Na Pelhřimovsku postřelili orla. Po operaci bojuje o život, viníka hledá policie

  14:44
Postřeleného chráněného a kriticky ohroženého orla mořského našli nedaleko Dobré Vody u Pacova na Pelhřimovsku. Za jeho zraněním s největší pravděpodobností stojí výstřel z brokovnice. Pták je po operaci a nyní bojuje o život v záchranné stanici ve Vlašimi. Po viníkovi pátrá policie.

Operace orla mořského postřeleného v Dobré vodě u Pacova | foto: Záchranná stanice Vlašim

„V neděli 10. března jsme dostali zprávu o zraněném orlu mořském v lese asi dvacet kilometrů od Pelhřimova. Okamžitě jsme se na místo rozjeli v domnění, že půjde opět o káně lesní, jak se nám to již v minulosti stalo. Tentokrát však měli nálezci dobré znalosti a dospělého orla určili správně,“ popsal události ze závěru minulého týdne Petr Marek, předseda Spolku pro ochranu přírody Pelhřimovska.

Výskyt poraněného dravce nahlásil člen tamního mysliveckého sdružení. Zvíře neschopné letu se povedlo ochráncům přírody ještě týž večer odchytit, načež byl orel převezen do vlašimské záchranné stanice (ZS). „Vyšetření ukázalo, že orel má zlomené křídlo vinou střelného poranění, a čeká ho operace s nejistým výsledkem,“ vylíčil Marek.

Podle bližšího ohledání v ZS zlomeninu levého křídla způsobil zřejmě výstřel z brokovnice. „Předoperační rentgen odhalil brok zaseknutý v oblasti loketní kosti,“ upřesnila Alena Konvalinová ze ZS Vlašim.

Pracovníci tohoto zařízení ihned informovali policii, která již zahájila vyšetřování. „Případem se v současné době zabývají kriminalisté z oddělení hospodářské kriminality služby kriminální policie a vyšetřování územního odboru Pelhřimov, kteří jej prověřují pro podezření ze spáchání trestného činu týrání zvířat,“ sdělila krajská policejní mluvčí Dana Čírtková.

Upřesnila, že letos je to na Vysočině první případ postřeleného živočicha, patřícího v tuzemsku mezi kriticky ohrožené druhy.

Orel odnesl kotě, které pak z výšky spadlo na led. Mohl si s ním jen hrát

Počty orlů rostou, ale dravci zůstávají ohrožení

Střelba na zvířata, která nespadají do kategorie lovné zvěře, je trestná pro všechny bez výjimky. Obzvlášť, když se jedná o kriticky ohrožený druh, kterým je i orel mořský,“ upozornil Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).

Počty orlů mořských na Pelhřimovsku se podle tamních ochranářů dají spočítat na prstech u rukou. Jde o zhruba čtyři až pět párů. Vzhledem k případu střelby z minulého týdne však už tento údaj nemusí být pravdivý.

Nechápeme, co někoho vede ke střelbě na tento mrchožravý druh dravce, který téměř neloví a živí se zejména leklými rybami. Je to jediný druh orla, kterého v současnosti v Česku přibývá,“ povzdechl si Marek.

Podotkl, že v rybničnatých oblastech naší republiky se tomuto dravci daří hlavně z důvodu předimenzování rybích obsádek v rybnících. „V letních měsících se tam doslova udusí až 500 kilogramů kaprů na hektar vodní plochy, na místo dřívějších 100 až 150 kil. Nelze se tedy divit, že nejen orli mořští, ale i ostatní predátoři mají prostřený stůl,“ konstatoval Marek.

Česká populace orlů mořských je podle jeho slov nyní odhadována na přibližně 200 párů. Má mírně vzrůstající trend, a to přesto, že na orly číhají nejrůznější lidské nástrahy, jako jsou otravy, železniční i automobilová doprava, dráty elektrického vedení nebo právě střelba.

Návrat orla do přírody je nejistý

Počty postřelených zvířat v péči ZS totiž rozhodně neklesají. „V loňském roce bylo Národní sítí záchranných stanic, kterou koordinuje ČSOP, zaevidováno 43 postřelených volně žijících zvířat. Od počátku roku 2024 je orel již dvanáctým postřeleným ptákem, který bojuje o život v ZS,“ vyčíslil Stýblo.

Jestli právě orel mořský, nalezený na Pelhřimovsku, bude patřit mezi živočichy, již útok člověka nakonec přežijí, zatím nelze říci. „Zotavuje se po náročné operaci, ale jeho další osud je nejistý. Asi přežije. Zda se však bude moci vrátit zpět do přírody, to ukáže čas,“ dodala Konvalinová.

Viníky útoků na zvířata, ať už jde o střelbu či otravy, se podle ochránců přírody povede dopadnout málokdy, natož aby byli exemplárně potrestáni. „O jedincích, kteří legálně chodí se střelnou zbraní po přírodě, lidé moc dobře vědí, leč z důvodů falešné kolegiality je mezi sebou tolerují,“ dodal Stýblo.