„Po dokončení oprav vznikne v budově nové informační centrum, otevřené dílny, dále se sem přestěhuje i městská knihovna, která zde získá větší prostor, než má v současné době,“ popsala velkobítešská starostka Markéta Lavická s tím, že k dispozici bude rovněž nový přednáškový a výstavní sál.
Ve zrekonstruovaných prostorách, které budou díky instalaci výtahu bezbariérově přístupné, najde nové zázemí také mateřské centrum nebo Klub kultury. „Aktuálně hledáme i využití a možnost zpřístupnění historických sklepů, jež se pod budovou nacházejí a jsou velmi zajímavé,“ podotkla Lavická.
Historický význam celé stavby zdůrazňuje také Filip Vrána, pivovarský historik, který o dějinách vaření piva napsal řadu knih. „Historie pivovarnictví ve Velké Bíteši je velice zajímavá. Právo várečné lze dle některých pramenů prokázat už od 14. století. Obecní pivovar byl na uvedeném místě zřízen po třicetileté válce, přesněji v roce 1687, a to v prostoru, kde dříve stály tři menší domky,“ přiblížil Vrána.
V polovině osmnáctého století odevzdali měšťané pivovar obecní správě, která jej dávala do nájmu. Pozdější dějiny tohoto zařízení pak zahrnují i jeho požár a následnou obnovu, střídání nájemců a posléze také vlastníků. Provoz byl ukončen v roce 1942; nějaký čas ale ještě budova sloužila jako sklad starobrněnského pivovaru.
Odkaz nejslavnějšího sládka
Ale ani dávné ukončení provozu nemusí znamenat, že je s vařením piva definitivní konec. Bíteš by dle Vrány mohla využít sílu osobnosti Františka Ondřeje Poupě, jenž v tamním pivovaru kdysi působil.
„V poslední době lze sledovat v oboru pivovarnictví návrat k tradicím. Nejslavnější sládek české historie František Ondřej Poupě je pro mnohá místa dosud nevyužitou příležitostí,“ podotkl historik. Podařilo se to podle něj třeba v Brně, kde tato osobnost strávila posledních sedm let svého života.
„Investor, působící i v Dalešicích, otevřel před dvěma lety na původním místě brněnský minipivovar, který nese jméno Poupě. Pro Bíteš by mohlo jít o podobnou výzvu. Vždyť zde Poupě u svého staršího bratra začínal,“ zdůraznil Vrána.
Slavný český sládek se ve městě učil řemeslu v letech 1768 až 1772. „Ve Velké Bíteši tehdy působil i jeho starší bratr Jan. Mladý František zde získával první praktické zkušenosti. Ty později ve prospěch celého odvětví zúročil,“ řekl Vrána.
Od padesátých let bytovkou
Novodobá historie nemovitosti je však už spojena spíše s bydlením nežli s produkcí chmelového nápoje. „Jedno křídlo budovy bylo přestavěno na městské byty v padesátých letech minulého století, druhé křídlo pak v šedesátých letech,“ popsala starostka.
Jako městská bytovka potom sloužila budova až do roku 2018. „V části situované do náměstí byly čtyři byty z pěti upraveny tak, aby sloužily jako ubytovna. Byty ve druhém křídle směrem do Kostelní ulice zůstaly prázdné, bez využití,“ nastínila Lavická.
Zda prostory pro bydlení zůstanou v areálu zachovány, ještě zcela jisté není. Zvažuje se to u dvou stávajících bytů. „Nabízí se ale také možnost pronájmu kanceláří nebo třeba ordinace,“ navrhla další varianty Lavická.
Na část objektu, ve které vznikne knihovna a malé kulturní a kreativní centrum, získalo město dotaci ve výši 40 milionů korun. „Náklady na rekonstrukci celého objektu ale ještě neznáme. Dozvíme se je, až bude dokončena projektová dokumentace,“ upřesnila starostka.
Opravy by měly začít již na konci letošního roku. Podmínkou poskytnutí dotace je totiž dokončení části, na niž radnice obdržela podporu, do konce listopadu 2025.
Na exkurzi dorazila stovka lidí
Osud omšelé stavby, která tvoří součást centra města, není lhostejný ani obyvatelům Bíteše. Svědčí o tom i hojná účast na únorové exkurzi do nitra bývalého pivovaru. Dorazilo na ni téměř sto lidí.
„Tři skupiny návštěvníků prošly obě části budovy od půdy až po sklepy. Exkurze se zúčastnili jak bývalí obyvatelé objektu, tak občané, již se zajímají o dění v našem městě,“ uvedla bítešská radnice na svém facebookovém profilu.
Pokud by se před rekonstrukcí objektu našlo ještě více zájemců o prohlídku, lze podle vedení města domluvit i další exkurzi.
