„Vypadá hezky,“ zhodnotila obraz mluvčí radnice Irini Martakidisová. „Myslím, že pan starosta by umožnil se na něj podívat,“ doplnila místostarostka města Marie Černá.
V kanceláři starosty už dlouhé roky jiná Havelkova práce visí, je to pohled do Jejkovské brány. Druhý obraz, na němž je zimní pohled na Třebíč i s charakteristickou věží, majitel třebíčské radnici zpočátku jen půjčil. Aby radní mohli posoudit, jestli ho chtějí. Touto „zkouškou“ prošel.
Malíř Havelka se narodil 30. dubna 1877 v Jemnici v rodině výrobce sítí. Jako osmiletý se přestěhoval s rodiči do Jihlavy, kde je po něm pojmenovaná ulice plná velkých obchodů. Další ulice nese jeho jméno v rodné Jemnici, má tam i pamětní desku.
V Jihlavě na německé měšťance učitel Hakler objevil jeho talent. Později Havelka studoval na Akademii výtvarných umění u profesorů Julia Mařáka a Antonína Slavíčka.
Havelka procestoval Itálii, Bosnu a Hercegovinu, jako malíře ho však trvale okouzlilo především Podyjí, do kterého jej uvedl starší a již proslulý malířský kolega a hrotovický rodák František Bohumír Zvěřina.
Zemřel při své poslední návštěvě milovaného Podyjí
Havelka byl velmi čilým autorem, po kterém se zachovaly údajně tři tisíce děl. Jeho obrazy se dnes v aukčních síních prodávají za ceny v řádech desetitisíců korun. Spoluilustroval například ceněnou knihu Augustina Sedláčka Hrady a zámky české.
První výstavu měl v roce 1900 v Rudolfinu, využíval ateliér v Mnichově, půl roku žil v Bítově. Byl nejenom velmi pracovitý malíř, ale i činovník spolkového života - od roku 1923 byl předsedou Sdružení výtvarných umělců moravských, kterého byl později až do své smrti i čestným předsedou.
Havelka hodně cestoval a stále maloval - na jeho obrazech kunsthistoriky upoutává jeho zpracování světel a stínů, barvy vegetace, měnící se odstíny přírody. Hodně střídal místa pobytu, z jeho korespondence je zřejmé, že nikde nebyl déle než rok nebo dva.
Kromě 70 tuzemských výstav mohli jeho obrazy vidět i návštěvníci galerií ve Vídni, Londýně či Berlíně.
Roman Havelka zemřel při své poslední návštěvě milovaného Podyjí, 20. června 1950 ve Znojmě.
