Počátkem osmdesátých let minulého století se Rudolf Sekava cítil stále hůř. Špatně se mu dýchalo, trpěl únavou, dušností, měl otoky, později nemohl chodit, ani ležet. Srdce mu selhávalo. Zanechal učitelské profese a už roku 1982 odešel do invalidního důchodu. Lékaři mu dávali jen několik měsíců života.
Pak však svitla naděje. Na konci ledna 1984 provedli lékaři Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) první úspěšnou transplantaci srdce. I když se toho Rudolf Sekava zpočátku velice bál, stal se v pořadí třetím pacientem, který tento zákrok podstoupil. Nové srdce dostal od pětadvacetileté ženy na podzim téhož roku.
„Nové srdce jsem dostal ve svých osmačtyřiceti. Čekal jsem na něj asi měsíc a půl. Bál jsem se, jestli se po operaci vůbec probudím. Nakonec to ale byl ten nejcennější dar, jaký jsem mohl dostat,“ vzpomínal v mnoha rozhovorech.
Náročná operace trvala chirurgům více než pět hodin. Během nich mu z hrudníku vyňali jeho srdce, které bylo už velmi poškozené. Nahradili ho srdcem mladé ženy, jež bylo naopak v perfektním stavu.
Operace se zdařila, její výsledky pacient pocítil téměř okamžitě. „Bylo to, jako bych se znovu narodil. Zase jsem začínal nabírat síly, orgány se začaly prokrvovat a všechno konečně normálně pracovalo. Měl jsem strašnou chuť žít,“ vyprávěl pro MF DNES.
Po roce už stál před katedrou, narozeniny slavil dvakrát
Domů z nemocnice se vrátil po měsíci. A už rok po operaci znovu nastoupil do práce, opět se postavil za katedru jihlavské střední ekonomické školy. Učil až do odchodu do důchodu v roce 2007, kdy mu bylo 71 let.
Jak rychle a úspěšně se zotavil i jak dlouho s transplantovaným srdcem dokázal přežít, lékaře fascinovalo a překvapovalo. Unikátem byl také proto, že na něj za celou dobu neměly potřebné léky, imunosupresiva, žádné nežádoucí vedlejší účinky. Až do letošního roku byl Sekava ve velmi dobré kondici, i když k chůzi už potřeboval hůl.
„Pan Rudolf Sekava byl pravděpodobně nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem na světě. Nebyla u něj nutná ani retransplantace, což je naprostý světový unikát,“ tvrdil přednosta kardiocentra Jan Pirk.
Od operace slavil Rudolf Sekava během každého roku hned dvoje narozeniny. Na dárkyni, jak říkal, často myslel a na Dušičky, které připadají právě na období úspěšné transplantace, jí vždy zapálil svíčku.
Darované srdce Sekavovi dotlouklo v pátek 10. května, zemřel v jihlavské nemocnici. Už zítra by přitom oslavil své třiaosmdesáté narozeniny. Poslední rozloučení se zesnulým se uskuteční v pátek 17. května v 10 hodin v obřadní síni jihlavského krematoria.
Lékaři z pražského IKEM v létě 2017 transplantovali zároveň srdce a játra (8/2018):
29. srpna 2017 |