„Navýšení cen plynu na naši pálenici samozřejmě dopad mělo, jelikož mám plynový kotel. Poplatky se mi zvedly několikanásobně. Takže to bohužel pocítí i zákazníci. Loni se platilo za padesátiprocentní destilát 150 korun, letos je to 170 korun,“ konstatoval Stanislav Marek, jenž provozuje pálenici ve Hlinném u Nového Města na Moravě.
Taková cena podle něj nemusí být konečná, zatím ale k razantnímu navyšování taxy přistupovat nechtěl. „Při vší úctě k naší Vysočině, jsme přece jen chudší kraj a řada lidí by si pak už tuto službu stejně nemohla dovolit. To by mohlo vést k rozmáhání černého pálení, což určitě není žádoucí,“ míní Marek.
Kotel na plyn má i Vladimír Filip, provozovatel Pálenice Smrčná na Jihlavsku. Také u něj se zdražovalo, a to o zhruba 15 korun na litr. Aktuálně u něj tedy zájemci za litr 50% pálenky vydají 179 korun.
„Do konce roku to snad nějak půjde, to mi platí fixace. Jak to ale bude vycházet po Novém roce, to si vůbec netroufám odhadovat. Případně bych musel zase zvýšit ceny, i když nerad,“ uvedl Filip. Zmínil, že výsledná suma, již platí zákazníci, netvoří jen náklady na plyn, ale i na vodu, elektřinu, ekologickou likvidaci výpalků a samozřejmě ji tvoří i DPH a spotřební daň.
Lidé s omezenými finančními možnostmi si podle něj domácího destilátu buď nechají udělat méně, nebo bohužel zvolí černé pálení. „Jenže i černé palírny jsou dražšími energiemi pochopitelně zasaženy, to není jen problém legálních provozoven,“ upozornil Filip.
Kde se netopí plynem, jsou klidnější
K navýšení cen zatím nepřistoupili v pěstitelské pálenici ve Starči na Třebíčsku. „Jelikož mám fixaci cen plynu, zatím jsem nezdražoval. Příští rok se uvidí, co se s cenami bude dít. Odhadnout to nejde,“ vyjádřil se provozovatel Martin Čech, u nějž vyjde litr 100% alkoholu na 386 korun.
O něco klidnější, co se výhledů do budoucna týče, jsou zatím v zařízeních, kde se netopí plynem. Mezi ty patří třeba žďárská dvoukotlová pálenice provozovaná základní organizací Českého zahrádkářského svazu (ZO ČZS) Žďár nad Sázavou - město. Pod kotle se tam přikládá dřevo, co si lidé sami přivezou, případně jim obsluha poskytne za poplatek topivo ze svých zdrojů.
„Nárůst cen energií na nás ale samozřejmě dopadl také, i když zdaleka ne tak silně jako na pálenice, kde se topí plynem,“ podotkl správce zařízení Jan Růžička. Zdražit se muselo hlavně kvůli vyšším cenám za elektřinu i dalším nákladům. Loni se platilo 290 korun za litr 100% lihu, letos jsme cenu zvýšili na 310 korun na litr,“ vyčíslil Růžička.
Podobně je na tom pálenice v Lavičkách u Velkého Meziříčí. Také tam se topí dřevem a i tato provozovna pocítila hlavně vyšší výdaje za elektrickou energii. „Ceny jsme zvedli na 300 korun za litr stoprocentního lihu. I tak si ale myslím, že je to v rámci regionu velice slušná cena,“ myslí si provozovatel Jiří Skryja, u nějž se tento týden už pálí v podstatě na plný výkon.
Ovoce k vypálení je zatím dost
Ačkoli hlavní sezona bývá v palírnách až v říjnu a listopadu, již teď je patrné, že zákazníky zatím vyšší ceny nijak výrazně neodradily. „Lidí chodí dost, zájem je slušný. A další zájemci volají a rezervují si termíny na listopad i prosinec,“ popsal Jan Růžička ze žďárské pálenice s tím, že letos se rýsuje slušná úroda.
A jaké druhy hrají v pálenicích prim? „Sezonu jsme zahájili klasicky třešněmi, ty už máme zdestilované, a teď lidé začínají vozit švestky, hrušky, jablka. Zatím to tedy vypadá, že ovoce bude dost,“ zhodnotil Petr Kunst z pěstitelské pálenice v lihovaru Dvořiště u Obrataně na Pelhřimovsku.
Jeho slova potvrzuje i Stanislav Marek z Hlinného. „Pálit jsem začal 20. července a první na řadě byly tradičně třešně. Teď lidé přiváží hlavně kvasy z jablek a hrušek, dále z různých rynglí a mirabelek. Úroda ovoce by mohla být o něco lepší než loni. Minulý rok totiž nebyly skoro žádné hrušky, tuto sezonu jich je v regionu dost, stejně jako švestek,“ míní Marek.
Také podle zahrádkářů tento rok příroda ovoci přála. „Z toho, co jsem vypozoroval u nás v zahrádkářské kolonii i po okolí, tak švestek, různých blum, jablek a zřejmě i hrušek bude dost. Co mě ale hodně překvapilo, tak čím dál víc našich zahrádkářů mívá skvělou úrodu broskví. I když jsou to samozřejmě speciální odrůdy vyšlechtěné pro chladnější klima, je zajímavé, kolik lidí se teď jejich pěstování věnuje, a jak krásné plody mají,“ dodal Otakar Šuhaj, tajemník a místopředseda ZO ČZS Žďár nad Sázavou 3.
