Na pomoc orchidejím vyrazí lidé do podmáčené louky s krumpáči a lopatami

  11:48,  aktualizováno  11:48
I v době, kdy většina míst v krajině čelí dopadům oteplování a sucha, stále existují na Vysočině oblasti, kde bývá občas vody až příliš. Patří mezi ně Šarátky, podmáčená louka v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy. Nachází se u Nového Města na Moravě. Ochránci přírody odtud občas musí vodě pomoci.

Tůně v lokalitě Šarátky jsou domovem řady chráněných druhů obojživelníků - žab i čolků. | foto: Sdružení Krajina

Tento poněkud zastrčený kout přírody, mimo značené turistické trasy, přitom ukrývá celou řadu vzácných rostlin. Pozorní kolemjdoucí tam mohou zahlédnout například hned tři druhy orchidejí - prstnatec májový, bradáček vejčitý a prstnatec Fuchsův, které rozkvétají obvykle koncem května. Na louce roste také ohrožená vachta trojlistá, dále třeba kopretina řimbaba, suchopýr pochvatý nebo kozí brada východní. Místní flóře sice vyhovuje mokré prostředí, avšak ani tyto podmínky nesmějí jít do extrému.

Díky kosení je Šafranice plná orchidejí, žijí zde i čolci či potápníci

„Když je na louce vody málo, není to samozřejmě dobré. Rostliny i zvířata strádají, přežijí pouze odolné druhy. Když je ale vody nadbytek, výsledek je podobný, liší se jen druhy, které na ‚přemáčeném‘ pozemku najdeme,“ popsala Dagmar Kafková ze Sdružení Krajina, spolku z Počítek na Žďársku, který o unikátní pramennou lokalitu pečuje.

Některé rostliny se tak podle ní v takovém množství vody v podstatě „utopí“. Navíc stojatá hladina vede k zahnívání a ani tyto podmínky s přemírou živin mnohým druhům příliš nevyhovují.

Aby voda odcházela z lučin přirozeným a pozvolným způsobem, nejde spolek cestou nějakého razantního odvodnění. „Šarátky jsou protkané sítí drobných stružek, které slouží k udržování optimální vlhkosti půdy a vytvářejí tak příznivé podmínky pro zdejší květenu,“ přiblížila řešení Kafková.

Kanálky se postupně zanášejí

Tyto malé kanálky se však postupem času zanášejí - zeminou, listím a dalším přírodním materiálem, a pak je právě vody na louce přebytek. A to nejenže nevyhovuje zmíněnému rostlinstvu, ale komplikuje také údržbu louky - tedy hlavně její sekání.

Sdružení Krajina

  • Jedná se o spolek z Počítek na Žďársku sdružující lidi se zájmem o přírodu a krajinu a její praktickou ochranu. Jeho hlavní činností je sečení podmáčených luk s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Ve spolupráci s místní farmou zajišťuje také jejich vypásání.
  • V péči sdružení jsou lokality napříč Vysočinou, hlavně na Žďársku, dále na Havlíčkobrodsku, Pelhřimovsku a též na Pardubicku.
  • Spolek také buduje tůně, vytváří přírodní učebny, vysazuje stromořadí, věnuje se odborné činnosti a osvětě veřejnosti. Spolupracuje se školami a samosprávami.
  • Poměrně čerstvě se zabývá rovněž tvorbou regionálního osiva pro louky Žďárských vrchů.
  • Sdružení funguje jako pozemkový spolek a k obhospodařovaným plochám získává právní vztahy.

Jednou za čas se tak Sdružení Krajina ve spolupráci s dobrovolníky nebo dalšími spolky pouští do pročištění a obnovení stružek. Jak?

„Hezky klasicky, ručně, pomocí lopat, krumpáčů a dalšího nářadí,“ podotkla Kafková.

Letos u příležitosti oslav Dne Země mohou ruku k dílu přiložit rovněž pomocníci z řad veřejnosti. Akce v režii Sdružení Krajina a společnosti Chaloupky se uskuteční v sobotu od deváté hodiny ranní. Sraz je přímo na louce Šarátky. „Všichni by si s sebou měli určitě vzít holinky a pracovní rukavice, bláta a vody bude totiž určitě dost,“ doporučují organizátoři.

Veškeré potřebné nářadí však bude zajištěno, pro děti navíc pořadatelé připravili i drobnou přírodovědnou šifrovací hru. „Dobrovolnický den potrvá zhruba do 13 hodin a na jeho konci všechny zúčastněné čeká labužnická odměna z Počítek na Žďársku v podobě buřtů na ohni,“ dodala Kafková. Těšit se lze i na pečení hadů z kynutého těsta.

Více informací o akci, včetně souřadnic cílové lokality nebo místa pro případné parkování, najdou zájemci například na facebookovém profilu Domu přírody Žďárských vrchů.

Sdružení v lokalitě ručně seká trávu

Sdružení Krajina pečuje o oblast, která se nachází v první zóně CHKO Žďárské vrchy, již od roku 2013.

„V současné době se tam staráme o zhruba 2,4 hektaru plochy, které jsou koseny ručně, tedy ručně vedenou sekačkou nebo křovinořezem,“ přiblížil Tomáš Blažek, ředitel Sdružení Krajina.

Pokosená tráva je potom nahrabovačem shrabána do řádků, odtud ji pracovníci sbírají, svezou na okraj lokality a odvezou k dalšímu využití. Oblast, kde spolek v minulosti také vybudoval a obnovil několik menších tůní, se neobejde ani bez občasné prořezávky náletových dřevin.

Právě tamní tůně jsou domovem mnoha vzácných druhů obojživelníků - zaznamenán v nich byl například čolek obecný a čolek horský.