Sčítání ptactva nazvané Ptačí hodinka pořádá Česká společnost ornitologická (ČSO). Loňský, v pořadí již šestý ročník akce, která se pravidelně koná zkraje ledna, přilákal v kraji celkem 1 898 nadšenců. Ti v součtu zaznamenali 47 685 ptáků.
Na letošek připadá Ptačí hodinka na tento víkend - od pátku 10. do neděle 12. ledna. V tyto dny si mohou zájemci zvolit libovolnou hodinu, během níž budou ptactvo na vybraném krmítku či jiném místě pozorovat a sčítat.
A stejně jako loni mohou při jeho pozorném sledování zahlédnout nejen běžné druhy opeřenců, ale i takové, jež nejsou na Vysočině zrovna obvyklé. Třeba proto, že už by tito ptáci měli být v zimě dávno v jižních krajích.
Lidé v minulém ročníku takto nahlásili například 23 pěnic černohlavých, dvacet jeřábů popelavých, pětici skřivanů, devět sokolů stěhovavých a dokonce také desítku čápů. „Stále častěji se setkáváme s tím, že u nás díky mírnějším teplotám přezimují i dříve přísně tažné druhy. Dokážou se živit na krmítkách či na smetištích. Riskují sice, že je zaskočí nečekané mrazy, ale na jaře zase mají výhodu před jedinci, kteří se teprve vracejí ze zimovišť na jihu,“ vysvětlila za ČSO Dita Hořáková.
Zabydlují se tu i typicky severští ptáci
Účastníkům Ptačí hodinky v kraji neunikli podle ní v roce 2024 ani další otužilci, kteří se na zimu nepřesunuli na jih. Lidé zaznamenali kromě jiných rehky, ťuhýky šedé či holuby hřivnáče.
Na Vysočině se ale v zimních měsících zabydlují rovněž ptáci, kteří jsou naopak typičtí spíše pro země na chladném severu. Hlášeno bývá například množství pestrobarevných brkoslavů severních, konkrétně loni jich bylo celkem 266, dále i 131 pěnkav jikavců.
Pozorování ojedinělých druhů přitom není jen záležitostí posledního ročníku. V minulých letech Češi zaznamenali i papoušky - alexandra malého, rosely, korely a andulky vlnkované. „Ačkoliv jsou někteří exotičtí opeřenci schopni v české přírodě přežít, jednalo se o jedince uniklé z chovu,“ upřesnili ornitologové.
Ti doporučují ptáky před sčítáním zvyknout na krmítko. Drtivá většina druhů ocení podle nich třeba černou slunečnici, vyloupané vlašské ořechy a lůj. Ptáci, již sbírají potravu ze země - tedy například hrdličky, čížci nebo kosi a drozdi, zase uvítají rozsypaná semínka nebo jablka a ovesné vločky.
Je nutné 60 minut strávit na jednom místě
Lidé, kteří se tento týden chtějí zúčastnit Ptačí hodinky, se ale nemusejí vázat jen na krmítka. Mohou se vydat i do volné přírody nebo pozorování v přírodě a u krmítka na zahradě nakombinovat.
„Lze poslat více záznamů: v pátek z vlastního pozemku, v sobotu z výletu k rybníku a v neděli třeba z městského parku či opět ze zahrady. U sčítání se ale nesmíme procházet, je třeba celých 60 minut setrvat na jednom místě. Zaznamenáváme všechny ptáky, které v okolí vidíme, a to u každého druhu vždy ten nejvyšší počet, který spatříme v jeden okamžik,“ vysvětlila Hořáková. Elektronický záznam je pak třeba ČSO doručit do neděle 19. ledna.
Zvonek zelený postupně mizí i z Vysočiny, na vině je krmítková nákaza |
Občas se může stát, že se během 60 minut vyhrazených pro sčítání neobjeví žádný pták. Ani takováto pozorování se veřejnost nemusí ostýchat odeslat.
„Tato data jsou pro nás velmi cenná. Ptačí hodinka není soutěž, kdo zaznamená nejvíce druhů, ale vědecký výzkum, a tak je důležité vědět třeba i to, že se někde v určitý čas žádní ptáci nevyskytují,“ upozornil Filip Tuháček, koordinátor Ptačí hodiny z ČSO.
V celé České republice se minulý rok do projektu občanské vědy Ptačí hodinka zapojilo rekordních 35 tisíc lidí, kteří pozorovali téměř 800 tisíc ptáků. Potřebné formuláře i bližší informace naleznou zájemci na webu ptacihodinka.cz.