„Z krajského rozpočtu uvolníme sedm milionů korun pro Krajskou správu a údržbu silnic Vysočiny, která nové meteostanice pořídí a nainstaluje. Data budou shromažďovat z úseků u silnic u Křemenice, Herálce a Nové Bukové,“ informoval hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.
Konkrétně půjde v případě Herálce na Žďársku o silnici druhé třídy číslo 350 a lokalitu Kocanda. U Nové Bukové na Pelhřimovsku bude meteostanice stát u silnice 112 z Horní Cerekve. Poblíž Křemenic na Havlíčkobrodsku ji nechá kraj instalovat dokonce u silnice třetí třídy protínající Železné hory z Libice nad Doubravou do Trhové Kamenice.
Všechny tři nové meteostanice mají začít fungovat do června příštího roku.
Na Vysočině je v současné chvíli rovných 40 podobných meteohlásek. Obvykle vypadají jako obyčejný sloup u silnice. Jsou ovšem osazeny čidly a senzory, často mají na vrchu kamery. Ve většině případů jsou propojené i s čidly přímo ve vozovce. Ze čtyřiceti meteohlásek jich třicet provozuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Osmnáct jich je podél vysočinského úseku dálnice D1, zbylých dvanáct u silnic první třídy. Kraj Vysočina těchto meteostanic dosud nechal instalovat deset.
Data o teplotě či vlhkosti v reálném čase
Pro správce silnic představují klíčový nástroj pro řízení zimní údržby. V reálném čase poskytují data o teplotě, vlhkosti, množství srážek nebo o stavu vozovky. „Díky těmto údajům je možné lépe plánovat zásahy zimní údržby, a tím zvyšovat bezpečnost silničního provozu i efektivitu vynaložených prostředků,“ upřesnil náměstek hejtmana pro oblast dopravy Vladimír Novotný.
„Stanice jsou obvykle osazeny anemometry, teploměry, vlhkoměry, kamerami, atmosférickými i vozovkovými senzory. Dodávají data o teplotě vzduchu, vlhkosti, intenzitě srážek, rychlosti a směru větru, dohlednosti i stavu povrchu vozovky,“ doplňuje Jiří Veselý, regionální mluvčí ŘSD.
S opravou silnice na Havlíčkobrodsku se postaví i automatická meteostanice |
Jak dodává, data slouží k přesnému zjištění povětrnostní situace v místě umístění meteohlásky. Proto jsou meteostanice záměrně instalovány na taková místa, kde dochází k extrémnějším jevům, jako jsou ledovka či častější prudké srážky. Zároveň je zařízení umístěno v místech s vyšší intenzitou dopravy.
Aktuální data z meteostanic se dostávají k dispečerům zimní údržby na příslušná cestmistrovství správy a údržby silnic či dálnic. Ti potom mohou při zimní údržbě do konkrétních míst poslat sypače přednostně, případně dokonce s předstihem. Údaje z meteostanic rovněž mohou silničáři zohlednit v dlouhodobějších plánech.
„Máme s nimi velmi dobré zkušenosti. Systém je plně automatizovaný a napájený solárními panely, datový přenos zajistí nejmodernější dostupná technologie,“ říká Martin Jakubec, provozní náměstek Krajské správy a údržby silnic Vysočiny (KSÚSV).
Kraj s instalací začíná, ŘSD má téměř hotovo
Jedna meteostanice vyjde přibližně na dva miliony korun, přičemž životnost systému odborníci odhadují na nejméně dvacet let. S podobnými čísly kalkuluje i ŘSD.
Síť krajských silničních meteostanic se teprve začíná rozrůstat. Zatím jich je v provozu deset, v budoucnu jich má ale podstatně přibýt. „Naše analýza z března roku 2022 vytipovala 57 stanic, z toho 11 z nich jako prioritních,“ uvedl ředitel KSÚSV Radovan Necid.
Právě tři nově pořizované stanice jsou v seznamu jedenácti prioritních hlásek. „Po dohodě se zřizovatelem, tedy Krajem Vysočina, bude krajská správa každý rok dávat automaticky do rozpočtu tři nové stanice,“ doplnil Necid.
Naopak síť stanic ve správě ŘSD na Vysočině je už takřka kompletní. „Aktuálně je v tendru instalace meteohlásky v blízkosti pomezí Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina na silnici I/19 u Rozseče nad Kunštátem,“ informoval mluvčí Jiří Veselý. Na nejbližší období ale bude poslední. „Instalaci dalších meteostanic v nejbližším výhledu v plánu nemáme,“ dodal.