Podle současných plánů by roku 2027 a 2028 měla trať v úseku mezi Přibyslaví a Sázavou modernizovat Správa železnic. Mělo by jít o pokračování toho, co se letos a v příštím roce děje a dít bude v úseku mezi Přibyslaví a Pohledem. Tedy kompletní výměna kolejového svršku i spodku, mostů a propustků, trolejí i instalace moderního zabezpečení.

„Cílem projektu je komplexní rekonstrukce předmětného traťového úseku o délce 8,8 kilometru včetně stanice Sázava u Žďáru a zastávek Nížkov a Ronov nad Sázavou, která přinese zejména zvýšení traťové rychlosti, bezpečnosti a kultury cestování,“ uvádí k investici v hodnotě nižších jednotek miliard korun Správa železnic v informačním letáku.

Fotogalerie zobrazit 5 fotografií

A taková rekonstrukce se dotkne i cyklostezky. „Železnice mezi Přibyslaví a Sázavou je dost často v nepřístupném terénu. Proto nás Správa železnic požádala, zda by mohla využívat naši cyklostezku. Jinak by hrozilo, že by si musela materiál na některá místa nechat nosit vrtulníkem,“ popsal s lehkou nadsázkou přibyslavský starosta Martin Kamarád (ODS).

Právě cyklostezka, která se klikatí po náspu původní trati, by sloužila jako přístup k železničnímu koridoru budovanému v padesátých letech minulého století. Dvoukolejnou trať cyklostezka, byť vede mimo jiné hlubokým údolím Sázavy, kopíruje, na několika místech ji křižuje.

„Až práce na železnici začnou, bude muset být cyklostezka uzavřena. Zcela jistě ve stavbou dotčených úsecích. Počítáme ale s tím, že ji s největší pravděpodobností kvůli nemožné návaznosti uzavřeme kompletně celou,“ naznačil Kamarád.

Striktní podmínky pro Správu železnic

Vedení Přibyslavi s „propůjčením“ cyklostezky stavebníkům souhlasilo. Ovšem za poměrně striktních podmínek, které Správu železnic nebudou příliš šetřit. Cyklostezku může využít, jen pokud se zaváže, že ji po skončení modernizace trati prakticky v celé délce nahradí novou.

„Z naší strany to považujeme za logické. Cyklostezka není uzpůsobena pro to, aby po ní jezdila mnohatunová naložená nákladní auta a pohybovala se jiná těžká technika. Předpokládáme, že dojde k jejímu zásadnímu poškození. Proto budeme chtít cyklostezku novou,“ prohlásil přibyslavský starosta.

Oblíbená cyklostezka v Přibyslavi by mohla pokračovat až do centra města

Podotkl, že pořád půjde pro stát o levnější variantu, než aby si dopravu strojů a materiálu na místo zajišťoval jinak, například i již zmíněným vrtulníkem. „Na ministerstvu dopravy se na náš požadavek moc přívětivě nekoukali, ale jiná cesta prostě není,“ dodal Kamarád.

Problém bude hlavně v mostech. Při budování cyklostezky je sice Přibyslav nechala „opatřit“ nosností až dvacet tun – to v případě potřeby pro vozy integrovaného záchranného systému. Pro těžké stavební stroje a náklaďáky naložené zeminou či štěrkem to však je málo. Otázkou je rovněž jejich šířka.

Cyklostezka po znovuotevření navíc dostane jeden nový úsek. Nebude to nic dlouhého, jen zhruba sto metrů. Přímo u Ronova nad Sázavou nahradí rovinku s železničním nadjezdem nový oblouk. Ten bude nutný kvůli chystanému nahrazení dvou mostů na železniční trati mostem jedním.

„Železniční trať tu vede po jednom mostě přes Sázavu a o dvacet metrů dál po druhém přes cyklostezku. A právě v těchto místech je v návrhu projektu plánován most jeden. Cyklostezka se tak obloukem přiblíží Sázavě a pod železnicí projde společně s řekou. Těmi místy dnes vede lesní cesta. Obloukem se pak vrátí na původní trasu,“ popsal místostarosta Michael Omes (KDU-ČSL).

Z cyklostezky po železniční trati je fenomén, potřebuje ale už opravit lávky

Cyklostezka z Přibyslavi do Sázavy měří necelých devět kilometrů. Vede po náspu původní jednokolejné železniční trati. Poslední souprava s turisty po ní projela 23. dubna 2006.

Poté byl kvůli nutné rekonstrukci, na kterou vlastník kolejového svršku, společnost SaZ ze Sázavy, nenašel peníze, provoz zcela zrušen. „Já osobně jsem velký fanda do železnice, ale máme jiné priority, do nichž musíme dávat peníze,“ prohlašoval v roce 2005 šéf firmy Wolfgang Macourek.

Pestrých devět kilometrů po asfaltu

O cyklostezce se začalo uvažovat ještě před ukončením železničního provozu. Oficiálně myšlenka poprvé zazněla v polovině května 2007. V březnu 2008 pak podpisem společného memoranda obcí i vlastníka převzala odpovědnost za výstavbu Přibyslav. Stavět se začalo na podzim 2010, hotovo bylo v červenci 2011. Cyklostezka přišla na zhruba 30 milionů korun.

Od té doby je jednou z nejoblíbenějších na celé Vysočině. Díky devíti kilometrům hladkého asfaltu a svému vedení údolím, mezi skalami, lesem, ale i po loukách a pod mosty, to vše podél Sázavy, si ji zamilovali inline bruslaři a cyklisté i z dalekých krajů. Vede ze Sázavy z velmi mírného kopečka, na devíti kilometrech má převýšení 56 metrů.

Podle instalovaných sčítačů po ní o letních prázdninách projede až dvacet tisíc lidí za měsíc.

„Je to nejlepší trasa pro bruslaře na Vysočině,“ nadšeně už roky tvrdí havlíčkobrodský milovník inline bruslí Petr Jech. Nejlepší nejen díky příznivému terénu, prostředí, ale také péči, jakou jí Přibyslav věnuje. Ta cyklostezku udržuje, v sezoně každý týden zametá a obnovuje mobiliář.

Starosta: Jako by zde někteří lidé vypínali mozek O brovský zájem o cyklostezku mezi Přibyslaví a Sázavou na jednu stranu vedení města těší. Je to jedna z největších přibyslavských atrakcí. Na druhou stranu davy lidí přinášejí i problémy. A ty si představitelé radnice uvědomují čím dál víc. „Občas na cyklostezce dochází k naprostým šílenostem,“ začíná vyprávění starosta Martin Kamarád. „Jako by lidé, kteří na ni vyrazí, vypínali mozek,“ říká. K bizarní situaci došlo třeba nedávno. Technická četa vyrazila sekat podél cyklostezky trávu. Jela po ní traktorem s ramenem, pracovní úsek označila značkami. „A stalo se, že bruslařka se sluchátky v uších, která absolutně nevnímala okolí, ve velké rychlosti prosvištěla mezi traktorem a jeho ramenem na sekání trávy,“ líčí starosta. Sám byl svědkem i dalšího hazardního chování. To když na cyklostezku vyrazil s rodinou a s dětmi. A kolem nich bez jakéhokoliv ohledu prosvištěli dva cyklisté na silničních speciálech. „Jeli od Sázavy, z mírného kopečka. Mohli tam mít snad šedesát, aerodynamický posez, ruce zaklesnuté v beranech. Jen těsně projeli kolem dětí. Tak na toto cyklostezka rozhodně není,“ zlobí se Kamarád. Za dobu její existence na cyklostezce došlo k celé řadě úrazů. Nejčastěji se jednalo o zlomeniny, naraženiny a odřeniny. Část nehod se stala, když se lidé chovali neukázněně a narazili do sebe, část, když nedávali dostatečně pozor a třeba kvůli jiným výletníků nebo technice údržby vyjeli z trati.