Vedení kraje zjevně nedůvěřuje celému způsobu, jakým se vede snaha k vrácení peněz. Šéfové hejtmanství v říjnu odstoupili z věřitelského výboru. A vydali prohlášení, že mají od insolvenční správkyně zásadní nedostatek relevantních právních a ekonomických podkladů.
Zástupci kraje teď budou průběh insolvence jen sledovat. Když budou mít o celém postupu pochybnosti, hodlají prý podniknout právní kroky a požadovat náhradu škody. Zástupci Vysočiny dokonce mají pochybnosti i o současné podobě insolvenčního zákona.
„Kroky a úkony, které děláme od samého počátku, kdy problém s nedostupnými penězi nastal, směřují k stoprocentnímu vrácení všech peněz. V prozatímním věřitelském výboru Sberbank v likvidaci, jehož členy jsme byli od letošního léta, jsme dělali všechno pro to, aby se tak stalo,“ tvrdí náměstek hejtmana Miroslav Houška (KDU-ČSL).
Vysoké pohledávky Vysočiny se nacházejí ve třetí - poslední - věřitelské skupině. Do té spadají kraje, města, obce a velké společnosti. Podle nedávného vyjádření insolvenční správkyně by mělo dojít k více než 90procentnímu uspokojení věřitelů i v této skupině. Musí proto být zdárně dokončen prodej úvěrového portfolia Sberbank České spořitelně. Výplata věřitelů by pak mohla být ve druhé polovině příštího roku.
Míra uspokojení závisí na ceně odkupu aktiv
„Míra uspokojení všech věřitelů samozřejmě závisí na ceně, za kterou se nám podaří všechna aktiva Sberbank CZ prodat. Nadále jednám o prodeji úvěrové části portfolia exkluzivně s Českou spořitelnou. Spolupráce se zástupci Kraje Vysočina byla v prozatímním věřitelském výboru poměrně náročná. Nevím, co konkrétně udělal pan hejtman od léta pro to, aby uspokojení všech věřitelů ve třetí skupině bylo co nejvyšší,“ uvedla insolvenční správkyně Jiřina Lužová.
Prodej úvěrového portfolia České spořitelně může být podle ní úspěšně dokončen pouze za předpokladu, že přestane napadání uskutečněné schůze věřitelů a samotného procesu prodeje portfolia.
„Jedině tehdy lze očekávat úspěšné vypořádání prodeje v první polovině roku 2023 a výplatu věřitelů včetně Kraje Vysočina ve druhé polovině téhož roku. Věřím, že minimálně 90 procent ze své celkové pohledávky dostane Kraj Vysočina zpět. Nenaplnily se tedy obavy, že stávající způsob prodeje úvěrového portfolia banky by mohl být pro věřitele nevýhodný,“ doplnila Lužová.
Vše začalo už v roce 2001 ve Volksbank
Je dobré připomenout, jak se vysočinské miliardy do banky s ruským pozadím dostaly. Musíme se vrátit o více než dvacet let zpátky, do roku 2001, kdy kraj vznikal. Jeho hejtmanem byl dnes již zesnulý František Dohnal (nezávislý za KDU-ČSL). On a další krajští radní tenkrát rozhodli, že budou využívat služby Volksbank CZ.
Ta byla v té době součástí čtvrté největší banky v Rakousku. Svoje služby chtěly kraji nabízet třeba i Česká spořitelna, Komerční banka nebo ČSOB. V poptávkovém řízení ale neuspěly.
Jenže vybraný peněžní ústav před deseti lety neprošel zátěžovými testy evropských bank a byl donucen prodat některé své součásti, včetně Volksbank CZ.
V roce 2013 přišla na scénu Sberbank CZ, která převzala Volksbank CZ. „Jakožto nástupnická banka, na kterou přešla všechna práva a povinnosti, se automaticky stala i bankou Kraje Vysočina,“ popsal náměstek hejtmana Houška.
Po Krymu zvažovali odchod
Na jaře následujícího roku 2014 Rusko násilně připojilo Krym ke svému území. Kraj Vysočina přesto dál využíval služeb Sberbank. V těch letech jihlavské hejtmanství řídila jednobarevná „vláda“ ČSSD v čele s Jiřím Běhounkem. Tiše ji podporovali komunisti. Finance měl na starosti náměstek hejtmana Vladimír Novotný.
Podle něj tehdy s kolegy zvažovali odchod z banky s ruským pozadím. „Snažili jsme se sehnat objektivní informace pro naše rozhodování. Dokonce jsme oslovili Českou národní banku, zda nehrozí nějaký problém vzhledem k sankcím právě u Sberbank Europe AG. Odpověď byla, že ne, že sankce se týkají pouze Sberbank Rusko. Tedy že Sberbank Europe je standardní bankou působící na evropském trhu, která není na sankčním seznamu,“ zavzpomínal Novotný.
K rozhodnutí zůstat přiměl sociální demokraty i fakt, že tento peněžní ústav zachoval všechny pro kraj důležité produkty z doby Volksbank. Včetně toho nejdůležitějšího: miliardového kontokorentu, který kraj mohl čerpat a čerpal za nula procent.
„Žádná z tehdejších bank nám nedokázala nabídnout všechny tyto produkty, které jsme měli dohodnuty ještě s Volksbank. Proto jsme hledali to ujištění, že nejsme nijak ohroženi. To se nakonec potvrdilo, protože banka fungovala bez problémů. Naopak se v dalších letech dostala do TOP 10 v Česku,“ doplnil Novotný.
Část peněz kraj tehdy i tak přesunul kvůli snížení rizika do J&T banky či PPF.
Na plánované potřeby máme, tvrdí náměstek
Spolupráce se stejnou bankou pokračovala i v dalším volebním období, kdy kraj se stejným hejtmanem Běhounkem řídila koalice ČSSD, ANO, ODS a Starostů pro Vysočinu.
Finance měl na starosti dnešní poslanec ANO Martin Kukla. „Prověřovali jsme všechny bankovní instituty včetně Sberbank. Riziko jsme diverzifikovali například nákupem dluhopisů u Oberbanky či termínovaných vkladů u PPF. Dle mého názoru došlo k podcenění geopolitické situace nového vedení kraje, když půl roku před vypuknutím války hromadilo Rusko u hranic vojenskou techniku. A ekonomický náměstek Houška neudělal žádné patřičné kroky,“ uvedl Kukla. Po Kuklovi převzal funkci právě lidovec Houška ze současné koalice.
A kdy naposledy před začátkem války dal kraj do Sberbank peníze? „„Jednalo se o provozní banku kraje, platební styk byl realizovaný průběžně - na denní bázi. A to v minimálním rozsahu několika desítek transakcí a v řádech od tisíců až po miliony korun,“ popsal Houška.
Kraj teď kvůli krachu Sberbank postrádá dvě miliardy a k tomu ještě 369 milionů. „Nárokujeme si pohledávku navýšenou o smluvní a zákonné úroky z prodlení,“ doplnil Houška.
Podle něj nyní zablokované miliardy kraji život příliš nekomplikují. Houška tvrdí, že Vysočina má na letošek i příští rok zajištěno financování všech plánovaných potřeb, a to i rozvojových.
„Pro případné pokrytí krátkodobého nedostatku máme s ČSOB sjednanou možnost čerpání kontokorentního úvěru, a to až do výše jedné miliardy korun. Prozatím jsme nemuseli kontokorentní úvěr využít,“ dodal náměstek. Zmrazené miliardy podle něj z velké části nebyly určeny na běžný provoz, ale jednalo se o peníze, které se plánovaly použít v budoucnosti.
