Dělal sochy na humpolecké radnici Ferenc Futurista? Historici se neshodnou

  11:24
Secesní radnice v Humpolci se pyšní raritou, kterou jiný úřad v Česku nemá. Traduje se, že její sochařskou výzdobu vytvořil komik Ferenc Futurista, známý divákům z filmů pro pamětníky. Ztvárnil například školníka Peťuleho z veselohry Cesta do hlubin študákovy duše. Zda je to pravda, ovšem jisté není.

Budova humpolecké radnice začala sloužit v březnu roku 1914, tedy v době, kdy mladý Ferenc Futurista ještě studoval sochařství. Během stavby zahynuli v roce 1913 dva zedníci po pádu římsy. Čtyři měsíce po dokončení budovy pak začala první světová válka. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Futurista původně studoval sochařství. Někteří místní historici si ale nejsou jisti tím, jestli jde - co se humpolecké radnice týče - opravdu výhradně o Futuristovo dílo, či zda na sochách jen spolupracoval. Písemný důkaz, který by hercovo autorství potvrzoval, se zatím nepodařilo objevit.

Na radnici stojící na Horním náměstí (tehdy Riegrově) je celkem sedm soch. K tomu je nad hlavním vstupem ještě jedna plasticky vyvedená tvář.

„Sochy, které něco symbolizují, jsou čtyři, a to zleva na čelní fasádě do Horního náměstí: Spravedlnost a Práce. Pak následuje balkon a vedle něj sochy Vlast a Samospráva. Další socha na rohu do Příčné ulice je alegorií ženy. Hlava nad vstupem nebyla nijak pojmenována, je doplňkem fasády. Záhlaví sloupů jsou ještě ozdobena symboly britské demokracie, zobrazením krocana,“ popsala Aneta Slavíková, mluvčí humpoleckého městského úřadu.

Zatím poslední rekonstrukce fasády radnice se dělala před dvaceti lety a došlo i na výměnu oken.

Dělal sochy ještě jako student?

Ferenc Futurista se narodil pod původním jménem František Fiala v prosinci roku 1891. Takže v době začátku humpolecké stavby, v roce 1912, mu bylo teprve necelých jednadvacet let.

„Vyučil se štukatérem ve vinohradské firmě Mayer, Popp a Riedl. Studoval sochařství na pražské UMPRUM ve třídě profesorů Suchardy a Kloučka,“ uvádějí Radek Žitný a Jaromír Farník v knize Drastický komik Ferenc Futurista.

Na UMPRUM docházel pět let až do roku 1915. To tedy znamená, že by se na docela významné zakázce pro Humpolec podílel ještě jako student. Někteří historici z Humpolce se proto spíše kloní k názoru, že Futurista spolupracoval na této zakázce s tehdy podstatně zkušenějším sochařem Antonínem Poppem, který na UMPRUM učil. Nicméně ani toto tvrzení zatím není podloženo písemnými doklady.

Radnice byla dříve Okresní dům

A jaké jsou počátky této dominanty Horního náměstí, která byla postavena jako Okresní dům? Dříve stávaly na místě dnešní radnice dva domy. Jednomu s barokním štítem se říkalo Kašparák. Měl průchozí dvůr a sousedil s hospodou Na Lázni.

V roce 1912 se v Humpolci diskutovalo tom, že by součástí budoucího Okresního domu byly i prostory pro muzeum. „Tehdejší okresní starosta Karel Vácha, statkář z Větrného Jeníkova, muzeu přál, ale neměl pro svůj dobrý úmysl dostatečné podpory ani z řad členstva okresního zastupitelstva, ani jeho úřednictva,“ píše se v humpolecké kronice.

V létě sedmého srpna 1912 okresní zastupitelé rozhodli, že vybudování domu svěří pražské stavitelské firmě Bratři Kavalírové. Tehdy už nežil starší z bratrů, Václav Kavalír, který zemřel v předešlém roce. Firma si po jeho smrti bratrský název ponechala a vedl ji už jen architekt František Kavalír. „Stavba Okresního domu začala v srpnu 1912,“ uvedla Dagmar Kluchová, vedoucí Muzea dr. A. Hrdličky v Humpolci.

Dva zedníci nehodu na stavbě nepřežili

Přes zimu byly stavební práce zastaveny a pokračovalo se až v dubnu 1913. Druhého června se tam podle kroniky stalo neštěstí. Deset minut před polednem se zřítila těžká římsa, prorazila dvě patra lešení a srazila k zemi deset pracovníků. Dva zedníci následkům úrazů podlehli, ostatní nehodu přežili a uzdravili se.

Poté už stavba pokračovala zdárně a den kolaudace připadl na čtrnáctého března 1914. Stavba měla stát přes 140 tisíc korun, rozpočet byl nakonec překročen na téměř 146 tisíc. První schůze se tam konala ještě ten samý měsíc za účasti okresního hejtmana Vojtěcha Vaniše. Pouhé čtyři měsíce poté začala první světová válka.

Ferenci Futuristovi je připisováno i autorství plastik nad bočními vchody pražského Divadla na Vinohradech. Jedná se o hlavy klaunů s různými výrazy. Jeho autorství potvrdil ve svých vzpomínkách Futuristův bratr Eman Fiala, oblíbený muzikant a herec.

„Po kumštýřské činnosti Ferencově se dochoval ještě jeden pozůstatek. Dokázal zrekonstruovat rokokové skleníky hraběte Colloredo-Mansfelda na Dobříši,“ uvádějí ve zmíněné knize Radek Žitný a Jaromír Farník. Svoji hlavní životní práci ale odvedl Futurista v kabaretech, divadlech a před kamerou.

Autor: