Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), v jehož režii stavba obchvatu bude, se podařilo získat první ze čtyř stavebních povolení. „Jedná se o stavební povolení podané na drážní úřad. A to z důvodu výstavby nového železničního mostu, neboť plánovaná hlavní trasa obchvatu kříží železniční trať. Toto rozhodnutí jsme získali v polovině ledna,“ potvrdil Martin Buček z tiskového odboru ŘSD.
Další žádosti o vydání stavebních povolení podle něj ŘSD v těchto dnech na příslušné adresy rozesílá. „Předpokládáme, že povolení budou postupně vydávána v průběhu tohoto roku,“ dodal Buček.
Než se ale bagry skutečně zakousnou do země a začne se budovat, bude to trvat minimálně ještě další dva roky. „Aktuálně předpokládáme zahájení stavby v průběhu roku 2025 s uvedením do provozu v roce 2027,“ dodal Buček. Rozpočet stavby je okolo jedné miliardy korun bez DPH.
ŘSD získalo v roce 2021 pravomocné územní rozhodnutí na stavbu obchvatu. „Nyní bude pokračovat majetkoprávní příprava za účelem získání potřebných práv k dotčeným pozemkům. Bude třeba zpracovat a schválit zadávací dokumentaci stavby. Tyto materiály budou sloužit jako podklad pro vyhlášení výběrového řízení na zhotovitele stavby,“ popsal mluvčí ŘSD postup, který bude následovat po získání všech stavebních povolení.
Dva kilometry dlouhý stoupací pruh
Trasa západního obchvatu má mít necelých pět kilometrů. Navržena je od nové okružní křižovatky, jež propojí silnice I/19 (budoucí obchvat Starého Pelhřimova), I/34 a II/112. Před Myslotínem se obkroužení napojí zpět na silnici I/34 ve směru na Jindřichův Hradec.
„Z důvodu stoupání bude součástí obchvatu několik stoupacích pruhů. Ten nejdelší bude ve směru na Humpolec, a to mezi mostem přes potok Medenice a mostem přes přítok rybníka Moučka a polní cestu. Jeho délka by měla být přes 2 000 metrů,“ popsal technickou zajímavost na trase Buček.
Vybudování obchvatu vyhlíží i vedení Pelhřimova. Jeho vznik kvitují zástupci stran napříč politickým spektrem. Obkroužení této části města má ulevit dopravě v centru města, odvést tranzitní dopravu, vyvést kamiony a zklidnit provoz na průtahu I/34.
„Čekáme na něj již přes dvacet let. Je nenahraditelný. Dokud se neodkloní tranzitní doprava přes Pelhřimov, můžeme v houstnoucí dopravě provádět pouze kosmetická opatření,“ sdělil v nedávné anketě MF DNES starosta Ladislav Med (ODS).
„Výstavba obchvatu západním směrem je pro vyřešení situace uvnitř města zásadní. Zklidnění především na silnici I/34 by to jistě vyřešilo,“ uvedl například opoziční zastupitel Jiří Běhounek (ČSSD).
Podle místostarosty Zdeňka Jaroše (TOP 09) obchvat pozitivně ovlivní i dopravu ve Starém Pelhřimově. Obchvat dopravu vyvede i z této místní části.
Poloostrov obklopený silnicemi, tvrdí kritik
Někteří lidé jsou však jiného názoru. Na konci roku vznikla petice, která trasu západního obchvatu kritizuje. Podle signatářů je projekt zastaralý a nereflektuje některé nové skutečnosti. Například dálnici D3 a to, že současně má vzniknout i obchvat Starého Pelhřimova. Výstavbou obou obchvatů by se tak Starý Pelhřimov ocitl uprostřed nich.
„Západní obchvat vede mezi sídlištěm a Starým Pelhřimovem, přičemž kombinace západního obchvatu a obchvatu jeho místní části vytvoří ze Starého Pelhřimova ‚poloostrov‘ obklopený silnicemi I. třídy. Zbytečně tím omezí rozvoj obou sídel a znepříjemní život v místě,“ píše se v petici, jejímž zakladatelem je David Švec.
Jako logičtější by se petentům líbilo, kdyby se západní obchvat napojil na obkroužení Starého Pelhřimova a pak zpět na původní trasu.
„Stavbu nehodláme blokovat, jako to v poslední době bývá zvykem, ale apelujeme na zdravý rozum ŘSD, aby přehodnotilo projekt západního obchvatu i přístup k projednávání zastaralých projektů obecně. Rádi se alespoň dozvíme, proč západní obchvat nelze napojit za Starým Pelhřimovem,“ poznamenali autoři elektronické petice.
Aktuálně je na ní pět podpisů. „Lidí, kterým projekt západního obchvatu moc nevoní, je celá řada, ale nic moc proti tomu nedělají. Pokud petice nenabere větší počet podpisů, tak se víc angažovat nebudu. Já jsem proti tomu už udělal dost. Budu mít svědomí čisté,“ řekl David Švec.
Podle ředitelky ŘSD na Vysočině Marie Tesařové je plánování a příprava obchvatu časově velmi náročné. „Kdybychom trasu zase měnili, tak bychom se ničeho nedobrali a obchvat nepostavili ani za padesát let. Připravujeme ho koncepčně přes patnáct let. Variant, kterými měla trasa vést, bylo několik a měnily se,“ poznamenala Tesařová.