iDNES.cz

Manželé spolu podnikají. Bez hádky jsme teď třináct měsíců, tvrdí

  11:02
Dřevěné palety jsou docela nenápadný, takřka triviální výrobek. Pravdou ale je, že se bez nich neobejde žádná logistika. Paletovému hospodářství zasvětili svůj profesní život manželé Simona a Tomáš Vojtěchovi. Letos získali titul EY Podnikatel roku 2022 Kraje Vysočina.

Oba mají obchodování v krvi od mládí. Dvacet let jsou kolegové a 22 let manželé. Tomáš dnes ve Flexipalu působí na pozici výkonného ředitele, Simona se kromě vedení společnosti věnuje obchodu a logistice. Rodina i podnikání se podle nich dá skloubit, přestože jsou spolu dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu.

„Zpočátku jsme s tím měli problémy a přemýšleli dokonce o tom, že se naše cesty z hlediska práce rozejdou. Nakonec jsme to zvládli výborně. Práce se stala koníčkem,“ říká Simona Vojtěchová.

Když naše palety v obchodě najdeme, často se u nich i vyfotíme. Lidé se sice na nás divně dívají s otazníky v očích, proč to děláme, ale my dobře víme proč.

Tomáš Vojtěch

Podle jejího muže tkví úspěch firmy v tom, že oba pracují naplno. „Dáváme práci maximum a občas to malinko odnáší rodina, které se to pak snažíme kompenzovat jiným způsobem. Ale úžasné to je v tom, že když večer máte nějakou myšlenku a nápad, hned si ho spolu zkonzultujeme. Rozhodně to doporučujeme, byť to není asi pro každého,“ dodává Tomáš Vojtěch.

Jak vás napadlo podnikat v oboru, kde jsou hlavním artiklem dřevěné palety?
Tomáš Vojtěch:
Pracovali jsme ve firmě, která se jejich výrobou zabývala. Oba jsme byli na manažerských postech. Asi po patnácti letech jsme začali mít s tehdejšími vlastníky rozdílný pohled na směřování firmy. Dohodli jsme se velmi gentlemansky na manažerském odkupu firmy a dále pokračovali v podnikání a ve výrobě palet. Palety nám zkrátka přirostly k srdci. Pravda je, že nás to trošičku profesionálně deformovalo.

Jak tomu mám rozumět?
Tomáš Vojtěch:
Zkrátka přijedeme do obchodního domu a místo po zboží se díváme, na čem stojí. Jestli ty palety jsou kvalitní a jestli třeba nejsou náhodou od nás.
Simona Vojtěchová: A když jsou naše, máme z toho obrovskou radost.

Poznáte si svoje palety?
Tomáš Vojtěch:
Ano, podle výrobních kódů. Když naše palety v obchodě najdeme, často se u nich i vyfotíme. Lidé se sice na nás divně dívají s otazníky v očích, proč to děláme, ale my dobře víme proč.

Flexipal

Společnost Flexipal z Křoví u Velké Bíteše nabízí kompletní servis palet v celé střední Evropě. To se firmě daří prostřednictvím poboček v zemích Visegrádské čtyřky, tedy kromě České republiky také na Slovensku, v Polsku a Maďarsku.

Firma se zaměřuje nejen na výrobu, prodej a servis palet, ale také na jejich třídění, recyklaci, odkup a likvidaci.

Zaměstnává přes 200 zaměstnanců a její roční obrat dosahuje jedné miliardy korun.

V čele firmy stojí od roku 2017 manželé Simona a Tomáš Vojtěchovi. Letos manželé za své podnikání získali titul EY Podnikatel roku 2022 Kraje Vysočina.

Jaké spektrum služeb vaše společnost nabízí?
Tomáš Vojtěch:
Primárně to je výroba dřevěných palet a veškerý servis kolem toho. Máme i vlastní pilu, takže si dřevo řežeme. Palety pak distribuujeme zákazníkům. Následně poskytujeme i veškeré další služby, které jsou s tím spojené. Takže palety opravujeme. Ty, které nejdou spravit, umíme efektivně zrecyklovat. Zajišťujeme dodávky palet a jejich vrácení v rámci paletového konta. Jsme velcí zastánci toho, aby palety byly co nejvíce oběhové, aby se využívaly vícekrát a nebyly jenom na jedno použití.

Vy se zabýváte i likvidací palet…
Tomáš Vojtěch:
Ano. Paleta, která už nejde opravit, se rozebere. Železo vyseparujeme a dřevo se rozemele na drť. Ta se pak dá použít k výrobě dalších výrobků, například dřevotřísek. My tento materiál dodáváme do Jihlavy, do společnosti Kronospan, která hmotu dále zpracovává. Vyseparované železo zase končí ve sběrných surovinách. Náš výrobek tedy nejde na skládku, ale je rozebrán a kompletně zrecyklován.

Kdo je vaším typickým klientem?
Tomáš Vojtěch:
Jsou to především velké výrobní společnosti – pivovary, potravinářské podniky, stavebnictví, cihelny. Jde to napříč spektrem celého průmyslu. Naším klientem nejsou jenom vodárny a pískovny, protože vodu ani písek na palety nesložíte. V podstatě každý, kdo něco převáží, může být naším potenciálním klientem.

Máte povědomí o tom, kolik palet ročně projde vašimi podniky?
Tomáš Vojtěch:
V loňském roce jsme z našich závodů klientům dodali téměř šest milionů palet. Pro představu jeden kamion se zbožím ho má složené na 33 paletách. Děláme i exportní palety, takže opravdu cestují po celém světě napříč kontinenty.

Vy umíte dělat i atypické palety. Co to znamená?
Tomáš Vojtěch:
Na palety jsou standardizované rozměry. Ty jsou uzpůsobené pro skladové regály, velikosti kamionů či pro přepravu na železnici. Atypická paleta je taková, která je zase přesně uzpůsobená velikosti daného výrobku.

V loňském roce jsme z našich závodů klientům dodali téměř šest milionů palet. Pro představu jeden kamion se zbožím ho má složené na 33 paletách.

Tomáš Vojtěch

Poslední tři roky byly velmi hektické: covid, inflace, vysoké ceny energií, válka na Ukrajině… Jak jste toto období zvládli?
Tomáš Vojtěch:
Začátek covidu byl pro všechny šok a překvapení. Nejhorší byla nejistota, zda budeme moci chodit do práce, jak budeme komunikovat s dopravci, kteří přijeli ze zahraničí. Já se mýlil v tom, když jsem předpokládal, že ekonomika bude utlumená a budeme mít méně zakázek. Opak byl pravdou. Covid nastartoval ekonomický problém, a tím byl narušený dodavatelskoodběratelský řetězec.

Nejvíce se hovořilo o nedostatku čipů do automobilů.
Tomáš Vojtěch:
V našem segmentu to znamenalo odstartování extrémní poptávky po našich výrobcích. Tím, jak byly dodavatelské řetězce narušené, výrobci začali vyrábět na sklad, protože neměli odebrané zboží. Hodně výrobců muselo navyšovat své skladové zásoby. Tím pádem potřebovali i víc palet. Poslední dva roky jsme tedy měli extrémní poptávku po paletách. Firma byla ekonomicky velmi úspěšná a posunulo nás to o velký kus dopředu. Tohle období nás také přimělo k většímu osamostatnění.

Jakým směrem?
Tomáš Vojtěch:
Rozšířili jsme autodopravu, pořídili vlastní pilu, abychom byli více soběstační ve vlastní výrobě. Díky tomu jsme silnější a můžeme nabízet kvalitnější portfolio služeb než dosud.

Dá se říct, že se tedy změnil systém paletového hospodářství?
Tomáš Vojtěch:
Samozřejmě to má i odvrácenou stranu. Teď se skladové zásoby snižují, ekonomika jede výrazně pomaleji a my zaznamenáváme propad poptávek. Ale je to přirozené a myslím, že to je reakce na dva předchozí roky, kdy poptávka byla extrémní. Můžeme teď ale více řešit vnitropodnikové procesy a připravovat se na budoucí konjunkturu.

Podnikateli roku Vysočiny jsou manželé Vojtěchovi, vsadili na palety

Máte podniky v Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Chystáte další expanzi směrem na západ či východ?
Tomáš Vojtěch:
Ve střednědobém horizontu ano. Pravděpodobně na obě světové strany. Ale teď to není na pořadu dne. Nyní se hlavně chceme věnovat našim vývojovým projektům, ve které vkládáme velké naděje. Chceme rozvíjet zavedené služby, jako je paletový outsourcing, kdy se kompletně staráme o paletové hospodářství klientů.

Přesto bych ještě u té původní otázky zůstala. V kterých zemích by mohla vaše společnost dále působit?
Tomáš Vojtěch:
Chtěli bychom zakládat další pobočky. Na západě například v Německu či Rakousku. Pokud jde o východ, doufáme, že se uklidní situace na Ukrajině, a nevylučuji expanzi právě tam.

Když o tom mluvíte, máte ve vaší firmě i ukrajinské zaměstnance?
Tomáš Vojtěch:
Ano a máme jich poměrně hodně. Válečný konflikt na Ukrajině, který před rokem začal, byl pro všechny velký šok. My jsme na to reagovali tak, že jsme pro naše ukrajinské zaměstnance a jejich rodiny, které si sem přivezli, zajišťovali ubytování. Pronajali jsme dva domy v okolí a koupili i několik kontejnerů, kde měli takové to nouzové základní ubytování pro první chvíli. Koupili jsme česko-ukrajinské knihy, aby se děti mohly učit. V prvních dnech jsme se o uprchlíky kompletně starali. Přijeli vystrašení, šokovaní. Bylo to pro všechny emočně velmi silné. Jsem velmi rád, že jsme dokázali takto pomoct, a naši zaměstnanci si toho cení. Věřím, že část z nich u nás zůstane na trvalo. Manželky některých našich zaměstnanců u nás již začaly také pracovat. Naši pracovníci nám to teď vrací dobrou prací.

Jakým směrem byste chtěli firmu dále rozvíjet? Kde vidíte potenciál?
Tomáš Vojtěch:
Trh, ve kterém působíme, je relativně velký. Rozhodně máme možnost posilovat na současných trzích při stávajících výrobcích. Největší potenciál vidíme ve vývoji. Především v tom, pokud by se nám podařilo částečně nahradit dřevo jinými materiály. Například z lisovaného odpadu. Z materiálu, který máme na skládkách a nevíme si s tím rady. Tím bychom výrazně šetřili životní prostředí. Doufám, že během pár měsíců budeme schopni informovat o tom, že i z lisovaného odpadu se dá vyrobit paleta. Zatím jsme ve fázi testování.

Hodně lidí se nás ptá, jak zvládáme být spolu v zaměstnání a pak ještě doma. Ale kolem firmy je tolik práce a tolik starostí, že nám přijde banální hádat se kvůli nějakým nesmyslům.

Simona Vojtěchová

Ve vedení společnosti jste společně s manželkou. Společně jste tedy prakticky 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Hádáte se spolu?
Simona Vojtěchová:
Já bych řekla, že tak dvakrát ročně. Říkáme tomu čistka. (směje se)
Tomáš Vojtěch: Teď jsme třináct měsíců bez hádky.
Simona Vojtěchová: Hodně lidí se nás ptá, jak zvládáme být spolu v zaměstnání a pak ještě doma. Ale kolem firmy je tolik práce a tolik starostí, že nám přijde banální hádat se kvůli nějakým nesmyslům. I proto se nehádáme a jsme rádi, že to funguje.

Kdo má u vás poslední slovo, když se ve firmě rozhodujete o něčem důležitém?
Tomáš Vojtěch:
Tak to je hodně těžká otázka.
Simona Vojtěchová: Já většinou řeknu svůj názor, manžel to nějak zpracuje a pak si stejně dělá své. (smějí se oba)
Tomáš Vojtěch: Na důležitých strategických rozhodnutích musí panovat naše vzájemná shoda. Pokud nejsme ve shodě, tak diskutujeme. V tom jsou úžasné naše večery doma. Sedíme u sklenky vína a neformálně o tom hovoříme. Je to prospěšné k tomu, abychom našli nejlepší řešení. I když to třeba někdy není správné rozhodnutí, udělali jsme ho spolu a do budoucna si z toho bereme ponaučení.

Takže neoddělujete práci a rodinu?
Simona Vojtěchová:
Snažíme se o to. Od pátku odpoledne do soboty se snažíme na práci nemyslet. Věnujeme se rodině, domu, přátelům a koníčkům. Ale většinou v neděli po obědě už tam ta práce zase naskakuje. A v pondělí v pět hodin ráno, někdy už ve čtyři, nás budí buď zákazníci, nebo zaměstnanci.

Palety vyrábí už čtvrtstoletí. Důležité je držet slovo, říká podnikatel

Ve čtyři hodiny, to je hodně brzy.
Tomáš Vojtěch:
Manželka vede obchodní oddělení a někteří klienti mají na ni telefon. A obvykle takhle časně volají, když zapomenou objednat palety a hrozí, že by museli zastavovat výrobu, když jim je rychle nedovezeme. To bývají hodně vypjaté situace. Ale i kvůli tomu jsme si pořídili autodopravu a dnes je pro nás logistika díky tomu daleko snazší. Už takové situace umíme rychle zvládat a přizpůsobovat se.

Vychováváte si pokračovatele rodinné firmy?
Tomáš Vojtěch:
Máme dvě děti. Chceme, aby dělaly to, co je baví, nechceme je do ničeho tlačit. Dceři je 22 let a je zaměřená na humanitní vědy. Synovi je patnáct a ten bude letos dělat přijímačky na střední školu. Rozhodl se pro ekonomickou školu. Tak třeba on? Kdo ví? Uvidíme. Chceme, aby si k tomu případně došel sám. Ale to je ještě velmi daleká budoucnost. Každopádně my dva na odpočinek ještě zdaleka nemyslíme. Nás práce baví a neumím si představit, že bych do ní nechodil.

Dokážete si udělat dovolenou?
Tomáš Vojtěch:
Ano.
Simona Vojtěchová: Jeden čas jsme dokonce ve firmě naordinovali dovolenou trvající čtrnáct dní v kuse. Za týden si prostě moc neodpočinete. Sotva si zvyknete, že máte dovolenou, už jdete zase do práce. Kolegové si čtrnáctidenní dovolenou moc brát nechtějí, ale my to dodržujeme. Umíme relaxovat a odpočívat.
Tomáš Vojtěch: Jsme velcí příznivci karavaninku. Pořídili jsme si obytný vůz. Je to ohromný relax. Nevyhledáváme velká letoviska, kde jsou tisíce lidí. Obytný vůz vám dá ohromnou svobodu pohybovat se bezpečně po celé Evropě a poznávat nejrůznější místa a krásnou přírodu. Velmi nás to baví a s blížícím se jarem se už těšíme na další cestu.

Kam se letos chystáte?
Tomáš Vojtěch:
V letošním roce bychom chtěli procestovat Skotsko. Vloni jsme byli ve Skandinávii. Baví nás i jih Evropy, ale sever má prostě své kouzlo.

zpět na článek