Ta křivka je neúprosná. A velice strmá. Ještě před čtyřmi roky se na Vysočině narodilo více než pět a půl tisíce dětí. V roce 2021 to bylo přesně 5 547. Vrcholilo tím osmileté období, kdy počet nově narozených dětí víceméně stagnoval.

A potom? Sešup jako na horské dráze. V roce 2022 se v kraji narodilo 4 979 dětí, v roce 2023 to bylo 4 476 dětí, o rok později jen 4 184. A loni už ani ne čtyři tisícovky. Byť poslední číslo není oficiální, je dáno pouze pouhým součtem narozených dětí v pětici krajských porodnic, jde o pořádný propad.

Není divu, že se politici předhánějí v proklamacích a teoriích, jak porodnost zvýšit. Podle jihlavského sociologa Daniela Hanzla jsou však veškerá taková prohlášení nesmyslná. Jednoduché řešení neexistuje a politickou cestou změna rozhodně nepřijde.

„S tím, jak se zvyšuje blahobyt občanů, jak roste sociální stát, zadlužujeme se sociálními dávkami a jejich valorizacemi, s tím porodnost naopak klesá. Čím lépe jsou lidé zabezpečeni, tím méně dětí chtějí mít. A ukažte mi vládu, která by nechtěla, aby se lidé měli lépe a lépe,“ vysvětluje Hanzl.

Za snižující se porodností ale vidí i rostoucí emancipaci žen, změny v reprodukčních, rodinných a partnerských vzorcích i třeba nechuť lidí starat se v životě o někoho jiného. „Vidíme u některých zaměstnavatelů i upřednostňování takzvaných single lidí. Ti nemají rodinu ani stálého partnera, mohou více energie a času věnovat práci. A jsou za to ceněni,“ dodává sociolog.

Nejvíce dětí se na Vysočině loni narodilo v porodnici jihlavské nemocnice. Při 1 079 porodech přišlo na svět 1 094 dětí. Patnáctkrát se narodila dvojčata. Krajské město obhájilo titul nejoblíbenější porodnice na Vysočině, o nějž se v minulosti přetahovalo s Havlíčkovým Brodem.

Podle personálu jihlavská porodnice těží z neustále se rozšiřující nabídky a novinek v celé gynekologicko-porodnické oblasti. „Neustále se snažíme péči o rodičky rozvíjet a přinášet nové možnosti, které ženám pomáhají prožít porod co nejpřirozeněji a s větším komfortem,“ říká primářka oddělení Petra Herboltová. „Mezi poslední novinky patří například využití porodnického hřebínku jako podpůrné metody zvládání porodní bolesti nebo možnost návštěvy porodní asistentky přímo v domácím prostředí po propuštění z porodnice,“ doplnila.

Havlíčkův Brod těží ze své pověsti a oblíbenosti

Havlíčkobrodská porodnice, kde na svět loni přišlo 962 dětí, dlouhodobě těží ze své vynikající pověsti a oblíbenosti i mimo region. Z okresu Havlíčkův Brod přijelo jen 536 rodiček, ostatní do Brodu vážily cestu z větší dálky. „Mimo Brod k nám maminky jezdí z okresů Žďár nad Sázavou, Jihlava, Pelhřimov, Chrudim a Kutná Hora. Výjimkou však nebyly ani maminky z Prahy. Těch přijelo hned třináct. Z největší dálky byla maminka z Plzně. Dvě rodičky měly slovenskou státní příslušnost,“ vyjmenovala mluvčí havlíčkobrodské nemocnice Petra Černo.

Největší pokles zaznamenala porodnice v Novém Městě na Moravě. Na svět loni pomohla rovným čtyřem stovkám dětí. V roce 2024 se v ní ale narodilo 538 dětí. Tak výrazný úbytek porodů v novoměstské nemocnici ovšem jde na vrub rekonstrukce a přestavby gynekologicko-porodnického odělení, které probíhají za plného provozu. Chod oddělení ovlivní ještě v letošním roce. Zajímavostí je, že loni se v Novém Městě narodilo dětí nejvíce v lednu, bez jediného rovných padesát.

Josef a Marie. Čas tradičních jmen je pryč

Jak se snižuje počet nově narozených dětí, prohlubuje se fantazie rodičů, kteří pro své potomky hledají jména. Pryč je čas tradičních českých jmen, jako jsou Josef, Jaroslav nebo Marie. Nejoblíbenějšími se na Vysočině stala jména Eliška, Sofie, Viktorie, Jakub, Tobiáš či Vojtěch.

Ale objevila se i jména ojedinělá a originální. „Například Quinn, Ilarion, Barnabáš nebo Jakub Yousef. Mezi dívčími jmény se objevila i Inna, Kayla nebo Ha Nhi,“ vyjmenovala mluvčí nemocnice v Novém Městě na Moravě Helena Zelená Křížová. V Jihlavě pak přišli na svět například Dion, Kilián, Sia nebo Tadija.

Nereálná řešení

Vraťme se ale k počtu narozených dětí. Co dělat, aby jich v příštích letech bylo více? Podle odborníků se trend v porodnosti v nejbližších letech neobrátí. Drobnou změnu lze očekávat v horizontu zhruba pěti let, až začnou děti mít silnější ročníky. Ale třeba na čísla z roku 1902, kdy se na území dnešního Česka narodilo nejvíce dětí v historii, se porodnost nevrátí už nikdy. Tehdy na svět přišlo přes 333 tisíc dětí. Loni jen kolem 80 tisíc.

„Řešení existuje, byť se může zdát fantasmagorické. Přestaňme vyplácet důchody. Ponechejme asijský model, kdy se o staré lidi starají pouze jejich potomci. Čím více dětí pár bude mít, tím bude ve stáří lépe zabezpečený. Zároveň brutálním způsobem dotujme levné bydlení, poskytujme bezúročné půjčky a odstraňme developery a spekulanty s byty. A pomohlo by i oproštění se od veškerých vlivů svobody osobnosti,“ říká Daniel Hanzl.