Podle Zbyška Karafiáta, ředitele Stanice Pavlov se dožil vysokého věku. „Běžně se totiž lišky dožívají osmi až deseti let,“ vysvětlil.
Lišák Luky se do Pavlova dostal jako slepé, bezbranné mládě. „Objevila ho tehdy jedna paní nedaleko Chotěboře. Slyšela v betonové skruži kňučení a když se šla podívat, objevila tam mrtvou matku a ještě živé, slepé mládě. A to byl náš Lukášek,“ zavzpomínal Zbyšek Karafiát.
Luky byl tedy prakticky od začátku odkázaný na péči člověka. I z toho důvodu byl ochočený a již nebylo možné navrátit ho do volné přírody. Zůstal tedy v záchranné stanici natrvalo. Umístěn byl v expoziční části, kde jej mohli obdivovat návštěvníci stanice.
Lukáš měl podle chovatelů výjimečnou povahu. „Jak nám opakovaně potvrdilo více odborníků, kteří měli zkušenosti s chovem lišek, jen málokterá je tak přátelská a laskavá, jak byl náš Lukášek. Za celý svůj život nikdy neprojevil ani náznak agrese či odporu, a to ani při veterinárních ošetřeních, očkování nebo odběru krve,“ uvedli chovatelé.
Miloval lidi, děti ho mohly krmit z ruky
Jak připomenul Zbyšek Karafiát, lišák Luky miloval lidi. „Měl je skutečně rád. V tom byl výjimečný. I proto jsme se nebáli k němu vodit ani děti z mateřské školy, které ho mohly krmit z ruky,“ řekl.
„Byl to lišák s velkým srdcem - každého radostně vítal, rád se nechal podrbat, podával packu za pamlsek. Měl i svůj liščí smysl pro humor - s oblibou si ‚půjčoval‘ suvenýry od návštěvníků: kšiltovky, batohy, misky nebo i mobily. Miloval slunce, zatímco v dešti občas nevystrčil z nory ani čumák,“ zavzpomínali chovatelé na svého oblíbeného zvířecího parťáka.
Lišák Luky byl i velký mlsoun. Zbožňoval totiž jablečný štrůdl.
Další rekord. Záchranná stanice v Pavlově se postarala o nejvyšší počet zvířat |
Poslední měsíce však bylo vidět, že stárne. „Trápila ho artróza, ani sluch už tolik nesloužil. Stal se z něj laskavý dědeček, který si zasloužil péči, klid a odpočinek. Dopřávali jsme mu kloubní výživu a posledního půl roku i léky proti bolesti. Tušili jsme, že asi brzy přijde konec,“ dodal Karafiát.
Informaci o jeho odchodu nenechalo chladnými ani několik tisícovek fanoušků pavlovské záchranné stanice. „Minulý týden jsme si ho hladili. Byl skvělý a ohromně společenský. Prožil u vás hezký život a vypadal spokojeně, i když už na něm byla znát léta,“ napsala například Lenka Joklová.
