Chceme rozšířit obchvat Jihlavy na čtyři pruhy, říká šéf ŘSD na Vysočině

  9:10
Čtyřproudý obchvat Jihlavy s druhým tubusem tunelu. Tříproudá spojnice Pelhřimova a Humpolce. I nové obchvaty Třebíče, Havlíčkova Brodu či třeba Obrataně. Toho by se mohli dočkat řidiči na Vysočině. Co všechno v kraji Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) plánuje, představil ředitel jihlavské správy Aleš Kratina.

Aleš Kratina nahradil v létě 2023 ve funkci ředitele jihlavské správy ŘSD Marii Tesařovou. „Navázat na její práci je obtížné, laťku nastavila hodně vysoko. Ale i tak musíme přidat,“ tvrdí. | foto: Martin Vokáč, iDNES.cz

Síť státních silnic první třídy na Vysočině je specifická. Kraj má vyšší průměrnou nadmořskou výšku, v zimě častěji přichází chladné počasí se sněhem i mrazem. „Máme tu víc mrazových cyklů a od toho se odvíjí náročnost oprav,“ říká první muž ŘSD na Vysočině.

Státní organizace na Vysočině momentálně spravuje 463 kilometrů silnic prvních tříd. „Jsme jejich majetkový správce. S péčí řádného hospodáře se musíme starat o jejich technický stav,“ vysvětluje Aleš Kratina, co je hlavním úkolem ŘSD v kraji.

Aleš Kratina

  • Narodil se 21. února 1977 v Třebíči. V současné době žije v Náměšti nad Oslavou.
  • Vystudoval podnikovou ekonomiku a management na Masarykově univerzitě v Brně a veřejnou správu na České zemědělské univerzitě v Praze.
  • Mezi roky 2003 a 2011 pracoval pro výrobce a distributora stavebních hmot Stomix. Nejprve jako obchodní manažer, později jako ředitel.
  • V letech 2011 až 2023 byl vedoucím odboru dopravy a komunálních služeb na městském úřadě v Třebíči.
  • Ředitelem jihlavské správy ŘSD je od 1. srpna 2023, kdy ve funkci nahradil Marii Tesařovou.
  • Je ženatý, má tři děti.
  • Ve volném čase se věnuje cyklistice a je i skautským vedoucím.

Pane řediteli, povězte, co čeká letos na řidiče na hlavních tazích? Užijí si klidnější léto, nebo si budou muset přibalit dávku trpělivosti?
Máme v plánu několik kompletních rekonstrukcí. Ty vybíráme dlouho dopředu, necháme k nim dělat projektovou dokumentaci. Letos nás čeká jihlavský obchvat, úsek Kasárna – Předín na silnici I/23, průtah Žďárem nad Sázavou po silnici I/19. Na silnici I/23 budeme budovat novou křižovatku na Dobrou Vodu u Mrákotína a opravovat asi kilometr dlouhý navazující úsek na Krahulčí. Na té samé silnici plánujeme i opravu povrchu mezi Červenou Hospodou a Třebíčí. Pak nás čeká dokončení několika investičních akcí, které tentokrát ale nejsou příliš rozsáhlé.

Do funkce jste nastoupil v létě 2023. Naplánovat a připravit opravy trvá roky, u investic je doba ještě delší. Jsou to tedy vesměs akce naplánované ještě za vaší předchůdkyně Marie Tesařové?
Ano, většina investic zatím dobíhá z jejího působení. Navázat na práci Marie Tesařové je velice obtížné, laťku nastavila hodně vysoko. Nicméně i tak si myslím, že musíme ještě přidat. Intenzita dopravy na hlavních silnicích roste, setkáváme se s tím každý den.

Je na tazích v kraji něco, co vám vadí nebo co vám chybí? Co se třeba v minulosti neřešilo a chtěl byste se do toho sám pustit?
Překvapilo mě, že než jsem přišel do této pozice, nikdo se nezabýval přestavbou jihlavského obchvatu po silnici I/38 na čtyřpruh. To nám teď při jeho opravě a plánování uzavírek dělá problémy. Hlavně při uzavření Jihlavského tunelu. Kdyby v tomto místě byly dvě tunelové trouby, komplikace by nebyly. Proto chci letos zahájit práce na studii rozšíření obchvatu na čtyřpruh od Jiráskovy ulice po okružní křižovatku V Ráji. Považuji to za důležitý projekt.

Na to navazuje silnice 38 na Znojmo. Její modernizace určitě začne dřív a půjde rychleji. Nová silnice se vyhne několika obcím za sebou...
Ve směru na Znojmo připravujeme celý soubor staveb. Skutečně úsek z Jihlavy až za Stonařov, cca 10 kilometrů nové silnice v uspořádání 1+1 se stoupacími pruhy, bude první. Začátek výstavby byl plánován po roce 2030. Chci to ale urychlit, aby stavba začala v roce 2029. Zdá se to daleko, ale majetkoprávní příprava bude zahrnovat výkupy stovek pozemků, a to chce čas.

Když už jsme u Jihlavska, jeho jižní částí prochází silnice I/23. Zdá se mi, že je na ni nyní upřena velká pozornost…
Je. A já bych se na ni chtěl zaměřit ještě víc, protože hlavně její šířkové uspořádání není nejšťastnější. Rádi bychom rozšířili hráz rybníka Pilka mezi Ořechovem a Olšany u Staré Říše. Zahájíme také přestavbu křižovatky u Dobré Vody. Do budoucna se budeme bavit o mimoúrovňové křižovatce Kasárna.

ŘSD nechá opravit část tahu z Telče na Třebíč. Silnice však dál zůstane úzká

Počkejte, vždyť teprve před sedmi lety tu vznikl kruhový objezd...
Čas běží, a než nachystáme investici, bude to chvíli trvat. Mimoúrovňová křižovatka je nejbezpečnější a pro řidiče i nejkomfortnější. Navíc umožní pozdější rozšíření komunikace ve směru na Třebíč, kde nyní čelíme kritice, že silnice do Předína i po opravě zůstane stejně úzká. Nejspíš zde půjdeme cestou nové přeložky, která naváže na mimoúrovňovou křižovatku. Bude to ale až po roce 2030.

Pojďme se podívat na sousední Třebíčsko. To dobře znáte, na Třebíčsku žijete a přímo v Třebíči jste dlouho vedl odbor dopravy. I proto mi nejspíš potvrdíte, že nejdůležitější stavbou v regionu bude obchvat Třebíče, že?
Určitě. Nekonečné diskuse o něm by měly zahájením stavby skončit. To je v plánu na rok 2027, je to ovšem s otazníkem. Stále nemáme pravomocné územní rozhodnutí. Ale směřujeme k tomu, obchvat souvisí s přepravou nadměrných nákladů do Dukovan. Letos zahajujeme výkupy pozemků.

Diskuse o trase obchvatu Třebíče měly skončit v roce 2003, kdy zastupitelstvo města přijalo příslušné usnesení o změně územního plánu. Stanovení trasy bylo už tehdy dáno demokratickým rozhodnutím zastupitelstva.

Jak vnímáte nekončící diskuse, zda je vybrána správná trasa obchvatu? Polemika se vede už roky a nezdá se, že by ji něco ukončilo…
Neberu nikomu možnost využívat svých práv, to v žádném případě. Ale tato práva by měla být uplatňována v době, kdy probíhá příslušné správní řízení. Diskuse o trase obchvatu měly skončit v roce 2003, kdy zastupitelstvo města přijalo příslušné usnesení o změně územního plánu. Stanovení trasy bylo už tehdy dáno demokratickým rozhodnutím zastupitelstva. Stavbu budeme zahajovat, to už by se diskuse měla vést jen ohledně technických detailů.

Obchvat Třebíče je zařazen do takzvané návozové trasy pro Dukovany. Pomohlo vám vládní rozhodnutí o těchto trasách s plánováním a financováním investice?
Stanovení tras bylo velice důležité. Není to jen obchvat Třebíče. Je to třeba i silnice na Krahulov nebo do Vladislavi, kterou bychom měli začít rozšiřovat příští rok. Pomohlo nám to s financováním. Nemusíme tolik řešit ekonomiku stavby. Nemusíme dokládat její přínosy vzhledem k ceně, kdy se počítají složité rovnice se zahrnutím například úspor za palivo či ušetřením času. A pokud pak rovnice nevyjde, musíte hledat jiné varianty. Ekonomika stavby nemá v případě návozových tras takovou váhu.

Právě ekonomika stavby, jak se nedávno ukázalo, nevychází u obchvatu Žďáru nad Sázavou. Takže ten se obchvatu ani v budoucnu nedočká?
Dokončujeme přeložku silnice I/37 mezi ulicemi Brněnská a Jihlavská. To by mohl být zárodek případného budoucího obchvatu. V září bude dokončena. S představiteli města vedeme diskusi, jak dál. Faktem je, že poslední technická a ekonomická studie pro obchvat příznivě nevyšla. Ale nechceme tu myšlenku zcela zavrhnout. Žďár nad Sázavou si přeložku jak severojižní, tak i ve směru na Havlíčkův Brod, zaslouží. Budeme hledat jiné cesty, například směrem ke zlevnění stavby.

Obchvat Žďáru je drahý a dopravě nepomůže. Silničáři jeho přípravu stopli

Ve Žďáře se mluví i o východní variantě. Ta by nebyla schůdnější?
Pro nás je stěžejní průchodnost terénem. A v tomto ohledu otevřeně řeknu, že východní trase obchvatu nevěřím. Vede přes katastry více obcí a dotýkáme se zájmu chráněné krajinné oblasti. To vše by mohl být veliký problém.

Obchvaty se řeší i v Havlíčkově Brodě. Jihovýchodní byl před rokem a kousek otevřen, severovýchodní čeká proměna, jihozápadní hledá trasu...
Havlíčkův Brod je pro nás nejdůležitější silniční křižovatkou na Vysočině. Naše zájmy jsou tam velké. Předloni jsme zprovoznili část obchvatu města. Nyní nás čeká hodnocení EIA na novou severovýchodní část. Ta by měla vyřešit křižovatku s Chotěbořskou ulicí a ulevit části města ve směru na Kolín.

Ano. Údolí Cihlářského potoka by zde měl překlenout mohutný most. Víte už, kdy by se mohl začít stavět?
Musíme počkat na kladné stanovisko EIA. Nedokážu rok přesně odhadnout, ale určitě bude mnohem dřív než jihozápadní obchvat. Chci v té souvislosti poděkovat vedení města, které na této otázce úzce spolupracuje. Stavba by i díky tomu mohla začít před rokem 2030.

Naznačujete tím, že jihozápadní část obchvatu jen tak nebude?
U jihozápadní přeložky jsme teprve v procesu změny územního plánu. My do toho zatím přímo nevstupujeme. Ale máme dohodu, že až z procesu vykrystalizují dvě průchozí varianty, porovnáme je se stávající a dohodneme se s městem na finální verzi.

Hra o jihozápadní obchvat Havlíčkova Brodu se zužuje na tři vhodné trasy

Situace je tam složitá, snad každá varianta má zaryté odpůrce. Může to skončit třeba i vyvlastněním?
Nerad bych předjímal. Momentálně je na stole šest variant. Z posouzení pro dokumentaci SEA mají šanci tři. Budeme spolupracovat s městem, abychom co nejdříve vybrali takovou variantu, která bude územně i finančně průchozí. Nechtějte ale po mně, abych ji vybral hned.

Dobře. Přesuňme se na Pelhřimovsko. Tento region navenek působí, jako byste tam měli práce nejméně. Je to tak, nebo se mi to jen zdá?
Může to tak působit, ale naše aktivita je tu přitom široká. Na hlavním tahu I/34 udělala spoustu práce má předchůdkyně. Pelhřimov je s dálnicí vhodně propojen. Do budoucna bychom ale chtěli tento úsek do Humpolce rozšířit na režim 1+2. Na čtyřpruh by byl potřeba zábor dalšího území, to asi průchozí není. Ale střídavý třípruh je schůdnou variantou. Je to systém, který za poměrně efektivní náklady zvýší kapacitu komunikace. Na určených místech bude v obou směrech možné bezpečně předjet.

A jak je na tom příprava obchvatu Pelhřimova?
Stavba bude zahájena v příštím roce. Půjde nejen o silnici I/34, ale i o komunikaci I/19 a obchvat Starého Pelhřimova. Rádi bychom celou „devatenáctku“ na Tábor zkapacitnili a zvýšili její bezpečnost. Na ní nás trápí především Obrataň. Je zadán geotechnický průzkum a jsme v kontaktu s vedením obce, abychom kolem roku 2030 mohli stavět obchvat.

Obchvat Pelhřimova v té době bude už otevřený?
Bude, ten je z hlediska největších investic nejdál. V příštím roce už stavba poběží. Dělat se bude minimálně dvě stavební sezony, plné zprovoznění předpokládáme v roce 2028.

Vraťme se na závěr ještě na skok k opravám. Předpokládám, že ŘSD na Vysočině má na každý rok nějaký rozpočet, do něhož se musí vejít. Je to tak?
Ano. Provozujeme celý proces plánování. Neplánujeme ad hoc na další rok, ale sledujeme vozovky a na základě vyhodnocení a diagnostik plánujeme opravy na čtyři až pět let dopředu.

Jaký rozpočet máte na letošní rok?
Naplánovaná je částka 730 milionů korun. Je to zhruba o 25 procent více, než jsme utratili loni. Ale není to primárně o tom, kolik peněz nám dá zřizovatel. Dostáváme platbu, s níž ročně hospodaříme. A pokud vysoutěžíme některou zakázku levněji, uspořenou částku vkládáme do rezervního fondu. Od doby transformace ŘSD na státní podnik, která byla ukončena k počátku roku 2024, jsme tlačeni do co největší efektivity. Za stejnou částku jsme třeba schopni udělat více prací.