Za pád taženého kluzáku mohl nezkušený pilot, v daném typu seděl poprvé

  11:46
Loňskou tragickou nehodu na letišti v Havlíčkově Brodě způsobila chyba pilota kluzáku, uvedl ve vyšetřovací zprávě Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN). Při vzletu na tažném laně se loni v srpnu kluzák zřítil, jeho třiatřicetiletý pilot v troskách zahynul.

Na letišti v Havlíčkově Brodě havaroval kluzák, jeho pilot nehodu nepřežil. (11. srpna 2019) | foto: MAFRA

K nehodě došlo na havlíčkobrodském letišti v neděli 11. srpna po desáté hodině dopoledne. Kluzák tažený na laně za motorovým letounem nezvládl start, šel do vývrtky a z výšku zhruba šedesáti metrů spadl na přistávací dráhu.

„Pilot kluzáku s malými zkušenostmi na velkém počtu typů, s nulovými na daném typu, nezvládl fázi rozjezdu kluzáku a nebyl schopen reagovat adekvátně na vzniklou kritickou situaci, která vedla k tomu, že aerovlek během stoupání nezískal potřebnou rychlost letu,“ píše se v závěru zjištění leteckých inspektorů z ÚZPLN.

V osudnou neděli prováděl pilot kluzáku přeškolovací let na novém typu kluzáku ASW-19 B. Aerovlekem byl ultralehký letoun Samba XXL. Jenže jinak vcelku rutinní manévr se tentokrát hrubě nepovedl.

Nepodařený byl už rozjezd letadel po nezpevněné vzletové dráze. Na 250 metrech se kluzák několikrát vychýlil z ideální osy vzletu. Od země se kluzák odpoutal o čtyři sekundy dříve než vlečný letoun.

„Vlečný letoun se odpoutal od země a po krátké výdrži se naklonil doprava a přešel do relativně strmého stoupání. Kluzák pokračoval v letu až jedenáct metrů pod úrovní vlečného letounu s oscilacemi v horizontální i vertikální rovině,“ popsali počáteční fázi nehody inspektoři.

Pilot kluzáku včas nevypnul tažné lano

Pilot kluzáku nereagoval na příkaz k vypnutí vlečného lana a nechal se dál táhnout. Pilotovi vlečného letounu se nedařilo rychlost obnovit a v okamžiku, kdy zahlédl kluzák ve zpětném zrcátku v levém náklonu, provedl vypnutí vlečného lana sám.

V ten moment došlo k okamžitému pádu kluzáku do levé vývrtky. Letečtí inspektoři z dostupných zdrojů nenašli důkaz, že by se pilot kluzáku pokusil krizovou situaci řešit a manévr „vybrat“. Větroň pak narazil takřka kolmo do země, odrazil se, přetočil se na záda a byl zcela zničen.

V kritické situaci se ocitl i vlečný letoun. Začal se prudce naklánět a padat k zemi. Jeho pilotovi se však podařilo pád zastavit zhruba patnáct metrů nad terénem. Znovu nabral výšku, obkroužil letiště a bezpečně přistál.

„Kluzák měl viditelné potíže udržet se ve směru při rozjezdu. Následně se vznesl, tak jako v jiných případech, dřív než vlečné letadlo. Už v tuto chvíli začal plavat. Pak šla obě letadla do vzduchu, a já jsem začal tušit problém,“ popsal vyšetřovatelům dispečer na řídící věži.

Třiatřicetiletý pilot kluzáku podle inspektorů neměl dostatečné zkušenosti. Létání na kluzácích se věnoval necelé tři roky. Nalétáno měl 116 hodin, provedl několik desítek vzletů na aerovleku, ovšem na jiných typech kluzáků. V modelu ASW-19 B seděl v osudný den poprvé.

Záběry z místa nehody z loňského srpna: