„Teplé zimy na chování netopýrů samozřejmě vliv mají. V tuto zimu některé druhy kvůli vyšším teplotám dokonce do hluboké hibernace pravděpodobně ani neupadly – nejčastěji se jedná o druhy lesních netopýrů. Za takové situace hibernují i mimo podzemní prostory a během teplejších nocí se přesouvají, nebo dokonce loví,“ uvedl za Agenturu ochrany přírody a krajiny Petr Piechula ze Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Za normálních podmínek podle něj netopýři hledají zimoviště během listopadu, na konci února a během března potom tato místa opět opouštějí. Nejčastějšími úkryty jsou pro ně různé sklepy nebo staré štoly a jeskyně, kde je během zimy přibližně stálá teplota. Již zmiňované lesní druhy pak mohou přezimovat i v dutinách stromů, hlavně během teplejších zim. Ale i na zimovištích v podzemí se v uplynulých měsících netopýři vlivem tepla často nacházeli nedaleko vstupních částí a nezřídka bývali úplně, či částečně aktivní.
Některé druhy však přezimují s oblibou i ve městech, a právě k takovým v zimě ochranáři či pracovníci záchranných stanic na oznámení veřejnosti většinou vyrážejí. Pokud se totiž při oteplení vydají tito netopýři občas „na špacír“, mohou zalétnout i tam, kde pro ně zrovna vhodné prostředí není.
„Nejčastěji jde o netopýra pestrého či hvízdavého, vzácněji pak o dva naše největší – netopýra rezavého a večerního,“ vyjmenoval okřídlené obyvatele měst Piechula.
Netopýři „plánují“ rodičovství, v nouzi porodí jedno mládě místo dvou |
Obvykle se podle něj tento živočich přechodně ubytuje u někoho v bytě nebo v jiné budově. „Nebývá to nijak vyhřáté místo. Naopak, právě pro upadnutí do hibernace potřebuje netopýr po delší období spíše chlad,“ objasnil Piechula.
Viset může i na garnýži nebo za obrazem
Například jeden z exemplářů, za nímž pracovníci Správy CHKO Žďárské vrchy tuto zimu vyráželi, byl nalezen na chodbě v podzimní výzdobě domova důchodců, další zase na garnýži pod závěsem. V bytě ale mohou být klidně schovaní i za obrazem nebo jinými visícími předměty.
„Pokud je teplo, netopýr může vyletět, ale nemusí být v kondici. Pak ho nejčastěji lidé nalézají vysíleného na zemi v okolí domu,“ popsal ochranář.
Veřejnost by při takovém nálezu na ulici, nebo u sebe v bytě, kde kvůli teplu a suchu není pro tyto okřídlené savce vhodné prostředí, měla neprodleně kontaktovat odborníky. Na Vysočině jsou k dispozici Záchranná stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku nebo Pasíčka u Proseče na Pardubicku. Pokud se jedná o nález na území CHKO Žďárské vrchy, lze navíc kontaktovat i tamní správu CHKO sídlící přímo ve Žďáře nad Sázavou, jež se zmíněnými stanicemi spolupracuje a netopýra jim po odchytu a poskytnutí základní péče následně stejně předává.
A co se s netopýřím nalezencem po přijetí do stanice děje? „U nás v první řadě vyhodnotíme jeho stav. Je-li netopýr baculatý a nemá žádné zranění, umístíme jej na zimoviště. Pokud je ale vyhublý, dehydratovaný, nebo i zraněný, tak je ošetřen, zavodněn a nakrmen. Do zimoviště se dává až poté, co se jeho kondice zlepší,“ přiblížil Zbyšek Karafiát, ředitel Záchranné stanice Pavlov.
Zvířecí záchranáři radí, jak dostat zatoulané netopýry z bytu |
Zimoviště se dle jeho slov nachází ve vhodných sklepních prostorách u rybníka, kde je stabilní teplota a poměrně vlhko. „Aktuálně u nás máme kolem patnácti netopýrů, což není nijak moc. Je to ale dáno dlouhým a teplým podzimem, během nějž se k nám netopýři ani nedostávali,“ zdůvodnil Karafiát s tím, že na zimovišti v Pavlově může pohodlně strávit zimu kolem třiceti jedinců.
V Česku se vyskytuje na pětadvacet druhů netopýrů a dva druhy vrápenců. „Z těchto dvaceti pěti druhů netopýrů jich můžeme v Kraji Vysočina nalézt patnáct a jeden druh vrápence – konkrétně vrápence malého,“ upřesnil Petr Piechula. Zdůraznil také, že všechny tyto druhy patří v Česku mezi zvláště chráněné – v kategorii silně ohrožené a kriticky ohrožené.
