„Jenom za letošek už jsme se postarali o zhruba dva tisíce zvířat a právě ze Žďárska jich je nezanedbatelná část,“ potvrdil Josef Cach, vedoucí Záchranné stanice Pasíčka.
Přítomnost sběrného místa v této části Vysočiny tak podle něj bude pro zařízení velkou pomocí, byť pobočka teprve dostává konkrétní obrysy. „Provizorní zázemí máme v jednom z objektů v areálu Zahrady Vysočina v Brodské ulici, který nám poskytlo město. Navážíme si tam nyní klece a další nutné vybavení,“ popsal Cach.
Ve Žďáře začne sloužit sběrné místo záchranné stanice pro zvířata z Pardubicka |
Od prvního zářijového dne už se mohou lidé, kteří najdou poraněného živočicha, na žďárské sběrné místo obracet. Pro tyto účely byla zřízena telefonní linka 775 701 643.
„Je to číslo na naši pracovnici Simonu Markovou, která žije přímo ve Žďáře. Ta může pro zvíře přijet, postará se o něj a bude jej v případě potřeby přepravovat k nám do stanice. Máme na to vyčleněný speciální automobil, který tak bude fungovat jako takzvaná zvířecí záchranka. Tato služba už je v řadě větších měst poměrně běžná,“ vysvětlil vedoucí Pasíček.
Zřízení klasické stanice může ztížit obchvat
Postupně by však ze sběrného místa měla vzniknout standardní záchranná stanice s veškerým potřebným zázemím, kam nebudou zvířecí pacienti směřovat „pouze“ kvůli poskytnutí základní pomoci a péče, ale klidně i k dlouhodobějšímu pobytu.
„V budoucnu půjde o zařízení, kam budou moci lidé přijít na prohlídku. Počítáme také s různými edukačními programy pro školy a školky nebo i s dobrovolnickým zapojením samotných škol do provozu stanice,“ nastínil žďárský starosta Martin Mrkos.
Komplikací pro vybudování stanice s výběhy, voliérami a dalšími potřebnými prostory pro živočichy i návštěvníky je však skutečnost, že areál Zahrady Vysočina se nachází při trase budoucího západního obchvatu města. Byť je jeho realizace zatím v nedohlednu, Ředitelství silnic a dálnic nyní v přípravě trasy nepokračuje, „papírově“ by mohl být tento fakt problematický třeba při snaze získat na výstavbu stanice dotace. Udržitelnost projektů bývá totiž třeba patnáct let.
„Zvažujeme ale například nějaké mobilní zařízení. Nyní jsme ve fázi zjišťování, zda je možné i na takové zázemí obdržet dotační podporu,“ podotkl Cach.
Město Záchranné stanici Pasíčka poskytlo část komplexu Zahrady Vysočina v Brodské ulici, na okraji sídliště Stalingrad, jenž je už delší dobu nevyužívaný. Nacházejí se tam ale pozůstatky ohrad i různých staveb takzvaného Selského dvora – někdejší malé expozice domácích zvířat s dětským hřištěm, která před lety v areálu fungovala.
Pracovníci jsou už teď maximálně vytíženi
Vedení radnice již v minulosti oznámilo, že plánuje fungování zařízení pro tvory v nouzi podpořit i finančně. V rozpočtu město vyhradilo na provoz 200 tisíc korun.
„Záchranná stanice Pasíčka má mimo jiné licenci ministerstva životního prostředí a dlouholeté zkušenosti. Vnímáme ji jako organizaci, která dokáže zajistit velice profesionálně a odborně péči o nalezená zvířata,“ vyjádřil se Mrkos.
Zařízení z Pardubicka, které funguje už přibližně čtvrt století, je nezisková organizace Českého svazu ochránců přírody. A za poslední roky jsou jeho pracovníci už maximálně vytížení – živočichů v nouzi, již potřebují jejich pomoc, neustále přibývá. Například loni tam přijímali přibližně dva a půl tisíce zvířat, přičemž do tohoto čísla ani nejsou zahrnuti tvorové, kterým se pomáhalo přímo v přírodě.
Pasíčka zažívají extrémní rok, modernizaci stanice má pomoci i kalendář zvířat |
Také letošní jarní a letní sezona byla podle Cacha náročná. „Ze začátku hodně pršelo a byla dost zima, takže spousta mláďat na jaře a na začátku léta promokla a prochladla. Tato zvířata se k nám pak dostávala mnohdy až ve velmi špatném stavu,“ zavzpomínal vedoucí stanice.
Následně se podle něj počasí zase překlopilo ve vedra, což byl druhý extrém. „Třeba mláďata poštolek vyskakovala z hnízd horkem, které už prostě nemohla dál snést,“ popsal Cach.
V péči měla Pasíčka tento rok rovněž hodně čápů, z nichž už se ale velká část postupně vrátila zpátky do přírody. Mezi ne zrovna obvyklé okřídlené pacienty patřili podle Cacha například i dva dudci chocholatí.