropy. Hlavní příčinou bylo používání insekticidu DDT v zemědělství. A právě sokol, který stojí na vrcholu potravního řetězce, patřil k nejpostiženějším druhům.
Do přírody se sokoli postupně vracejí díky zákazu používání DDT i záchranným programům v mnoha zemích. Na Žďársku pomohla tomuto chráněnému dravci zřejmě i proměna krajiny v posledních letech.
Když jde Václav Augustin do práce, provází ho a létá mu nad hlavou jestřáb![]() |
„O návrat sokolů do Žďárských vrchů dlouhodobě usilujeme. Právě proto se skalnaté vrcholy prosvětlily, aby byly pro tyto ptáky, kteří s oblibou hnízdí ve výškách a na skalních římsách s dobrým rozhledem, atraktivnější. Na některých místech pomohla i kůrovcová kalamita, lesy jsou teď otevřenější,“ přiblížil Hlaváč.
Doplnil, že přínosem je také dobrá spolupráce s lesníky, které ochranáři upozorňují na hnízda. „Doufejme, že se obě mláďata dožijí dospělosti, zatím vyhráno není. Kromě lidí pro ně představují riziko třeba kuny, výři či počasí,“ vyjmenoval Hlaváč.
Dukovanský pár vyvedl už 15 mláďat
Kroužkování už za sebou mají i tři sokolí sourozenci z dukovanské elektrárny na Třebíčsku. „Všechna mláďata jsou zdravá, rodiče o ně řádně pečují a zásobují je dostatkem potravy,“ potvrdil po kontrole ornitolog Václav Beran ze společnosti ALKA Wildlife.
Každé ze zhruba dvoutýdenních a dobře prosperujících mláďat podle něj dostalo dva hliníkové kroužky. Jeden označuje, že se jedná o sokola z České republiky, druhý umožňuje kontrolu na dálku pomocí dalekohledu.
Serváce postřelili na severu Moravy. Sokol pochází z hnízda z Dukovan![]() |
Umělá hnízda jsou v areálu jaderné elektrárny nainstalována na dvou 125 metrů vysokých ventilačních komínech. Sokolímu páru tak poskytují optimální výškové podmínky pro hnízdění a potřebný klid. Mláďata nyní zůstanou na hnízdě ještě přibližně dva měsíce, pak se již rozletí do světa.
„Dukovanský sokolí pár za posledních pět let vyvedl celkem patnáct mláďat, která významně posílila výskyt tohoto ohroženého druhu na Vysočině a na jižní Moravě,“ shrnul Jiří Bezděk, mluvčí Jaderné elektrárny Dukovany.