Z betonového podstavce vycházejí tři kovové listy. Dohromady tvoří jakési loubí připomínající kapli. Nitru stavby pak dominuje veliké poloprůhledné červené srdce z pryskyřice. Jím se budou moci kolemjdoucí díky nasvícení kochat i v noci. Skulptura poskytne lidem dokonce audiovizuální zážitek.
„Když se sešeří, sepnou se čidla a světla umístěná v kovových listech vytvoří světelný krunýř. Navíc přímo na srdce míří seshora také červené bodové světlo, takže to jako celek dělá tajemnou, až mystickou atmosféru,“ vylíčil autor díla, výtvarník Miloš Šedivý.
Jeho návrh uspěl v loňském, již druhém výběrovém řízení. Do první soutěže se totiž žádný umělec nepřihlásil.
Podle vedení města však Miloš Šedivý zcela naplnil zadání, jímž bylo zobrazit Českou republiku coby srdce Evropy, a zároveň také Bystřici nad Pernštejnem v centru Česka.
Přímo v pryskyřičném srdci tedy autor vyvedl reliéf republiky a na něm vyznačil právě i Bystřici. Evropa je potom vyobrazena na zadním kovovém listu, a jelikož jde o kombinaci skla a pryskyřice, sluneční paprsky zde vytvářejí pozoruhodné efekty.
„Je u toho vždycky potřeba součinnost přírody. Díky tomu ale vypadá dílo v každou denní dobu nebo za různého počasí úplně jinak,“ pochvaluje si Šedivý. Sám má ateliér na Litoměřicku. Na artefaktu pracoval zhruba půl roku, přičemž s prvky z nerezu mu pomáhali jeho přátelé kováři.
Nejsložitější bylo vytvořit zvukovou stopu
Sounáležitost města s Evropou i Českem promítl navíc umělec i do kruhového betonového podstavce s průměrem kolem pěti metrů. Ten má po obvodu hvězdy Evropské unie a zdobí jej také heraldické znaky České republiky, Moravy a města Bystřice nad Pernštejnem.
„Paradoxně úplně nejtěžší bylo vymyslet a sehnat zvukovou stopu, která se bude ve smyčce spouštět. Byl to běh na dlouhou trať, který zabral pomalu stejnou dobu, jako vyrobit všechny kovové prvky. Nakonec jsme uspěli až v Anglii,“ vylíčil umělec.
Ten doufá, že se dílo stane vyhledávaným místem, ať už třeba pro meditaci a odpočinek na lavičkách, jež mají do okolí ještě přibýt, tak třeba i jako zpestření pro děti.
Na náměstí svítí obří srdce. Nádhera, ale i kýč, neshodnou se místní![]() |
„Potěšilo mě, když jsem zjistil, že tudy procházejí školy a školky a u dětí to má úspěch. Lidé, co mají občanku už o něco déle, jsou k tomu občas skeptičtí, ale právě děti jsou těmi budoucími uživateli,“ míní Šedivý. Díky vyhotovení listů z nerezu věří, že dílo může v parku přetrvat celé věky.
Bystřickou radnici vyšel monument na zhruba 1,4 milionu korun. Podle vedení města jde o investici do takového uměleckého artefaktu po skutečně mnoha letech.
Do umění chce radnice investovat častěji
„Máme na našem území mnohé sochařské objekty. Ty jsou však postupem času vytěsňovány z veřejného prostoru. Poslední socha tady vznikla tak možná před dvanácti třinácti lety,“ popsal bystřický místostarosta Emil Ondra. Na vině je podle něj například výstavba, budování silnic nebo i působení času, kdy už některé chátrající objekty nemohou dál plnit svoji funkci.
„Rádi bychom tedy vždy jednou za čas, v rámci nějakého období, investovali právě do počinu ke zkulturnění a zkrášlení veřejného prostoru,“ zdůvodnil Ondra. Umístění v parčíku poblíž Masarykova náměstí vybrala radnice kvůli velké frekvenci lidí, kteří tudy míří z centra třeba ke škole nebo ke stadionu.
Ačkoliv se o díle hovořilo jako o Srdci Evropy, žádný oficiální název nakonec nemá. „Přemýšlel jsem o tom, ale názvy jsou mnohdy zbytečně zavádějící, a lidé si to stejně nakonec pojmenují podle svého,“ uzavřel Šedivý.