„Velký hamr vždy spouštíme při akcích první sobotu v květnu a první sobotu v srpnu, a také při mimořádných akcích. Nejsme přitom omezeni počasím, abychom měli dostatek vody, protože voda je k hamru přiváděna z náhonu Sázavy do vantrok a pak na vodní kola, která pohání kladivo,“ řekla garantka kulturní památky Šlakhamr Hana Bartošová.
Na vodním bucharu nemůže pracovat kovář bez zaučení, upozornila. „Vodní hamr má velmi intenzivní dopad, kdo na něm neumí, mohl by se zranit,“ řekla Bartošová.
Špunti na cestě, prázdninové putování Roburem se natáčelo na Šlakhamru![]() |
Technologie vodní hamerny na Šlakhamru vznikala v 15. století. Hamrů byla v okolí celá řada. Zpracovávaly železnou rudu z okolí, k čemuž jim napomáhal dostatek dřeva v okolních lesích. Některé hamerny později zanikly, jiné se přeměnily na mlýny.
Podobných funkčních vodních hamrů je v tuzemsku asi pět. „Celkem jich je víc, ale ne všechny jsou napojeny na vodní kola,“ podotkla Bartošová.
Kromě velkého hamru při víkendové akci ukazovali svou práci i kovotepec či umělecký truhlář. Děti se mohly zabavit třeba stavbou domku z miniaturních cihliček a vodou rozpustné malty.